Přeskočit na obsah

Regulatorní přístup k EA

Právní a regulatorní nástroje proti manipulativním praktikám a koercitivní kontrole: trestní, civilní, spotřebitelské a profesní právo, jejich meze a rizika pro základní práva.

Regulatorní přístup k EA

Právo umí trestat čin, ale epistemický útok je vzorec – dlouhý, postupný, složený z jednání, která jednotlivě často nejsou protiprávní. Regulace proto naráží na stejnou otázku jako klinika: jak popsat vzorec tak, aby byl rozpoznatelný a prokazatelný, a přitom nezasáhl svobodu, kterou má chránit.

Vymezení

Regulatorní přístup zahrnuje všechny formy závazných pravidel, která omezují manipulativní a kontrolující jednání nebo ukládají povinnosti těm, kdo pro ně vytvářejí prostředí. Žádný právní řád nezná „epistemický útok“ jako skutkovou podstatu; relevantní jsou příbuzné instituty z několika oblastí práva. Podrobný rozbor nabízí sekce forenzní a právní rozměr; tato stránka je pohledem veřejné politiky.

Problém z hlediska veřejné politiky

Právo naráží u epistemických útoků na čtyři obtíže, které spolu souvisejí. První je, že jde o vzorec, nikoli o jednotlivý čin: trestní právo tradičně pracuje s izolovanými skutky, kdežto kontrolující jednání se skládá z mnoha drobných kroků, které teprve dohromady vytvářejí podmínky útlaku, takže čin je třeba uchopit jako jednání v čase, nikoli jako sled nespojitých epizod (Stark, 2007). Druhou obtíží je souhlas: zasažený často formálně souhlasí – vstoupí do skupiny, podepíše smlouvu, převede majetek –, a právo proto musí odlišit svobodný souhlas od souhlasu získaného zneužitím závislosti (undue influence). Třetí je dokazování, neboť poškození úsudku je obtížně prokazatelné a zasažený bývá zpochybňován jako svědek; snížená důvěryhodnost přitom není náhoda, nýbrž předvídatelný důsledek toho, že mluvčí patří ke skupině, jíž se systematicky nevěří, což je jádrem testimoniální nespravedlnosti (Fricker, 2007; posuzování věrohodnosti). Čtvrtou obtíží jsou základní práva: svoboda náboženství, projevu a sdružování chrání i neobvyklá přesvědčení a intenzivní společenství, a regulace se jich nesmí dotknout jen proto, že jsou většině cizí.

Nástroje podle oblasti práva

OblastInstitutPříklady
Trestní právo – vztahyKontrolující a donucující jednání jako trestný činAnglie a Wales: Serious Crime Act 2015, § 76; Skotsko: Domestic Abuse (Scotland) Act 2018; ČR: týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 tr. zákoníku), nebezpečné pronásledování (§ 354)
Trestní právo – zranitelnostZneužití slabosti nebo psychického podrobeníFrancie: zákon About-Picard z roku 2001 o zneužití stavu slabosti
Mezinárodní standardyPovinnost postihovat psychické násilíIstanbulská úmluva Rady Evropy (2011), čl. 33
Civilní právoNeplatnost právního jednání pro nepřípustný vliv, náhrada újmyDoktrína nepřípustného vlivu
Spotřebitelské právoZákaz agresivních obchodních praktikSměrnice EU 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách
Digitální právoZákaz manipulativních systémů AI, povinnosti platforemEU politika: AI Act, DSA
Pracovní právoOchrana před šikanou, ochrana oznamovatelůSměrnice EU 2019/1937, pracovní právo
Profesní regulaceLicence, etické kodexy, kárné řízeníPsychoterapie, lékařství; neregulované obory (koučink, „léčitelství“)

Na úrovni trestního práva o kontrolujícím jednání podrobněji pojednává stránka právo o coercive control.

Žádná z těchto oblastí nestačí sama o sobě. Trestní právo stíhá nejzávažnější vzorce, ale je pomalé, zatěžující pro oběť a vázané na vysoký důkazní práh; civilní právo nabízí rychlejší ochranu (předběžná opatření, neplatnost smlouvy, náhradu újmy), ale závisí na iniciativě poškozeného; spotřebitelské a profesní právo zachytí komerční a institucionální formy, které do vztahového rámce nespadají. Účinná regulace proto obvykle kombinuje několik nástrojů tak, aby odpovídaly různým fázím a podobám kontroly, místo aby spoléhala na jediný, protože samotný vzorec kontroly se také skládá z mnoha vrstev a žádná jednotlivá norma ho nepostihne celý (Stark, 2007).

Principy dobré regulace

Dobrá regulace popisuje vzorec, ne obsah: skutková podstata se vymezuje opakovaností, účinkem a strukturou jednání (izolace, kontrola zdrojů, ponižování, výhrůžky), nikoli obsahem přesvědčení, které pachatel šíří – právě převedení donucovací kontroly z jednotlivých násilných aktů na vzorec, jenž omezuje svobodu oběti, bylo pojmovým průlomem, který právu umožnil jev vůbec zachytit (Stark, 2007). Mnohé úpravy zahrnují účinek na oběť jako součást definice tím, že vyžadují vážný dopad na její každodenní život; to zlepšuje rozpoznatelnost, ale klade nároky na dokazování. Ochrana zranitelných se musí obejít bez paternalismu: pojmy jako „stav slabosti“ je nutné vymezit tak, aby nezbavovaly dospělé lidi práva na neobvyklá rozhodnutí, protože jinak regulace sama upírá lidem postavení poznávajícího aktéra, jež má chránit (Fricker, 2007). Nová skutková podstata bez doprovodných opatření – školení policie, státních zástupců a soudců – zůstává nevyužita (vzdělávání soudců), a trestní řízení je pro oběť zátěží, která vyžaduje podporu a ochranu před sekundární viktimizací (dekompenzace u soudu).

Rizika a pojistky

Hlavním rizikem je zneužití proti menšinám: zákony proti „sektám“ nebo „psychické manipulaci“ byly v některých státech kritizovány za to, že umožňují postih nových náboženských hnutí, a pojistkou je obsahová neutralita spolu se soudním přezkumem, bez nichž se nástroj ochrany snadno promění v nástroj většinové nepřízně vůči odlišnosti (Arendt, 1951). Druhým rizikem je obrácené použití, kdy pachatel obviní oběť z kontrolujícího jednání – popře čin, napadne toho, kdo ho pojmenoval, a prohlásí se za skutečnou oběť (Freyd, 1996; DARVO) –, takže policie a soudy potřebují znalost dynamiky. Třetím je mrazivý účinek: vágní zákazy „manipulace“ v médiích a online prostoru mohou vést k sebecenzuře legitimní kritiky a satiry. Čtvrtým je kriminalizace místo péče, neboť trestní cesta je jen jednou z možností a mnoho zasažených potřebuje spíše civilní ochranu, služby a ekonomickou nezávislost.

Evaluace

Hodnocení regulace sleduje počet a výsledky řízení, zkušenost obětí s procesem, dobu od oznámení po rozhodnutí, využití civilních nástrojů (předběžná opatření, neplatnost smluv) a nežádoucí účinky (protiobvinění, postih menšin, sebecenzura). Vhodné je srovnání před zavedením a po něm a mezi jurisdikcemi s různou úpravou, přičemž nárůst počtu řízení po přijetí zákona většinou odráží zviditelnění jevu, ne jeho nárůst.

Modelová situace

Žena uvádí, že bývalý partner jí roky kontroloval finance, telefon a kontakty a přesvědčoval ji, že trpí poruchou paměti. Žádný z jednotlivých incidentů nebyl násilím v tradičním smyslu. Policista proškolený v dynamice kontroly nehodnotí jednotlivé epizody izolovaně, ale s podporou intervenčního centra zaznamená vzorec v čase – zprávy, výpisy, svědectví přátel (rekonstrukce časové osy, pattern důkaz). Státní zástupce pak posuzuje, zda soubor jednání naplňuje znaky trestného činu, a oběť mezitím využije civilní ochranu.

Kontrolní otázky pro praxi

  • Popisuje skutková podstata vzorec jednání a jeho účinek, nebo obsah přesvědčení?
  • Jsou policie, státní zástupci a soudy proškoleni v dynamice kontroly?
  • Má oběť během řízení podporu a ochranu před sekundární viktimizací?
  • Jak úprava předchází protiobvinění a zneužití proti menšinám?
  • Existují vedle trestní cesty i civilní a sociální nástroje?

Limitace a otevřené otázky

Mnoho manipulativních praktik – v komerčním koučinku, „seberozvojových“ kurzech či online komunitách – leží mezi oblastmi práva a žádná je plně nepokrývá, a přeshraniční online jednání navíc naráží na příslušnost a vymahatelnost. Otevřenou otázkou zůstává, zda lze právně vymezit epistemickou újmu – poškození schopnosti poznávat – jako samostatný druh újmy, nebo zda zůstane jen součástí újmy psychické (Fricker, 2007).

Literatura

  • Arendt, H. (1951). The Origins of Totalitarianism. Harcourt, Brace & Co.
  • Freyd, J. J. (1996). Betrayal Trauma: The Logic of Forgetting Childhood Abuse. Harvard University Press.
  • Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.

Související

Sesterské stránky

Právo

Klinika a dokazování

Glosář

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →