Přeskočit na obsah

EA-8.1.6 Měření traumatu ze zrady (Freyd a spolupracovníci)

Trauma ze zrady a nástroje, které ho zachycují – Betrayal Trauma Inventory, Brief Betrayal Trauma Survey, dotazník institucionální zrady. Znaky, odlišení, péče.

EA-8.1.6 Měření traumatu ze zrady (Freyd a spolupracovníci)

PoleHodnota
EA kódEA-8.1.6
Kategorie8. Přílohy
Subkategorie8.1 Diagnostické nástroje
Typ heslaDiagnostický nástroj – sebehodnoticí inventáře traumatických událostí podle míry zrady
Přístupová úroveňL1
Riziková úroveňVysoká – zrada blízkou osobou nebo institucí souvisí s disociací a komplexními posttraumatickými potížemi
Validační statusPublikované výzkumné nástroje; bodový „Betrayal Trauma Index“ s hraniční hodnotou z původní verze stránky se nepodařilo doložit
Rodičovská kapitola08. Přílohy · Diagnostické nástroje

Poznámka ke kódu. Řada EA-8 zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vede EA-8.x.x jako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“.

Definice

Trauma ze zrady (betrayal trauma) vzniká, když člověka poškodí osoba nebo instituce, na níž je závislý a které důvěřuje. Jennifer Freydová tvrdí, že rozhodující není jen míra ohrožení života, ale míra zrady: když je oběť na pachateli závislá (dítě na rodiči, pacient na lékaři, člen na skupině), je pro ni adaptivní zradu „nevidět“, aby udržela vztah, na němž závisí. Freydová tento jev nazývá slepota ke zradě (betrayal blindness). Nástroje měření proto třídí traumatické události podle toho, kdo je způsobil a v jakém vztahu k oběti.

Původ a kontext

Teorii Freydová představila v knize Betrayal Trauma: The Logic of Forgetting Childhood Abuse (1996). Ve výzkumu se používá Betrayal Trauma Inventory (Freyd, DePrince a Zurbriggenová, 2001) a jeho krátká podoba Brief Betrayal Trauma Survey (Goldbergová a Freyd, 2006), které rozlišují události s vysokou mírou zrady (pachatel je blízký) a s nízkou mírou zrady (pachatel je cizí) a dobu, kdy k nim došlo (dětství, dospělost). Goldsmithová, Freyd a DePrinceová (2012) ukázali souvislost vysoké míry zrady s psychickými i tělesnými obtížemi. Carly Smithová a Freyd (2013, 2014) rozšířili pojem na institucionální zradu: újmu, kterou instituce způsobí tím, že nezabrání zneužití nebo na oznámení reaguje bagatelizací a odvetou.

Mechanismus (strukturní popis)

Z pohledu rámce EA je trauma ze zrady epistemicky zvlášť škodlivé:

  1. Konflikt mezi poznáním a připoutáním. Uznat, co se děje, by ohrozilo vztah, na němž člověk závisí; vnímání se proto „vypíná“ – zapomínáním, disociací, vysvětlováním.
  2. Útok na důvěru jako takovou. Zraněn je právě ten nástroj, jímž člověk poznává svět skrze druhé: epistemická důvěra.
  3. Institucionální zesílení. Když instituce oběti nevěří nebo ji trestá, potvrzuje pachatelovu verzi a učí oběť, že pravda je nebezpečná; srov. EA-2.1.7 Institucionální vyloučení.
  4. Převrácení viny. Pachatel často reaguje vzorcem DARVO – popře, zaútočí a prohodí role oběti a pachatele –, který Freydová popsala jako typickou odpověď na konfrontaci.

Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)

ZnakJak ho člověk popisuje
Mezery v paměti„Na celé roky dětství si skoro nevzpomínám.“
Pozdní uvědomění„Až po letech jsem pochopila, co se tehdy dělo.“
Loajalita k pachateli„Pořád ho mám ráda, i když vím, co udělal.“
Nedůvěra k institucím„Nahlásila jsem to a potrestali mě.“
Hanba za nevidění„Jak jsem to mohla nevidět?“

Detekční markery (pohled pozorovatele)

MarkerCo může naznačovat
Traumatické události způsobené blízkými, ne cizímiVysoká míra zrady
Disociativní příznaky a amnézieSlepota ke zradě; viz EA-8.1.7
Oznámení bylo bagatelizováno nebo následovala odvetaInstitucionální zrada
Opakované vztahy se zneužitím důvěryNarušená kalibrace důvěry
Silná ambivalence k pachateliKonflikt poznání a připoutání

Rizikové kontexty

Rodiny se zneužíváním dětí, církve a náboženské skupiny, sportovní kluby, armáda, univerzity a zdravotnická zařízení, kde instituce chrání sebe a pachatele, a skupiny s vysokou kontrolou, v nichž je vůdce zároveň zdrojem bezpečí i újmy.

Odlišení

  • Trauma bez zrady. Nehody, přírodní katastrofy nebo útok cizí osoby mohou být stejně ohrožující, ale méně zasahují důvěru; nástroj právě toto rozlišuje.
  • PTSD a komplexní PTSD jsou diagnózy; trauma ze zrady je charakteristika událostí, která zvyšuje riziko zejména komplexních potíží.
  • Spor o vzpomínky. Teorie slepoty ke zradě se týká i zapomínání a pozdějšího vybavení. Opatrnost je nutná, protože sugestivní terapie může vytvořit nepravdivé vzpomínky (hnutí znovuobjevené paměti).
  • Běžné zklamání. Ne každé zklamání ve vztahu je traumatem; rozhoduje závislost, závažnost a opakování.

Klinický a právní rámec

Inventáře slouží k mapování a výzkumu; v klinice doplňují rozhovor a pomáhají pojmenovat, proč člověk dlouho „neviděl“. Je třeba se ptát nesugestivně a nehledat skryté vzpomínky. Právně je relevantní, že institucionální zrada může představovat porušení povinnosti ochrany (u dětí, pacientů, zaměstnanců); pro oznamování viz ochrana dětí a mechanismus oznamovatelů.

Obrana a neutralizace

Pro jednotlivce. Pochopit, že „nevidění“ bylo ochranou, ne hloupostí; hledat lidi mimo vztah závislosti, kteří potvrdí vnímání. Pro instituce. Opakem institucionální zrady je institucionální odvaha: aktivní vyšetření, ochrana oznamovatele, transparentnost a omluva. Pro profesionály. Reagovat na sdělení zrady tak, aby se neopakovala: věřit, nebagatelizovat, nepřesouvat vinu.

Otázky, které pomáhají v rozhovoru. Kdo vám ublížil a jaký jste k němu měla vztah? Byla jste na něm závislá? Řekla jste to někomu a jak reagoval? Co vám pomohlo to uvidět? Otázky se ptají na vztah, nejen na událost.

Zotavení

Zotavení zahrnuje truchlení nad vztahem, který nebyl tím, čím se zdál, a obnovu schopnosti důvěřovat rozlišeně. Pomáhá subakutní rekonstrukce důvěry, narativní externalizace a u institucionální zrady i uznání a náprava ze strany instituce, které má samo léčebný účinek.

Ilustrativní příklad

Anonymizovaný kompozit: mladá sportovkyně vypovídá, že ji klubový lékař léta obtěžoval při „vyšetřeních“. Jako dítě to vnímala jako součást péče; vedení klubu, kterému se jednou svěřila, jí řeklo, že „lékař je profesionál“. Po letech, když se ozvou další sportovkyně, začne si vzpomínat na detaily a prožívá silnou vinu, že „to nepoznala“. Inventář ukáže vysokou míru zrady – pachatelem byla osoba, na níž závisela, a institucí, která selhala, byl klub, jemuž důvěřovala. Terapeutka jí vysvětlí slepotu ke zradě jako přirozenou ochranu vztahu, na němž závisela kariéra i bezpečí. Vina se zmenší a žena se připojí ke kolektivní stížnosti, kde poprvé zažije, že jí instituce věří.

Meze a otevřené otázky

Inventáře jsou sebehodnoticí a retrospektivní, a tedy citlivé na paměť a na aktuální stav. Teorie zapomínání zrady se dotýká sporné oblasti vybavování vzpomínek, kde je potřeba zvláštní opatrnost. Otevřená zůstává otázka, jak měřit institucionální zradu napříč kulturami a typy institucí a jak navrhnout instituce, které by na oznámení reagovaly odvahou místo sebeochrany.

Případy, které jev ukazují

Literatura

  • Freyd, J. J. (1996). Betrayal Trauma: The Logic of Forgetting Childhood Abuse. Harvard University Press.
  • Freyd, J. J., DePrince, A. P., & Zurbriggen, E. L. (2001). Self-Reported Memory for Abuse Depends upon Victim-Perpetrator Relationship. Journal of Trauma & Dissociation.
  • Goldberg, L. R., & Freyd, J. J. (2006). Self-Reports of Potentially Traumatic Experiences in an Adult Community Sample. Journal of Trauma & Dissociation.
  • Goldsmith, R. E., Freyd, J. J., & DePrince, A. P. (2012). Betrayal Trauma: Associations with Psychological and Physical Symptoms in Young Adults. Journal of Interpersonal Violence.
  • Smith, C. P., & Freyd, J. J. (2014). Institutional Betrayal. American Psychologist.

Související

Sourozenecké přílohy

Pojmy a pomoc

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →