- Definice
- Původ a kontext
- Mechanismus (strukturní popis)
- Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)
- Detekční markery (pohled pozorovatele)
- Rizikové kontexty
- Odlišení
- Klinický a právní rámec
- Obrana a neutralizace
- Zotavení
- Ilustrativní příklad
- Meze a otevřené otázky
- Případy, které jev ukazují
- Literatura
- Související
EA-8.2.7 DSM-5-TR: poruchy související s traumatem a stresory
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| EA kód | EA-8.2.7 |
| Kategorie | 8. Přílohy |
| Subkategorie | 8.2 Referenční rámce |
| Typ hesla | Referenční rámec – kapitola americké diagnostické klasifikace |
| Přístupová úroveň | L1 |
| Riziková úroveň | Vysoká u zachycených poruch |
| Validační status | Oficiální klasifikace Americké psychiatrické asociace (2022) |
| Rodičovská kapitola | 08. Přílohy · Bibliografie |
Poznámka ke kódu. Řada
EA-8zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vedeEA-8.x.xjako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“.
Definice
Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, páté vydání s revidovaným textem (DSM-5-TR, 2022), řadí do kapitoly poruch souvisejících s traumatem a stresory poruchy, u nichž je vystavení traumatické nebo stresující události výslovným diagnostickým kritériem:
- reaktivní porucha příchylnosti a porucha dezinhibovaného sociálního angažmá (u dětí po těžkém zanedbání);
- posttraumatická stresová porucha (PTSD), včetně zvláštních kritérií pro děti do šesti let;
- akutní stresová porucha (příznaky do jednoho měsíce po události);
- poruchy přizpůsobení;
- prodloužený žal (prolonged grief disorder), nově zařazený právě v DSM-5-TR;
- jiné specifikované a nespecifikované poruchy této kapitoly.
Původ a kontext
PTSD bylo do DSM poprvé zařazeno v roce 1980 (DSM-III), mimo jiné pod vlivem zkušeností amerických veteránů z Vietnamu a hnutí za práva obětí znásilnění. DSM-5 (2013) vyčlenilo traumatické poruchy z úzkostných poruch do samostatné kapitoly a rozdělilo příznaky PTSD do čtyř skupin. DSM-5-TR (2022) kritéria PTSD zásadně nemění, aktualizuje text a přidává prodloužený žal. Samostatnou diagnózu komplexního PTSD, kterou zavedla MKN-11 (EA-8.2.6), DSM nepřijal.
Mechanismus (strukturní popis)
Kritéria PTSD v DSM-5-TR mají tuto strukturu:
| Kritérium | Obsah |
|---|---|
| A | Vystavení skutečné nebo hrozící smrti, vážnému zranění nebo sexuálnímu násilí – přímo, jako svědek, zprávou o násilné či náhodné události blízkého, nebo opakovanou profesní expozicí detailům |
| B | Vtíravé příznaky (vzpomínky, sny, flashbacky, tíseň při připomínkách) |
| C | Vyhýbání se připomínkám |
| D | Negativní změny myšlení a nálady (vina, odcizení, negativní přesvědčení o sobě a světě) |
| E | Změny vzrušivosti a reaktivity (podrážděnost, ostražitost, poruchy spánku) |
| F–H | Trvání déle než měsíc, klinicky významné potíže, nevysvětlitelnost látkami či nemocí |
Specifikátory zahrnují disociativní podtyp (depersonalizace, derealizace) a opožděný nástup (plná kritéria splněna nejméně šest měsíců po události).
Pro Kompendium je klíčové kritérium A: dlouhodobé psychické týrání, coercive control nebo myšlenková reforma bez ohrožení života či sexuálního násilí ho nemusí splnit. Lidé s výraznými posttraumatickými potížemi po takové zkušenosti pak mohou dostat diagnózu poruchy přizpůsobení nebo jiné specifikované poruchy, což jejich zkušenost nemusí vystihovat.
Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)
| Znak | Jak ho člověk popisuje |
|---|---|
| Vtíravé vzpomínky | „Vrací se to samo, i když nechci.“ |
| Vyhýbání | „Nemůžu se dívat na zprávy, nemůžu tam jet.“ |
| Vina a odcizení | „Měla jsem to zastavit; nikdo mi nerozumí.“ |
| Ostražitost | „Spím s rozsvíceným světlem.“ |
| Neuznání | „Řekli mi, že to nebylo dost vážné na trauma.“ |
Detekční markery (pohled pozorovatele)
| Marker | Co může naznačovat |
|---|---|
| Příznaky B–E po události splňující kritérium A | Možné PTSD; ověřit CAPS-5 |
| Stejné příznaky po dlouhodobém nátlaku bez události A | Mezera klasifikace; zvážit MKN-11 |
| Výrazná depersonalizace a derealizace | Disociativní podtyp |
| Příznaky do měsíce po události | Akutní stresová porucha |
| Truchlení přetrvávající s výrazným omezením | Prodloužený žal, např. po ztrátě komunity |
Rizikové kontexty
Oběti násilí, válek, mučení a sexuálního násilí; zdravotníci, záchranáři a policisté s opakovanou expozicí; bývalí členové skupin a oběti partnerského násilí, u nichž je třeba posoudit, zda zkušenost obsahovala události kritéria A.
Odlišení
- MKN-11 užívá užší jádro PTSD a samostatné C-PTSD; diagnózy se mezi oběma systémy nemusejí shodovat.
- Deprese, úzkostné poruchy a užívání látek se s PTSD často sdružují a mohou ho zakrývat.
- Normální reakce na zátěž nevede k trvalému omezení fungování.
- Disociativní poruchy mají v DSM samostatnou kapitolu; překryv s disociativním podtypem PTSD vyžaduje pečlivé vyšetření (6.2 Diferenciální diagnostika).
Klinický a právní rámec
DSM je standardem v USA a ve výzkumu; v Evropě se pro vykazování užívá MKN. Ve forenzní praxi se DSM často používá v anglosaských znaleckých posudcích; i zde platí, že diagnóza dokládá újmu, nikoli pachatele. Kritérium A má praktické důsledky pro odškodnění a uznání újmy: u obětí dlouhodobého psychického nátlaku je vhodné zvážit MKN-11 a popsat průběh podrobně (posouzení dopadu, znalec v kontextu EA).
Spor o kritérium A je doložen i v přípravných pracích k DSM-5. Friedman, Resick, Bryant a Brewin (2011) v přehledu návrhů zvažovali, zda kritérium zúžit, nebo zcela vypustit, a nakonec doporučili jeho zachování s upřesněním, protože bez něj by pojem PTSD ztratil ohraničení vůči běžné zátěži. Pro praxi Kompendia z toho plyne, že diagnóza PTSD není jediným měřítkem závažnosti posttraumatické újmy a že u dlouhodobého psychického nátlaku je třeba vedle DSM vždy zvážit i rámec MKN-11 (Brewin a kol., 2017).
Obrana a neutralizace
Pro profesionály. Neodmítat potíže jako „nedost traumatické“ jen proto, že chybí událost kritéria A; popsat příznaky a zvážit vhodnější kategorii. Při práci s klienty z prostředí EA počítat s tím, že vyhýbání může zakrýt i samotnou zkušenost. Pro instituce. Neopírat nárok na pomoc výhradně o diagnózu PTSD.
Otázky, které pomáhají v rozhovoru. Co přesně se stalo a jak dlouho to trvalo? Bál jste se o život nebo o bezpečí? Co se vám vrací? Čemu se vyhýbáte? Jak spíte? Otázky mapují kritéria i zkušenost, která do nich nezapadá.
Zotavení
Pro PTSD existují léčebné postupy s dobrými doklady účinnosti, například prodloužená expozice, terapie kognitivního zpracování a EMDR; u složitějších obrazů se doporučuje stabilizace a postup ve fázích. Přehled viz EA-8.3.8; v knize akutní stabilizační protokol a prevence relapsu.
Ilustrativní příklad
Anonymizovaný kompozit: žena po sedmi letech v kontrolujícím vztahu trpí nočními můrami, ostražitostí, vyhýbáním a výraznou vinou. Partner jí nikdy nevyhrožoval smrtí a fyzické násilí bylo ojedinělé a „lehké“. První psycholožka konstatuje, že kritérium A není splněno, a uvede poruchu přizpůsobení. Žena se cítí zneuznaná. Druhé vyšetření podrobně zmapuje průběh: opakované výhrůžky „zničit ji“, jednu noc, kdy ji partner zamkl venku v zimě, a soustavné zastrašování. Psychiatr posoudí, že některé události kritérium A splňují, a zároveň zaznamená obraz odpovídající komplexnímu PTSD podle MKN-11. Pro ženu je důležitější než kód samotný to, že její zkušenost byla vyslechnuta celá.
Meze a otevřené otázky
Kritérium A je předmětem dlouhého sporu: zúžení chrání pojem traumatu před rozmělněním, ale vylučuje lidi s vážnými potížemi po dlouhodobém nátlaku. DSM nemá kategorii, která by dobře popisovala komplexní vztahové trauma. Otevřená zůstává otázka sbližování DSM a MKN, role kulturně specifických projevů traumatu a toho, zda by epistemické následky – ztráta důvěry ve vlastní vnímání – neměly být v diagnostice traumatu zachyceny výslovněji.
Případy, které jev ukazují
- Partnerský gaslighting – mezera kritéria A.
- Vojenská totalizace – trauma v kontextu, z něhož PTSD historicky vzešlo.
- Medical residency – opakovaná profesní expozice.
Literatura
- American Psychiatric Association (2022). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition, Text Revision (DSM-5-TR).
- American Psychiatric Association (2013). DSM-5.
- Weathers, F. W., et al. (2018). The Clinician-Administered PTSD Scale for DSM-5 (CAPS-5). Psychological Assessment.
- Friedman, M. J., Resick, P. A., Bryant, R. A., & Brewin, C. R. (2011). Considering PTSD for DSM-5. Depression and Anxiety.
- Brewin, C. R., et al. (2017). A Review of Current Evidence Regarding the ICD-11 Proposals for Diagnosing PTSD and Complex PTSD. Clinical Psychology Review.
Související
Sourozenecké přílohy
- EA-8.2.6 Komplexní PTSD (MKN-11) – mezinárodní protějšek.
- EA-8.1.8 Screening traumatického stresu – PCL-5 a CAPS-5.
- EA-8.2.8 Vazbové trauma – reaktivní porucha příchylnosti v širším rámci.
Pojmy a klinika
- Glosář: PTSD – vymezení diagnózy.
- Glosář: retraumatizace – riziko v léčbě a v řízení.
- 7.2 Vztah k epistemickému traumatu – empirická literatura.
Kontext techniky
Související pojmy
Odkazují sem 8
Související #ea-8-2
- EA-8.2.1 Rámec BITE (Hassan)
- EA-8.2.10 Stadia zotavení podle Judith Hermanové
- EA-8.2.2 Liftonova kritéria myšlenkové reformy
- EA-8.2.3 Šest podmínek myšlenkové reformy (Singerová)
- EA-8.2.4 Hassanova kritéria: autoritářská pyramida a kontinuum vlivu
- EA-8.2.5 Starkův rámec coercive control
- EA-8.2.6 Komplexní PTSD podle MKN-11
- EA-8.2.8 Vazbové trauma (Allen)