#nlp-presupozice
19 stránek se štítkem #nlp-presupozice.
Všechny stránky 19
- Existenční presupozicePojmenování, přivlastnění a určité odkazy předpokládají, že označená věc existuje: kdy to šetří slova a kdy se tak vytváří vina, porucha nebo problém, který nikdo nedoložil.
- Faktivní slovesaSlovesa a výrazy typu „litovat, že“, „vědět, že“ či „je smutné, že“, které obsah vedlejší věty předkládají jako hotový fakt: rozpoznání, užití a obrana.
- Implikativní slovesaSlovesa typu „podařilo se“, „zapomněl“ či „dovolil si“, která mlčky předpokládají pokus, povinnost nebo očekávání: jak nesou nevyslovená pravidla a jak je číst.
- Jazykové presupozicePresupozice jako to, co výpověď mlčky předpokládá: lingvistický základ, jak s nimi pracuje NLP a jak poznat, kdy se jimi sporné tvrzení vydává za hotovou věc.
- Komentářová příslovce a přídavná jménaPříslovce jako naštěstí, samozřejmě nebo bohužel a hodnoticí přívlastky předpokládají obsah věty a přidávají k němu hodnocení, o kterém se nejedná; detekce a obrana.
- Kontrafaktuální podmínkyPodmínky proti skutečnosti, které předpokládají, že se něco nestalo, a mlčky k tomu připojují nedoložitelnou příčinu: od vysvětlení k přisouzení viny.
- Částice „jen“, „i“, „dokonce“Částice jen, i, také, dokonce a kromě předpokládají další osoby, alternativy nebo míru; jak se jimi naznačuje souhlas skupiny či zlehčuje čin a jak to rozpoznat.
- Opakovací slovaSlova zase, znovu, opět, také nebo zpátky předpokládají, že se děj už stal; jak se z jedné události tvoří nevyslovená řada selhání a jak to rozpoznat a odmítnout.
- Otázky s presupozicíOtázka, jejíž každá přímá odpověď potvrzuje sporný předpoklad tazatele: jak ji rozpoznat, odlišit od běžné otázky a jak na ni odpovídat bez přijetí předpokladu.
- Pořadové číslovkySlova první, druhý, další nebo poslední předpokládají celou řadu kroků či změn; jak se tak z jediného souhlasu dělá začátek cesty a jak řadu rozpoznat.
- Predikáty uvědoměníSlovesa vědět, uvědomit si, všimnout si nebo chápat předpokládají pravdivost toho, co následuje; jak se tím sporné tvrzení mění v otázku po vnímavosti adresáta.
- Presupozice časových větČasové věty se spojkami až, než, když nebo poté co předpokládají, že děj nastal nebo nastane; jak se tím budoucí rozhodnutí vydává za jisté a jak to poznat.
- Presupozice spojky „nebo“Nabídka „A, nebo B“, v níž obě možnosti předpokládají totéž rozhodnutí: lingvistický základ, vztah k iluzi volby a dvojné vazbě, detekce a obrana.
- Presupozice v reklaměJak reklama a marketing sdělují tvrzení, která výslovně neříkají: spouštěče presupozic a konverzační závěry v komerční řeči, jejich hranice a obrana spotřebitele.
- Presupozice ve výslechu a svědectvíJak předpoklady vložené do otázek ovlivňují výpověď svědka i vyslýchaného, proč je forenzní praxe omezuje a jak lze vnesený obsah v záznamu výslechu rozpoznat.
- Vytýkací konstrukceVytýkací a rozštěpené konstrukce typu „byl to on, kdo…“ nebo „otázka není, zda, ale kdy“, které vyzdvihnou jeden člen a zbytek výpovědi předpokládají.
- Slovesa změny času a stavuSlovesa začít, přestat, pokračovat a příslovce už, ještě, pořád předpokládají předchozí stav; jak se tím vkládá minulost, kterou nikdo nedoložil, a jak tomu čelit.
- Srovnávací presupoziceSrovnávací konstrukce, které mlčky předpokládají výchozí stav nebo měřítko srovnání: jak je rozpoznat a kdy slouží k vnesení nedoloženého hodnocení.
- Vztažné věty jako presupoziceVztažná věta jako místo, kam lze uložit sporné tvrzení tak, aby prošlo jako známé pozadí: struktura, detekční znaky, legitimní užití a obrana.