- Definice
- Původ a kontext
- Mechanismus (strukturní popis)
- Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)
- Detekční markery (pohled pozorovatele)
- Rizikové kontexty
- Odlišení
- Klinický a právní rámec
- Obrana a neutralizace
- Zotavení
- Ilustrativní příklad
- Meze a otevřené otázky
- Případy, které jev ukazují
- Literatura
- Související
EA-8.2.6 Komplexní PTSD podle MKN-11
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| EA kód | EA-8.2.6 |
| Kategorie | 8. Přílohy |
| Subkategorie | 8.2 Referenční rámce |
| Typ hesla | Referenční rámec – diagnostická kategorie mezinárodní klasifikace |
| Přístupová úroveň | L1 |
| Riziková úroveň | Vysoká – porucha výrazně omezuje fungování a vztahy |
| Validační status | Oficiální diagnóza MKN-11 (kód 6B41), s empirickou podporou odlišení od PTSD |
| Rodičovská kapitola | 08. Přílohy · Bibliografie |
Poznámka ke kódu. Řada
EA-8zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vedeEA-8.x.xjako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“. Kód EA-8.2.6 nesouvisí s kódem diagnózy 6B41 v MKN-11.
Definice
Komplexní posttraumatická stresová porucha (C-PTSD) je v 11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) samostatná diagnóza vedle posttraumatické stresové poruchy (6B40). Vzniká po vystavení události nebo sérii událostí extrémně ohrožující nebo hrozivé povahy, nejčastěji dlouhodobé nebo opakované a takové, z nichž je útěk obtížný nebo nemožný – například mučení, otroctví, dlouhodobé domácí násilí nebo opakované zneužívání v dětství. Diagnóza vyžaduje:
- jádro PTSD – znovuprožívání v přítomnosti, vyhýbání a trvalý pocit aktuálního ohrožení;
- poruchy sebeorganizace (disturbances in self-organisation, DSO) ve třech oblastech:
- dysregulace emocí (výrazná reaktivita, výbuchy, otupění, disociace pod stresem);
- negativní sebepojetí (přesvědčení o vlastní bezcennosti, provázené studem a vinou);
- poruchy vztahů (potíže udržet vztahy a cítit se blízko druhým).
Původ a kontext
Pojem komplexního traumatu navrhla Judith Hermanová v knize Trauma and Recovery (1992), protože klasické PTSD nezachycovalo potíže lidí po dlouhodobém zajetí a zneužívání (EA-8.2.10). DSM-IV ho zahrnulo jen jako přidružené rysy. Pracovní skupina Světové zdravotnické organizace (Maercker a kol., 2013) navrhla pro MKN-11 samostatnou diagnózu; Brewin a kol. (2017) shrnuli doklady o odlišení PTSD a C-PTSD. MKN-11 byla přijata Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 2019 a platí od 1. ledna 2022. Pro screening vznikl International Trauma Questionnaire (Cloitreová a kol., 2018; EA-8.1.8).
Mechanismus (strukturní popis)
Pro Kompendium je diagnóza důležitá, protože popisuje následky prostředí, z něhož nelze odejít – právě takových, jaká kniha zkoumá (skupiny s vysokou kontrolou, coercive control, totalitní věznění). Výklad Kompendia, nikoli součást diagnostických kritérií, spojuje tři oblasti DSO s epistemickou újmou:
| Oblast DSO | Epistemická stránka (interpretace Kompendia) |
|---|---|
| Dysregulace emocí | Emoce přestávají být spolehlivým signálem; člověk jim nevěří, nebo jimi je zaplaven |
| Negativní sebepojetí | Převzatý výklad sebe od pachatele („jsi k ničemu“) se stává vlastním |
| Poruchy vztahů | Narušená epistemická důvěra: nelze se učit od druhých ani jim věřit |
Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)
| Znak | Jak ho člověk popisuje |
|---|---|
| Přítomnost minulosti | „Není to vzpomínka, je to, jako by se to dělo teď.“ |
| Neustálé ohrožení | „Pořád čekám, co přijde.“ |
| Hluboký stud | „Je ve mně něco zkaženého.“ |
| Emoční bouře nebo prázdno | „Buď vybuchnu, nebo necítím nic.“ |
| Odcizení | „Nikomu nedokážu být blízko.“ |
Detekční markery (pohled pozorovatele)
| Marker | Co může naznačovat |
|---|---|
| Anamnéza dlouhodobého traumatu bez možnosti úniku | Typický stresor C-PTSD |
| Výrazné negativní sebepojetí a stud | DSO – sebepojetí |
| Opakované rozpady vztahů, izolace | DSO – vztahy |
| Disociativní stavy při stresu | DSO – regulace emocí; doplnit DES-II |
| Potíže přetrvávají roky po skončení ohrožení | Chronický průběh |
Rizikové kontexty
Bývalí členové skupin s vysokou kontrolou, oběti dlouhodobého partnerského násilí, přeživší dětského zneužívání, političtí vězni a oběti mučení, uprchlíci, oběti obchodování s lidmi a lidé, kteří vyrůstali v institucionální péči se zneužíváním.
Odlišení
- PTSD (6B40) má jádro bez výrazných DSO; léčba může začít přímo prací s traumatem.
- Hraniční porucha osobnosti se s C-PTSD překrývá (emoční dysregulace, vztahy); liší se mimo jiné nestálostí sebeobrazu a strachem z opuštění u hraniční poruchy oproti stále negativnímu sebepojetí a vyhýbání se blízkosti u C-PTSD. Výzkum odlišení pokračuje.
- Deprese sdílí negativní sebepojetí, ale chybí jí jádro PTSD.
- Prodloužený žal (6B42) a porucha přizpůsobení (6B43) mají jiný stresor a průběh.
- Epistemické následky (ztráta jazyka, světonázoru) diagnóza nepokrývá; je třeba je mapovat samostatně.
Klinický a právní rámec
Doporučení pro léčbu C-PTSD zpravidla zahrnují postup ve fázích – stabilizace, práce s traumatem, integrace – a rozvoj regulace emocí a vztahových dovedností. Přechod národních klasifikací z MKN-10 na MKN-11 probíhá postupně; ve zdravotní a posudkové dokumentaci je třeba ověřit, která verze se v dané zemi pro vykazování používá. Ve forenzním kontextu diagnóza může doložit závažnost újmy (posouzení dopadu), nikoli však sama prokázat, kdo ji způsobil.
Pro lidi z prostředí popisovaných v Kompendiu je důležité, že MKN-11 neklade důraz na jednu nejhorší událost, ale na povahu prostředí: opakování, délku a nemožnost úniku. To odpovídá zkušenosti člověka, který léta žil ve skupině nebo vztahu, kde každá jednotlivost byla „snesitelná“. Diagnóza tak může sama působit jako uznání – pojmenovává, že újma byla skutečná, i když ji nelze shrnout jedním příběhem.
Obrana a neutralizace
Pro profesionály. Myslet na C-PTSD u lidí z prostředí bez možnosti úniku i tehdy, když chybí jedna „velká“ událost; nezačínat expozicí bez stabilizace; počítat s tím, že nedůvěra k terapeutovi je příznak, ne odpor. Pro instituce. Trauma-informovaný přístup v sociálních a zdravotních službách (trauma-informovaný framework).
Otázky, které pomáhají v rozhovoru. Mohl jste z té situace odejít? Jak dlouho trvala? Co si o sobě dnes myslíte? Jak zvládáte silné emoce? S kým se cítíte bezpečně? Otázky pokrývají jádro i tři oblasti DSO.
Zotavení
Zotavení je dlouhodobé a postupuje ve fázích (Hermanové model). Pomáhá akutní stabilizační protokol, subakutní rekonstrukce důvěry a dlouhodobý posttraumatický růst. Literaturu k léčbě shrnuje EA-8.3.8.
Ilustrativní příklad
Anonymizovaný kompozit: čtyřicetiletý muž vyrostl v uzavřené komunitě, kde byly děti fyzicky trestány a veřejně ponižovány. Odešel ve dvaceti, vystudoval a pracuje, ale opakovaně se mu rozpadají vztahy, při kritice v práci „zamrzne“ a o sobě mluví jako o „vadném“. Noční můry a náhlé návaly strachu má od dětství. Psychiatr nejprve uvažuje o depresi, ITQ však ukáže jádro PTSD i výrazné poruchy sebeorganizace. Diagnóza C-PTSD změní plán léčby: místo péče vedené jen podle jednotlivých symptomů nastoupí postupná terapie se stabilizací a prací se sebepojetím. Muž popisuje, že jméno pro jeho potíže mu ulevilo – „konečně to není moje vada, ale následek“.
Meze a otevřené otázky
Odlišení C-PTSD od hraniční poruchy osobnosti a od PTSD s přidruženými potížemi je stále předmětem výzkumu; americký DSM-5-TR samostatnou diagnózu nezavedl (EA-8.2.7). Otevřená zůstává otázka, jak diagnózu spolehlivě používat napříč kulturami, jak účinná je léčba ve fázích ve srovnání s přímou prací s traumatem a zda epistemické následky dlouhodobé kontroly nevyžadují samostatný rámec, který by diagnóza doplňovala.
Případy, které jev ukazují
- Rezidualní totalitní trauma – následky dlouhodobého útlaku.
- Cult recovery po 12 letech – poruchy sebeorganizace po odchodu.
- Rudí Khmerové – historický kontext hromadného traumatu bez možnosti úniku.
Literatura
- World Health Organization (2019/2022). International Classification of Diseases, 11th Revision (ICD-11).
- Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
- Maercker, A., et al. (2013). Proposals for Mental Disorders Specifically Associated with Stress in the ICD-11. The Lancet.
- Brewin, C. R., et al. (2017). A Review of Current Evidence Regarding the ICD-11 Proposals for Diagnosing PTSD and Complex PTSD. Clinical Psychology Review.
- Cloitre, M., et al. (2018). The International Trauma Questionnaire. Acta Psychiatrica Scandinavica.
Související
Sourozenecké přílohy
- EA-8.2.7 DSM-5-TR: trauma – americká klasifikace.
- EA-8.1.8 Screening traumatického stresu – ITQ a další nástroje.
- EA-8.2.10 Hermanové stadia zotavení – léčba ve fázích.
Klinika a pojmy
- Glosář: complex trauma – širší pojem.
- 6.2 Diferenciální diagnostika – EA vs. PTSD/cPTSD.
- Detekční signatura: Emocionální otupení – jeden z projevů DSO.
Kontext techniky
Související pojmy
Odkazují sem 18
- PTSD
- Detekční signatura: Skok sebepochybnosti
- Detekční signatura: Emocionální otupení
- Posouzení dopadu
- Bridge: C-PTSD (komplexní posttraumatická stresová porucha)
- Bridge: Epistemické trauma
- Populační komorbidity EA
- Rámec WHO pro EA
- EA-8.1.2 Posouzení odchodu ze skupiny (dotazníky po odchodu)
- EA-8.1.6 Měření traumatu ze zrady (Freyd a spolupracovníci)
- EA-8.1.7 Škála disociativních zážitků DES-II (Carlson, Putnam)
- EA-8.1.8 Screening traumatického stresu (PCL-5, IES-R, ITQ)
a 6 dalších
Související #ea-8-2
- EA-8.2.1 Rámec BITE (Hassan)
- EA-8.2.10 Stadia zotavení podle Judith Hermanové
- EA-8.2.2 Liftonova kritéria myšlenkové reformy
- EA-8.2.3 Šest podmínek myšlenkové reformy (Singerová)
- EA-8.2.4 Hassanova kritéria: autoritářská pyramida a kontinuum vlivu
- EA-8.2.5 Starkův rámec coercive control
- EA-8.2.7 DSM-5-TR: poruchy související s traumatem a stresory
- EA-8.2.8 Vazbové trauma (Allen)