Přeskočit na obsah

EA-8.1.8 Screening traumatického stresu (PCL-5, IES-R, ITQ)

Screeningové nástroje posttraumatických potíží – PCL-5, IES-R a ITQ – a klinický rozhovor CAPS-5. Jak je kombinovat, číst a kde jsou jejich meze v kontextu EA.

EA-8.1.8 Screening traumatického stresu (PCL-5, IES-R, ITQ)

PoleHodnota
EA kódEA-8.1.8
Kategorie8. Přílohy
Subkategorie8.1 Diagnostické nástroje
Typ heslaDiagnostický nástroj – sada sebehodnoticích screeningů a navazující klinický rozhovor
Přístupová úroveňL1
Riziková úroveňVysoká u zachyceného jevu – neléčené posttraumatické potíže se často chronifikují
Validační statusJednotlivé nástroje jsou ověřené; „hybridní“ skóre s vahami, které uváděla původní verze stránky, není standardem a bylo vypuštěno
Rodičovská kapitola08. Přílohy · Diagnostické nástroje

Poznámka ke kódu. Řada EA-8 zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vede EA-8.x.x jako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“.

Definice

Screening traumatického stresu je první krok k rozpoznání posttraumatických potíží. Používají se krátké sebehodnoticí dotazníky, jejichž výsledek určuje, zda je potřeba podrobné klinické vyšetření. Kompendium doporučuje znát tři nástroje a jejich rozdílné účely:

  • PCL-5 (PTSD Checklist for DSM-5) – 20 položek odpovídajících příznakům PTSD podle DSM-5 (vtíravé vzpomínky, vyhýbání, negativní změny myšlení a nálady, zvýšená dráždivost), hodnocených za poslední měsíc (Weathers a kol., 2013);
  • IES-R (Impact of Event Scale – Revised) – 22 položek o vtíravých myšlenkách, vyhýbání a zvýšeném vzrušení ve vztahu ke konkrétní události (Weiss a Marmar, 1997; glosář: IES-R);
  • ITQ (International Trauma Questionnaire) – krátký dotazník pro PTSD a komplexní PTSD podle MKN-11, včetně poruch sebeorganizace.

Pozitivní screening se ověřuje klinickým rozhovorem, nejčastěji CAPS-5.

Původ a kontext

PCL-5 vyvinuli Frank Weathers a kolegové v americkém National Center for PTSD (2013) jako aktualizaci starší verze pro DSM-5; Bovinová a kol. (2016) ověřovali jeho vlastnosti a jako orientační hranici pro pravděpodobné PTSD uvádějí rozmezí kolem 31–33 bodů. IES-R publikovali Daniel Weiss a Charles Marmar (1997) jako revizi škály Horowitze a kolegů z roku 1979. ITQ představili Marylène Cloitreová a kol. (2018) spolu s novou klasifikací MKN-11. CAPS-5 (Weathers a kol., 2018) je strukturovaný rozhovor, který vyhodnocuje frekvenci a intenzitu příznaků a stanovuje diagnózu.

Mechanismus (strukturní popis)

Pro kontext EA jsou podstatné čtyři body, které nástroje rozlišují:

OtázkaProč je důležitá
Existuje identifikovatelná traumatická událost?DSM-5 vyžaduje událost splňující kritérium A; dlouhodobý nátlak bez jednotlivé události ho nemusí splnit
Jsou přítomny příznaky PTSD?Vtíravé vzpomínky, vyhýbání, změny myšlení a nálady, dráždivost
Jsou přítomny poruchy sebeorganizace?Emoční dysregulace, negativní sebepojetí a potíže ve vztazích – jádro komplexního PTSD (EA-8.2.6)
Jak potíže omezují fungování?Rozhoduje o naléhavosti a druhu péče

U lidí z prostředí s dlouhodobou kontrolou se často objevuje profil, který lépe odpovídá komplexnímu PTSD než klasickému PTSD, a ITQ ho zachytí lépe než PCL-5.

Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)

ZnakJak ho člověk popisuje
Vtíravé vzpomínky„Pořád se mi to vrací, i ve snech.“
Vyhýbání„Nedokážu jet tou ulicí, nechodím tam, kde jsou lidé ze skupiny.“
Negativní sebepojetí„Jsem k ničemu, zasloužila jsem si to.“
Neustálá ostražitost„Lekám se každého zvuku.“
Odcizení„Nikdo nemůže pochopit, čím jsem prošel.“

Detekční markery (pohled pozorovatele)

MarkerCo může naznačovat
Výsledek PCL-5 v pásmu orientační hranice nebo nad níIndikace ke klinickému rozhovoru
Výrazné poruchy sebeorganizace v ITQMožné komplexní PTSD
Vysoké vyhýbání a nízké vtíravé příznakyMožné podhodnocení; vyhýbání brání i vyplnění
Příznaky bez jasné jednotlivé událostiDlouhodobý nátlak; vhodný rámec MKN-11
Disociativní příznakyDoplnit DES-II

Rizikové kontexty

Screening je vhodný po odchodu ze skupin s vysokou kontrolou, u obětí partnerského násilí a pronásledování, u bývalých politických vězňů a uprchlíků, po institucionální zradě a u lidí, kteří přicházejí s nespavostí, úzkostí nebo tělesnými potížemi bez jasné příčiny.

Odlišení

  • Akutní stresová reakce a poruchy přizpůsobení. Potíže v prvních týdnech po události nebo potíže odpovídající zátěži bez traumatu mají jiné diagnostické zařazení (EA-8.2.7).
  • Deprese a úzkostné poruchy se s PTSD překrývají; screening sám je nerozliší.
  • Prodloužený žal. Ztráta komunity nebo blízkých po odchodu může vést k truchlení, které je třeba odlišit.
  • Epistemické potíže (ztráta jazyka, světonázoru, důvěry ve vlastní úsudek) do dotazníků traumatu nespadají a vyžadují samostatné zmapování.

Klinický a právní rámec

Sebehodnocení je třeba číst opatrně: lidé ze skupin s rituály zpovědi mohou příznaky přehánět i zamlčovat (self-report instrumenty). Výsledek screeningu není diagnózou ani forenzním důkazem; ve znaleckém posouzení se opírá o strukturovaný rozhovor, anamnézu a další zdroje (posouzení dopadu). Při zjištění suicidálních myšlenek má přednost krizový postup.

Praktická zásada pro kombinaci nástrojů: PCL-5 je vhodný, když je známa jedna nebo několik traumatických událostí a posuzuje se PTSD podle DSM-5; IES-R se hodí pro sledování dopadu konkrétní události v čase; ITQ je na místě vždy, když jde o dlouhodobé, opakované a vztahové trauma, typické pro prostředí popisovaná v Kompendiu. Žádný z nástrojů by neměl být použit jako jediný podklad rozhodnutí o léčbě, pracovní neschopnosti nebo o věrohodnosti.

Obrana a neutralizace

Pro profesionály. Screening provádět až v bezpečném prostředí a s vysvětlením, k čemu slouží; nečíst výsledky jako nálepku. Opakovat ho v průběhu léčby. Pro organizace. Krizové služby a intervenční centra by měla mít screening jako rutinu, s jasnou cestou k odborné péči.

Otázky, které pomáhají v rozhovoru. Vrací se vám to, co se stalo, proti vaší vůli? Čemu se vyhýbáte? Jak o sobě teď smýšlíte? Jak spíte? Co vás nejvíc omezuje v běžném dni? Otázky doplňují dotazník o kontext, který čísla nezachytí.

Zotavení

Pro PTSD existují léčebné postupy s dobrými důkazy (traumatem zaměřené kognitivně- behaviorální přístupy, EMDR); u komplexního PTSD se doporučuje postup ve fázích se stabilizací. Přehled literatury viz EA-8.3.8; v knize akutní stabilizační protokol a dlouhodobý posttraumatický růst.

Ilustrativní příklad

Anonymizovaný kompozit: žena po osmi letech v kontrolujícím manželství přichází do intervenčního centra. PCL-5 vychází hraničně, protože si nevybavuje jednu konkrétní „nejhorší“ událost – šlo o dlouhou řadu drobných ponížení. ITQ však ukáže výrazné poruchy sebeorganizace: nedokáže regulovat emoce, považuje se za bezcennou a nikomu nevěří. Klinický rozhovor potvrdí obraz komplexního PTSD. Bez ITQ by mohla být odbyta jako „jen vyčerpaná“. Léčba začne stabilizací a prací se sebepojetím, teprve později se dostane ke vzpomínkám.

Meze a otevřené otázky

Dotazníky vznikly převážně v anglosaském prostředí a jejich české verze a normy nejsou vždy ověřeny; orientační hranice se liší podle populace a účelu. Kritérium A v DSM-5 může vylučovat oběti dlouhodobého nátlaku, a výsledky se proto mezi DSM-5 a MKN-11 liší. Otevřená zůstává otázka, jak zachytit epistemickou složku újmy, kterou dotazníky traumatu neměří, a jak screening přizpůsobit lidem, jejichž jazyk byl přetvořen skupinou.

Případy, které jev ukazují

Literatura

  • Weathers, F. W., et al. (2013). The PTSD Checklist for DSM-5 (PCL-5). National Center for PTSD.
  • Bovin, M. J., et al. (2016). Psychometric Properties of the PTSD Checklist for DSM-5. Psychological Assessment.
  • Weiss, D. S., & Marmar, C. R. (1997). The Impact of Event Scale – Revised. In J. P. Wilson & T. M. Keane (Eds.), Assessing Psychological Trauma and PTSD. Guilford.
  • Cloitre, M., et al. (2018). The International Trauma Questionnaire. Acta Psychiatrica Scandinavica.
  • Weathers, F. W., et al. (2018). The Clinician-Administered PTSD Scale for DSM-5 (CAPS-5). Psychological Assessment.

Související

Sourozenecké přílohy

Klinika a pojmy

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →