EA-8.3.4 Empirická výzkumná báze

Pole	Hodnota
EA kód	EA-8.3.4
Kategorie	8. Přílohy
Subkategorie	8.3 Bibliografie
Typ hesla	Bibliografický oddíl – empirické studie
Přístupová úroveň	L1
Riziková úroveň	Nevztahuje se
Validační status	Uvedeny jen studie s jistou existencí; velikosti vzorků a „kumulativní N“ z původní verze stránky byly vypuštěny, protože je nebylo možné spolehlivě doložit
Rodičovská kapitola	08. Přílohy · Bibliografie a primární literatura

Poznámka ke kódu. Řada EA-8 zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vede EA-8.x.x jako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“.

Definice

Empirickou výzkumnou bází Kompendium rozumí kvantitativní a experimentální studie, na nichž stojí jeho tvrzení o mechanismech a následcích: že běžní lidé podléhají situačnímu tlaku, že paměť je rekonstruktivní a ovlivnitelná, že opakování zvyšuje věrohodnost, že rané nepříznivé zkušenosti mají dlouhodobé důsledky a že zrada blízkou osobou souvisí se závažnějšími potížemi než trauma způsobené cizím. Báze je záměrně oddělena od teoretického kánonu (EA-8.3.1), aby bylo vidět, co je doloženo daty a co je výkladem.

Původ a kontext

Nejstarší vrstvu tvoří klasická sociálně-psychologická studia. Solomon Asch (1956) ukázal, že lidé často přizpůsobí zjevně nesprávný úsudek většině; Stanley Milgram (1963) zjistil, že značná část účastníků byla ochotna na pokyn autority podávat domnělé bolestivé šoky; Leon Festinger a James Carlsmith (1959) experimentálně doložili kognitivní disonanci. Druhou vrstvou je výzkum paměti: Elizabeth Loftusová a John Palmer (1974) ukázali, že formulace otázky mění vzpomínku na událost, a Loftusová s Jacqueline Pickrellovou (1995) doložili, že lze vytvořit vzpomínku na událost, která se nestala. Lynn Hasherová a kolegové (1977) popsali efekt iluzorní pravdy. Třetí vrstvou je epidemiologie a klinika traumatu: studie ACE (Felitti a kol., 1998), výzkum traumatu ze zrady (Goldsmith, Freyd a DePrince, 2012) a studie, které podpořily zavedení komplexního PTSD do MKN-11 (Brewin a kol., 2017).

Mechanismus (strukturní popis)

Z empirické báze plynou čtyři strukturní závěry, které Kompendium používá. Za prvé, síla situace: konformita a poslušnost nejsou známkou slabé povahy, ale předvídatelnou reakcí na uspořádání situace (Asch, 1956; Milgram, 1963). Za druhé, tvárnost paměti: vzpomínky lze ovlivnit formulací otázek i sugescí, což má dvojí důsledek – manipulátor může paměť oběti zpochybňovat i přepisovat, ale i nesprávně vedená terapie může vytvořit nepravdivé vzpomínky (Loftus a Palmer, 1974; Loftus a Pickrell, 1995). Za třetí, opakování: tvrzení, které člověk slyšel vícekrát, se mu zdá pravdivější (Hasher a kol., 1977), což vysvětluje účinnost firehose of falsehood. Za čtvrté, vztahová povaha újmy: trauma způsobené blízkými souvisí s horšími psychickými i tělesnými následky (Goldsmith a kol., 2012).

Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)

Experimentální studie zachycují i to, jak lidé prožívají situační tlak. Účastníci Aschových pokusů popisovali nejistotu a pochybnost o vlastním vnímání, účastníci Milgramových pokusů silné napětí, a přesto pokračovali (Asch, 1956; Milgram, 1963). Tyto popisy odpovídají výpovědím lidí z kontrolujících prostředí, kteří říkají, že „věděli, že je něco špatně“, ale nedokázali jednat jinak.

Detekční markery (pohled pozorovatele)

Empirie dává pozorovateli vodítka: situace s jednomyslnou většinou, postupnou eskalací požadavků a autoritou, která přebírá odpovědnost, zvyšují pravděpodobnost poslušnosti (Milgram, 1963); opakované tvrzení bez zdroje je třeba hodnotit opatrněji, protože jeho věrohodnost roste opakováním (Hasher a kol., 1977); u výpovědí je třeba sledovat, jak byly kladeny otázky (Loftus a Palmer, 1974).

Rizikové kontexty

Empirická zjištění se týkají běžných prostředí: škol, pracovišť, nemocnic, soudů i médií. Studie ACE ukázala, že nepříznivé zkušenosti v dětství jsou rozšířené i v populaci s dobrým přístupem k péči (Felitti a kol., 1998), a výzkum paměti má přímé důsledky pro policejní výslech a terapii.

Odlišení

Empirickou bázi je třeba číst s vědomím replikační krize. Rozsáhlý pokus Open Science Collaboration (2015) zopakoval desítky psychologických studií a zjistil, že řada efektů byla slabší, než se uvádělo (replication crisis). Klasické studie konformity a poslušnosti byly v různých podobách opakovány, ale jsou předmětem etické a metodologické kritiky. Kompendium proto rozlišuje robustní zjištění (tvárnost paměti, efekt opakování, souvislost raného traumatu se zdravím) od zjištění, která je třeba brát s větší opatrností.

Klinický a právní rámec

Výzkum paměti má přímé důsledky pro forenzní praxi: otázky mají být otevřené a nesugestivní a výpověď má být zaznamenána co nejdříve (Loftus a Palmer, 1974; forenzní rozhovor). Pro kliniky plyne ze studie ACE doporučení zjišťovat nepříznivé zkušenosti v dětství jako rizikový faktor (Felitti a kol., 1998) a z výzkumu traumatu ze zrady ptát se, kdo újmu způsobil (Goldsmith a kol., 2012).

Obrana a neutralizace

Empirie je nejsilnějším argumentem proti obviňování obětí: pokud se většina účastníků pokusů podřídila situaci, nelze podřízení v reálném prostředí vykládat jako vadu charakteru (Milgram, 1963; Asch, 1956). Zároveň ukazuje, co chrání: Milgram ve variantách svého pokusu zjistil, že přítomnost dalšího odmítajícího účastníka poslušnost výrazně snížila, a Asch, že jediný spojenec oslabil konformitu. Obranou je tedy mít v situaci tlaku alespoň jednoho člověka, který vidí věci jinak (mobilizace podpory).

Zotavení

Pro lidi po odchodu z kontrolujících prostředí může mít znalost těchto studií úlevný účinek: ukazuje, že jejich reakce byly lidské a předvídatelné. Terapeuti je proto používají v psychoedukaci (Lalich a Tobias, 2006). Současně je třeba počítat s tím, že paměť na události ve skupině je také rekonstruktivní a že zotavení nevyžaduje úplnou a přesnou rekonstrukci minulosti (Loftus a Pickrell, 1995).

Ilustrativní příklad

Anonymizovaný kompozit: bývalý manažer firmy s kultem zakladatele se stydí, že podepisoval dokumenty, o nichž věděl, že jsou sporné. V rámci terapie čte o Milgramových a Aschových pokusech a uvědomí si, že jeho situace měla všechny rozhodující prvky – postupnou eskalaci, autoritu přebírající odpovědnost a jednomyslný tým. Vina se nezmenší na nulu, ale promění se v pochopení, z něhož vyroste i odpovědnost: rozhodne se spolupracovat s vyšetřováním.

Meze a otevřené otázky

Většina studií vznikla v laboratoři nebo v západních populacích a jejich přenos do dlouhodobých reálných prostředí – sekt, kontrolujících vztahů – je interpretací. Přímý empirický výzkum skupin s vysokou kontrolou je metodicky i eticky obtížný a většinou stojí na retrospektivních výpovědích. Otevřená zůstává otázka, jak takový výzkum provádět bez vlastních zkreslení výběru a jak spojit laboratorní zjištění s dlouhodobými prospektivními daty (kohortové studie).

Případy, které jev ukazují

• Replikační krize – meze empirické báze.
• Hnutí znovuobjevené paměti – praktický důsledek výzkumu paměti.
• Stapel – proč je důležité ověřování i v samotné vědě.

Literatura

• Asch, S. E. (1956). Studies of Independence and Conformity. Psychological Monographs.
• Brewin, C. R., et al. (2017). A Review of Current Evidence Regarding the ICD-11 Proposals for Diagnosing PTSD and Complex PTSD. Clinical Psychology Review.
• Felitti, V. J., et al. (1998). Relationship of Childhood Abuse and Household Dysfunction to Many of the Leading Causes of Death in Adults. American Journal of Preventive Medicine.
• Festinger, L., & Carlsmith, J. M. (1959). Cognitive Consequences of Forced Compliance. Journal of Abnormal and Social Psychology.
• Goldsmith, R. E., Freyd, J. J., & DePrince, A. P. (2012). Betrayal Trauma. Journal of Interpersonal Violence.
• Hasher, L., Goldstein, D., & Toppino, T. (1977). Frequency and the Conference of Referential Validity. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior.
• Lalich, J., & Tobias, M. (2006). Take Back Your Life. Bay Tree.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of Automobile Destruction. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior.
• Loftus, E. F., & Pickrell, J. E. (1995). The Formation of False Memories. Psychiatric Annals.
• Milgram, S. (1963). Behavioral Study of Obedience. Journal of Abnormal and Social Psychology.
• Open Science Collaboration (2015). Estimating the Reproducibility of Psychological Science. Science.

Související

Bibliografické oddíly

• EA-8.3.1 Základní literatura – teoretický kánon.
• EA-8.3.2 Klinické příručky – klinické využití.

Rámce a metodologie

• EA-7.3.2 Heuristiky – empirický program zkreslení úsudku.
• EA-8.1.6 Trauma ze zrady – měření.
• Reprodukční krize a EA výzkum – kritická perspektiva.
• Výzkumná metodologie – jak jev zkoumat.