Due diligence: kognitivní zkreslení vyšetřovatele

Due diligence – prověrka protistrany před transakcí, investicí, spoluprací nebo jmenováním – je v podstatě vyšetřování s omezeným časem a rozpočtem. Jeho výsledkem je úsudek o člověku nebo firmě, z něhož plyne rozhodnutí s velkými důsledky. Zatímco manipulace protistrany se v due diligence obvykle očekává, méně pozornosti dostávají zkreslení na straně samotného vyšetřovatele. Kniha popisuje, jak se u jednotlivce rozkládá schopnost revidovat přesvědčení; vyšetřovatel pod tlakem času, zadavatele a vlastních očekávání prochází menší, ale strukturně podobnou cestou.

Doména a problém

Tversky a Kahneman (1974) popsali tři heuristiky, které ovlivňují úsudek v nejistotě: dostupnost (co se snadno vybaví, zdá se pravděpodobnější), reprezentativnost (co se podobá prototypu, zdá se jím být) a kotvení (první číslo nebo dojem ovlivňuje všechny další odhady). V due diligence se projevují konkrétně: nedávný skandál v odvětví zvyšuje vnímané riziko podobných firem, protistrana, která „vypadá“ jako podvodník, je hodnocena přísněji, a první informace o subjektu – často z vyhledávače – určuje rámec celé prověrky.

Heuer (1999) přenesl tyto poznatky do zpravodajské analýzy a zdůraznil, že zkreslení nejsou důsledkem nedbalosti, ale vlastností lidského myšlení, která se projevuje i u zkušených analytiků. Zkušenost může zkreslení dokonce posílit, protože zkušený analytik má silnější mentální modely a rychleji „ví“, o co jde. Kahneman, Lovallo a Sibony (2011) proto navrhli pro velká rozhodnutí kontrolní otázky, které se neptají, zda je závěr správný, ale zda proces, který k němu vedl, nebyl zkreslený.

K individuálním zkreslením přistupují strukturální tlaky. Zadavatel často chce určitý výsledek: investor, který už je o transakci přesvědčen, očekává potvrzení; kupující, který hledá důvod ke snížení ceny, očekává nálezy. Odměna za prověrku bývá vázána na rychlost, nikoli na kvalitu nejistých závěrů. A vyšetřovatel, který si s protistranou vybuduje vztah během jednání, může ztratit odstup.

Průnik s epistemickou anihilací

Kniha popisuje konfirmační bias jako jeden ze vstupních bodů manipulace: kdo něco očekává, přijme snadno to, co očekávání potvrzuje. V due diligence toho může využít protistrana, která ví, co prověřovatel hledá – a nabídne mu přesně to, co chce vidět (viz manipulace protistranou). Stejně tak toho může využít třetí strana, která chce transakci zmařit a podsune „kompromitující“ informace v době, kdy je vyšetřovatel pod tlakem.

Druhým průnikem je to, co kniha nazývá paralysis by analysis a informační přetížení. Velké datové místnosti s tisíci dokumenty mohou být připraveny tak, že podstatné informace jsou technicky přítomné, ale prakticky ztracené. Vyšetřovatel pod časovým tlakem pak sáhne po heuristikách, které jsou nejvíc zranitelné.

Rozpoznávací znaky

Na zkreslení prověrky ukazuje, když závěr zní stejně jako první dojem a v průběhu se nic podstatného nezměnilo; když zpráva neobsahuje informace proti závěru nebo je odbývá jednou větou; když se míra jistoty nezměnila navzdory novým informacím; když vyšetřovatel hledal hlavně v jednom typu zdrojů; když se zpráva podobá zadání (zadavatel chtěl slyšet, že je vše v pořádku, a slyšel to); a když závěr předchází důkazům – formulace typu „jak se dalo čekat“. Kniha k tomu nabízí obecný návod osobního auditu zkreslení.

Rámec: standardy a odpovědnost

Due diligence nemá jednotný právní rámec; povinnosti plynou z obchodního práva (péče řádného hospodáře u členů orgánů obchodních korporací podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích), z regulace finančních institucí a z právních předpisů proti praní peněz (zákon č. 253/2008 Sb.). Pro organizace, které prověrky provádějí, je klíčová dokumentace postupu: odpovědnost za rozhodnutí se v případě sporu posuzuje podle toho, zda byl postup řádný, nikoli podle toho, zda výsledek byl správný.

Ochranná opatření

Prvním opatřením je zápis výchozích hypotéz před zahájením prověrky – co si vyšetřovatel myslí a proč. Na konci se se zápisem srovná a zpráva uvede, co se změnilo. Druhým je oddělení sběru a hodnocení: kdo shromažďuje informace, nemusí být tím, kdo o nich rozhoduje. Třetím je red team – kolega, který má za úkol hledat nejsilnější argumenty proti závěru (viz Red Team). Čtvrtým je předběžná pitva (pre-mortem): představit si, že rozhodnutí dopadlo špatně, a hledat proč (Klein 2007). Pátým je nezávislost odměny na výsledku a výslovné ujištění zadavatele, že negativní nález je hodnotný výsledek. Podrobné postupy popisuje prevence konfirmačního zkreslení.

Lidský rozměr a zotavení

Zkreslená prověrka poškozuje dvě strany. Protistrana, která byla nespravedlivě označena za rizikovou, ztrácí příležitosti a pověst – a často se nedozví proč. Prověřovatel, jehož chyba se později ukáže, prožívá ztrátu profesní důvěry v sebe. Organizace, které z chyb dělají osobní selhání, vytvářejí kulturu, v níž se chyby skrývají. Kniha k tomu nabízí organizační obdobu učení po incidentu, v němž se hledají systémové příčiny místo viníků.

Přesah do dalších oborů

Zkreslení vyšetřovatele je dobře známé i v jiných oborech. Ve forenzních vědách ukázal Dror a kolegové (2006), že znalci daktyloskopie hodnotí tytéž otisky jinak, pokud dostanou kontextové informace, které naznačují vinu nebo nevinu – proto se prosazuje sekvenční odkrývání informací. V medicíně se mluví o diagnostickém ukotvení, kdy první diagnóza brání vidět jiné možnosti. V sociální práci a ochraně dětí o tunelovém vidění, kdy se po prvním podezření sbírají jen potvrzující údaje. Ve vyšetřování skupin s vysokou kontrolou o riziku, že vyšetřovatel převezme rámec jedné strany – bývalých členů nebo vedení – jako celý obraz (srov. interní vyšetřování).

Ilustrativní scénář

Hypotetický, anonymizovaný scénář. Investiční fond prověřuje výrobní firmu před akvizicí. Vedoucí prověrky má z prvního jednání dojem, že zakladatel je „poctivý technik“, a prověrka se soustředí na technologii. Red team v týmu upozorní, že zpráva neobsahuje žádnou analýzu vztahů firmy s jejím největším odběratelem, který tvoří většinu tržeb. Doplněná analýza ukáže, že smlouva s odběratelem končí za rok a nebyla prodloužena. Nejde o podvod, ale o podstatné riziko, které první dojem zastínil. Zpráva uvádí původní hypotézu, co ji změnilo a proč.

Fond po této zkušenosti upraví postup: každá prověrka začíná krátkým zápisem výchozího dojmu a hlavních hypotéz, red team dostává zprávu bez závěrečného doporučení a vedoucí prověrky musí v závěru výslovně uvést tři nejsilnější argumenty proti vlastnímu doporučení. Doba prověrky se tím prodlouží o několik dní; fond to přijme jako cenu za menší riziko, že velké rozhodnutí bude stát na sympatii z prvního jednání.

Meze a otevřené otázky

Zkreslení nelze odstranit, jen omezit; každé opatření stojí čas a peníze, které zadavatel nemusí chtít platit. Otevřenou otázkou je, jak měřit kvalitu prověrek, když jejich „správnost“ se ukáže až po letech, a jak vyvážit nezávislost vyšetřovatele s tím, že ho platí strana, která má na výsledku zájem.

Literatura

• Dror, I. E., Charlton, D., Péron, A. E. (2006). Contextual information renders experts vulnerable to making erroneous identifications.
• Heuer, R. J. (1999). Psychology of Intelligence Analysis.
• Kahneman, D., Lovallo, D., Sibony, O. (2011). Before you make that big decision…
• Klein, G. (2007). Performing a project premortem.
• Tversky, A., Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases.

Související

Mezioborové mosty

• Prevence konfirmačního zkreslení – konkrétní postupy.
• Manipulace protistranou – kdo zkreslení využívá.
• Vážení zdrojů – jak zkreslení ovlivňuje váhy.

Pojmy a kontext platformy

• Konfirmační bias – heslo glosáře.
• Kognitivní bias – obecný rámec.

Sebeobrana a organizace

• Osobní audit zkreslení – práce s vlastními zkresleními.
• Interní vyšetřování – vyšetřování uvnitř organizace.