Debriefing po účasti ve výzkumu

Debriefing je závěrečná část výzkumné účasti, v níž výzkumník vysvětlí, co studie zkoumala, uvede na pravou míru případné neúplné informace a ujistí se, že účastník odchází v pořádku. Ve výzkumu epistemické anihilace má debriefing ještě jednu funkci: člověk, jehož vnímání bylo v minulosti soustavně zpochybňováno, nesmí z výzkumu odejít s pocitem, že byl znovu „veden“ nebo že nerozumí tomu, co se s ním dělo. Debriefing mu vrací plnou informaci a kontrolu.

Vymezení

V psychologickém výzkumu se debriefing ustálil zejména u studií s klamáním. Etický kodex Americké psychologické asociace ukládá nabídnout účastníkům informaci o povaze, výsledcích a závěrech výzkumu a napravit mylné představy; u studií s klamáním je třeba klamání vysvětlit co nejdříve. Rozlišují se dvě složky (v literatuře někdy jako dehoaxing a desensitizing):

• odhalení – vysvětlení skutečného cíle a případného klamání nebo neúplné informace;
• zklidnění – ošetření případných negativních dopadů (distres, pocit hlouposti, stud).

U rozhovorů o bolestné zkušenosti, kde žádné klamání není, se mluví spíš o závěrečné péči: návrat do přítomnosti, ověření stavu a předání kontaktů.

Debriefing ve výzkumu je třeba odlišit od psychologického debriefingu jako krizové intervence po traumatické události. Rutinní jednorázový krizový debriefing u jednotlivců se v doporučeních pro léčbu traumatu nedoporučuje, protože nevykazuje přínos a může škodit. Výzkumný debriefing nemá být terapeutickým zpracováním traumatu.

Kdy je téma klíčové

• Po každé studii s neúplnou informací nebo klamáním, i mírným (např. zavádějící text v experimentu s dezinformacemi; viz Randomizované studie).
• Po hloubkových rozhovorech o zkušenosti s manipulací, kontrolou nebo násilím.
• Po opakovaném měření v intenzivních designech, kde se účastník dlouho zabýval bolestným tématem (viz Časové řady).
• Při předčasném ukončení účasti – ten, kdo odchází uprostřed, potřebuje debriefing nejvíc.

Postup

1. Plán předem – součást protokolu schváleného etickou komisí: kdo debriefing vede, jak dlouho trvá, jaké kontakty se předávají.
2. Přechod – výzkumník ohlásí, že rozhovor či úloha končí a následuje závěrečná část.
3. Ověření stavu – otevřená otázka, jak se účastník cítí a co si z účasti odnáší. U rozhovorů krátké uzemnění: návrat k přítomnosti, k tomu, co účastníka čeká dnes.
4. Odhalení (pokud bylo potřeba) – co přesně se zkoumalo, proč nebyla informace úplná, že reakce účastníka byla běžná a nevypovídá o jeho inteligenci nebo „naivitě“.
5. Oprava mylných představ – zejména v dezinformačních experimentech: účastník dostane jasnou informaci, co bylo nepravdivé a jaké jsou skutečné fakty. Výzkum ukazuje, že dezinformace může působit i po opravě (Lewandowsky a kol. 2012), proto oprava má být výslovná a doplněná vysvětlením.
6. Možnost odstoupit – po odhalení může účastník požádat o vyřazení svých dat.
7. Kontakty – na výzkumníka, na nezávislou osobu pro stížnosti, na krizové a podpůrné služby.
8. Následný kontakt – podle rizika studie krátký kontakt po několika dnech nebo týdnech, pokud s tím účastník souhlasí.

Specifika výzkumu epistemické manipulace

Odhalení jako potenciální spouštěč. Zjištění „byl jste uveden v omyl“ může člověku s minulostí manipulace připomenout původní zkušenost a vyvolat stud nebo hněv. Proto se klamání ve výzkumu tohoto oboru používá jen výjimečně a debriefing musí být veden s respektem: výzkumník vysvětlí, proč bylo klamání metodicky nutné, ocení účast a jasně řekne, že nejde o test, který by účastník „neprošel“.

Normalizace bez bagatelizace. U rozhovorů je užitečné říct, že silné emoce jsou při mluvení o takových zkušenostech běžné. Normalizace ale nesmí znít jako „to nic není“. Cílem je, aby účastník své reakce nevnímal jako známku poruchy ani slabosti.

Žádné nové výklady. Debriefing není místem, kde by výzkumník účastníkovi vysvětloval, co jeho zkušenost „znamená“ nebo jak ji nazvat. Pokud účastník sám žádá o odborný pohled, je vhodné ho odkázat na odborníka mimo výzkum, aby se role nesmísily.

Bezpečný odchod. U lidí, kteří jsou stále v rizikovém vztahu, se debriefing týká i toho, jak bezpečně odejít: kam jdou, zda je někdo čeká, zda mají u sebe materiály, které by prozradily účast.

Pozdní reakce. Některé reakce se objeví až po hodinách nebo dnech – sny, vtíravé vzpomínky, potřeba mluvit s někým. Účastník by měl vědět, že je to možné a na koho se může obrátit, i když se v den rozhovoru cítí dobře.

Debriefing výzkumníka. Výzkumník, který vede rozhovory o manipulaci a týrání, potřebuje vlastní supervizi. Opakované vystavení cizím výpovědím může vést k sekundární traumatizaci a ke změnám v tom, jak výzkumník vnímá lidi kolem sebe (srov. EA-3.2.10 Supervizorská sebepéče).

Kritéria kvality

Oblast	Co doložit
Plán	písemný postup v protokolu
Vedení	kvalifikace osoby, která debriefing vede
Obsah	odhalení, oprava mylných představ, ověření stavu, kontakty
Odstoupení	možnost vyřadit data po odhalení
Následný kontakt	u studií s vyšším rizikem
Evidence	záznam o průběhu, nežádoucí události

Vztah k ostatním etickým pojistkám

Debriefing doplňuje informovaný souhlas: co nebylo možné říct předem, se říká na konci. Nenahrazuje ale etické posouzení – studie, jejíž rizika by bylo nutné „napravovat“ dlouhým debriefingem, je pravděpodobně navržena špatně. Pro výcvikové a simulační programy, které kniha popisuje, viz EA-3.1.9 Debriefingový protokol a EA-4.1.10 Debriefing cascade.

Časté chyby

• debriefing jako formální věta na konci dotazníku;
• odhalení klamání bez opravy mylných představ;
• výzkumník bez přípravy na silné emoční reakce;
• žádné kontakty na pomoc, nebo jen obecný odkaz „vyhledejte odborníka“;
• debriefing, který se mění v terapeutické sezení;
• zapomenutí na účastníky, kteří odešli předčasně.

Ilustrativní příklad

Hypotetický postup. Po hodinovém rozhovoru o zkušenosti s partnerem, který popíral sdílené události, výzkumnice ohlásí konec rozhovoru a zeptá se, jak se účastnice cítí. Ta říká, že je unavená a překvapená, kolik si toho pamatuje. Výzkumnice ocení, že o tom mluvila, a zeptá se, co ji dnes čeká. Účastnice odpovídá, že jde za kamarádkou. Výzkumnice předá leták s kontakty (krizová linka, poradna pro oběti domácího násilí, kontakt na výzkumný tým), řekne, že se mohou objevit vzpomínky i později, a nabídne krátký telefonát za týden. Účastnice souhlasí. Při telefonátu řekne, že rozhovor jí pomohl uspořádat si myšlenky, a ptá se na kontakt na terapeutku – výzkumnice ji odkáže na nezávislou poradnu.

Využití v praxi

Struktura debriefingu je přenositelná do vzdělávání a výcviku: po cvičení rozpoznávání manipulativních vzorců ve vzdělávacích scénářích nebo po simulaci ve výcviku profesionálů je třeba stejně odhalit, co bylo konstruované, opravit mylné představy a ověřit stav účastníků. V organizacích je obdobou debriefing po interním vyšetřování s lidmi, kteří vypovídali.

Jak posoudit studii z tohoto hlediska

• Popisuje studie debriefing, zejména pokud použila neúplnou informaci?
• Byla oprava mylných představ ověřena? Například krátkým měřením po debriefingu.
• Hlásí studie nežádoucí reakce a kolik účastníků požádalo o vyřazení dat?

Meze a otevřené otázky

Není jasné, nakolik debriefing skutečně odstraňuje účinky klamání a dezinformace; některé studie ukazují, že stopy mohou přetrvat. Otevřenou otázkou je, jak debriefing přizpůsobit online studiím, kde výzkumník účastníka nevidí a nemůže ověřit jeho stav.

Literatura

• American Psychological Association. Ethical Principles of Psychologists and Code of Conduct (standardy 8.07 a 8.08).
• Lewandowsky, S., Ecker, U. K. H., Seifert, C. M., Schwarz, N., Cook, J. (2012). Misinformation and its correction: Continued influence and successful debiasing.
• Holmes, D. S. (1976). Debriefing after psychological experiments.

Související

Etika v této sekci

• Informovaný souhlas – co se říká předem.
• Etické posouzení protokolu – kde se debriefing plánuje.
• Výzkum zranitelných populací – zvýšená péče.

Techniky a výcvik

• EA-3.1.9 Debriefingový protokol – debriefing ve výcviku.
• EA-3.2.10 Supervizorská sebepéče – péče o výzkumníka.

Klinika a pojmy

• Akutní somatická regulace – zklidnění při silné reakci.
• Retraumatizace – riziko, které debriefing omezuje.