NLP v politické řeči🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-21.09
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Vliv a zneužití NLP
Druh	vzorec
Anglicky	NLP in political speech
Jiné názvy	politická rétorika a NLP
Užití	převážně vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Vzorec NLP v politické řeči označuje dvě příbuzné věci. Užším smyslem je situace, kdy politik, kampaň nebo poradce vědomě využívá jazykové vzorce popsané v NLP, například záměrnou vágnost, nominalizace, presupozice, univerzální kvantifikátory nebo čtení myšlenek publika, aby vyvolal souhlas bez věcného obsahu. Širším smyslem je analytická optika, která tyto kategorie používá k popisu politické rétoriky bez ohledu na to, zda mluvčí o NLP kdy slyšel. Kompendium obě roviny rozlišuje, protože jejich záměna je sama zdrojem dezinformace: tvrzení, že určitý politik „používá NLP“, se v internetové debatě často šíří jako odhalení skryté moci, ačkoli jde o běžné rétorické prostředky, které existovaly dávno před NLP. Pro čtenáře je proto užitečnější slovník vzorců, které NLP popsalo v Milton-modelu (Bandler a Grinder 1975b), než otázka, zda řečník absolvoval výcvik. Vzorec patří do rodiny vlivu, protože politická řeč působí na velký počet lidí současně a může ovlivnit rozhodnutí s dopadem na celou společnost.

Původ a souvislosti🔗

Rétorika jako nauka o přesvědčování je stará jako politika sama a většina prostředků, které NLP popisuje, v ní má dávné předchůdce. NLP přispělo tím, že některé z nich jazykově přesně pojmenovalo. Milton-model popisuje jazyk, který záměrně vypouští, kdo co dělá a podle čeho, a nechává posluchače doplnit význam z vlastní zkušenosti (Bandler a Grinder 1975b). V politice má takový jazyk podobu velkých slov, jako je změna, svoboda, bezpečí nebo spravedlnost, která si každý posluchač vyloží po svém. Nezávisle na NLP popsali Tversky a Kahneman, že tentýž problém vede k odlišným rozhodnutím podle toho, zda je formulován jako zisk, nebo jako ztráta (Tversky a Kahneman 1981), a Lakoff s Johnsonem ukázali, že metafory, jimiž mluvíme o abstraktních věcech, zvýrazňují některé jejich stránky a jiné skrývají (Lakoff a Johnson 1980). Lifton popsal v totalitním prostředí jazyk, který zkracuje složité otázky do frází ukončujících přemýšlení (Lifton 1961). Tyto práce poskytují pro analýzu politické řeči pevnější oporu než NLP samo. Kompendium širší kontext rozvádí v kapitole o politické a ideologické EA.

Struktura vzorce🔗

Pozorovatel může v politické řeči rozlišit několik jazykových vrstev, které NLP pojmenovalo. První vrstvou jsou nominalizace, tedy děje převedené na věci: místo toho, kdo co komu udělá, se mluví o „změně“ nebo o „obnově“. Druhou jsou univerzální kvantifikátory a čtení myšlenek: „všichni“, „nikdo“, „lidé už cítí“. Třetí jsou presupozice, které berou sporná tvrzení za samozřejmá, například věty o tom, co se stane, „až skončí chaos“, které předpokládají, že chaos panuje (Levinson 1983). Čtvrtou je řada nesporných výroků, s nimiž publikum souhlasí, za nimiž následuje výrok sporný; souhlas s předchozími výroky se tak přenáší i na něj, což NLP popisuje jako pacing a leading. Pátou vrstvou je rámcování a metafora, které určují, o čem se mluví a co zůstane mimo debatu. Šestou je rozdělení na „my“ a „oni“, kdy se nesouhlas vykládá jako znak příslušnosti k druhé straně. Van der Linden řadí emočně vypjatý jazyk, polarizaci a falešné dilema mezi opakující se techniky manipulace, s nimiž se lze předem seznámit (van der Linden 2023). Jednotlivě jsou tyto prvky běžné a často neškodné; vzorec vytváří až jejich hustota a nepřítomnost ověřitelného obsahu.

Detekční znaky🔗

Nejjednodušším testem je převod projevu na ověřitelná tvrzení. Kolik vět říká, kdo co konkrétně udělá, kdy, za kolik a podle čeho se pozná, že se to podařilo? Pokud projev obsahuje mnoho velkých slov a málo ověřitelných tvrzení, pracuje především s vágností. Dalším znakem je čtení myšlenek publika („víte, co cítíte“) a odkazy na to, co si myslí „všichni slušní lidé“, které z nesouhlasu dělají otázku slušnosti. Presupozice se poznají podle toho, že sporné tvrzení je obsaženo v časové větě, v otázce nebo v přívlastku, místo aby bylo vysloveno a zdůvodněno. Falešné dilema se pozná podle toho, že projev nabízí jen dvě možnosti, z nichž jedna je katastrofou (srovnej falešné dilema). Znakem manipulace je i to, že projev neodpovídá na otázky a místo odpovědi nabízí nový rámec. Gilovich ukázal, jak snadno lidé přijímají tvrzení, která potvrzují jejich dosavadní přesvědčení, a jak málo zkoumají jejich podklady (Gilovich 1991); politická řeč, která oslovuje identitu publika, tento sklon využívá. Detekce však vyžaduje opatrnost: tytéž znaky lze najít u řečníků všech stran a jejich výskyt nedokazuje, že řečník používá NLP.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Politická řeč nemůže být bez rétoriky. Vize, metafora a emoce patří k legitimní politice, protože politika je také spor o hodnoty, a hodnoty se vyjadřují obrazně. Řečník, který mluví o spravedlnosti a vzápětí předloží konkrétní návrh, jeho náklady a dopady, používá velká slova k pojmenování cíle a nechává posluchače posoudit cestu. Legitimní je i rámcování, které otevřeně říká, z jakého hlediska se na problém dívá. Manipulativní užití nastává, když jazykové prostředky nahrazují obsah, když presupozice zakrývají sporná tvrzení, když se nesouhlas vylučuje z morální komunity a když emoce slouží k tomu, aby posluchač nekladl otázky. Lakoff a Johnson upozorňují, že metafora nikdy nezachycuje celý jev a že rozhodnutí, kterou metaforu použít, je rozhodnutím o tom, co bude vidět (Lakoff a Johnson 1980). Rozdíl mezi legitimní a manipulativní politickou řečí tedy neleží v tom, zda používá rétorické prostředky, ale v tom, zda posluchači ponechává možnost a podklady k nesouhlasu. Kompendium příbuzné jevy v digitálním prostředí popisuje na stránce o koordinaci válek rámců.

Stav důkazů🔗

Pro tvrzení, že specifické techniky NLP dávají politické řeči zvláštní účinnost, neexistují spolehlivé doklady. Přehledy výzkumu NLP nenacházejí empirickou oporu pro jeho jazykové vzorce jako nástroje vlivu (Witkowski 2010) a hodnocení Národní rady pro výzkum USA nenašlo pro NLP jako techniku ovlivňování podporu (Druckman a Swets 1988). Naopak dobře doložené jsou mechanismy, které se s kategoriemi NLP částečně překrývají: účinky rámcování na rozhodování (Tversky a Kahneman 1981), vliv metafor na chápání abstraktních témat (Lakoff a Johnson 1980) a rozdíl mezi centrální a okrajovou cestou přesvědčování, podle něhož emoce, sympatie k řečníkovi a jeho sebejistota působí nejvíce tam, kde posluchač nemá motivaci nebo možnost zvažovat argumenty (Petty a Cacioppo 1986). Výzkum psychologické inokulace ukazuje, že předchozí seznámení s manipulačními technikami zvyšuje schopnost je rozpoznat a snižuje jejich účinek (van der Linden 2023; McGuire 1964). Pro kompendium z toho plyne, že kategorie NLP mohou sloužit jako užitečný slovník pro rozbor řeči, ale nikoli jako důkaz skryté techniky. Přisuzovat politické úspěchy „programování“ je samo o sobě nepodložené tvrzení.

Obrana a zotavení🔗

Individuální obranou je zpomalit a přeložit. Poslech projevu s otázkou „co přesně tvrdí a jak to ověřím?“ mění vágní jazyk v seznam tvrzení, z nichž některá lze ověřit a jiná zůstanou prázdná. Užitečné je všímat si, kdo je v projevu zahrnut do „my“ a kdo z něj vypadl, a zda se nesouhlas popisuje jako názor, nebo jako vada charakteru. Pomáhá také čtení více zdrojů, zvláště těch, které s řečníkem nesouhlasí, a odstup mezi poslechem a rozhodnutím. Van der Linden popisuje, že krátké seznámení s technikami, jako je polarizace, emočně vypjatý jazyk nebo falešné dilema, působí jako očkování a zvyšuje odolnost vůči nim i u témat, s nimiž se člověk dosud nesetkal (van der Linden 2023). Společenskou obranou je vzdělávání v kritickém čtení, nezávislá žurnalistika a ověřování faktů. Zotavení se týká především lidí, kteří se v rámci silně polarizované politické komunity odcizili rodině a přátelům. U nich je užitečné obnovovat vztahy, které nezávisejí na politické shodě, a s blízkými mluvit o hodnotách, nikoli jen o tvrzeních. Kde politická skupina nabývá rysů sekty, platí kritéria a cesty zotavení popsané u vzorce NLP v sektách.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975b). Patterns of the Hypnotic Techniques of Milton H. Erickson, M.D., Volume 1. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Lakoff, G., & Johnson, M. (1980). Metaphors We Live By. Chicago: University of Chicago Press.
• Levinson, S. C. (1983). Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Vliv a zneužití NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Nabitý jazyk – příbuzné heslo (Argumentační fauly: Klamy jazyka a dvojznačnosti, Loaded language)
• Úmyslná vágnost – příbuzné heslo (Milton-model, Artful vagueness)
• Univerzální kvantifikátory v Milton-modelu – příbuzné heslo (Milton-model, Universal quantifiers (Milton Model))
• Nominalizace v Milton-modelu – příbuzné heslo (Milton-model, Nominalisations (Milton Model))
• Předrámcování – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Pre-framing)
• Hodnotově nabitá slova – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Loaded words)

V kompendiu

• 7.8 Politická a ideologická EA — totalitní systémy, propaganda, populismus – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.2.1 Falešné dilema – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-9.5.6 Frame War Coordination – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• NLP ve výslechu a vyjednávání – předchozí heslo rodiny
• NLP v reklamě – další heslo rodiny