- Definice
- Původ a kontext
- Mechanismus (strukturní popis)
- Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)
- Detekční markery (pohled pozorovatele)
- Rizikové kontexty
- Odlišení
- Klinický a právní rámec
- Obrana a neutralizace
- Zotavení
- Ilustrativní příklad
- Meze a otevřené otázky
- Případy, které jev ukazují
- Literatura
- Související
EA-8.1.8 Screening traumatického stresu (PCL-5, IES-R, ITQ)
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| EA kód | EA-8.1.8 |
| Kategorie | 8. Přílohy |
| Subkategorie | 8.1 Diagnostické nástroje |
| Typ hesla | Diagnostický nástroj – sada sebehodnoticích screeningů a navazující klinický rozhovor |
| Přístupová úroveň | L1 |
| Riziková úroveň | Vysoká u zachyceného jevu – neléčené posttraumatické potíže se často chronifikují |
| Validační status | Jednotlivé nástroje jsou ověřené; „hybridní“ skóre s vahami, které uváděla původní verze stránky, není standardem a bylo vypuštěno |
| Rodičovská kapitola | 08. Přílohy · Diagnostické nástroje |
Poznámka ke kódu. Řada
EA-8zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vedeEA-8.x.xjako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“.
Definice
Screening traumatického stresu je první krok k rozpoznání posttraumatických potíží. Používají se krátké sebehodnoticí dotazníky, jejichž výsledek určuje, zda je potřeba podrobné klinické vyšetření. Kompendium doporučuje znát tři nástroje a jejich rozdílné účely:
- PCL-5 (PTSD Checklist for DSM-5) – 20 položek odpovídajících příznakům PTSD podle DSM-5 (vtíravé vzpomínky, vyhýbání, negativní změny myšlení a nálady, zvýšená dráždivost), hodnocených za poslední měsíc (Weathers a kol., 2013);
- IES-R (Impact of Event Scale – Revised) – 22 položek o vtíravých myšlenkách, vyhýbání a zvýšeném vzrušení ve vztahu ke konkrétní události (Weiss a Marmar, 1997; glosář: IES-R);
- ITQ (International Trauma Questionnaire) – krátký dotazník pro PTSD a komplexní PTSD podle MKN-11, včetně poruch sebeorganizace.
Pozitivní screening se ověřuje klinickým rozhovorem, nejčastěji CAPS-5.
Původ a kontext
PCL-5 vyvinuli Frank Weathers a kolegové v americkém National Center for PTSD (2013) jako aktualizaci starší verze pro DSM-5; Bovinová a kol. (2016) ověřovali jeho vlastnosti a jako orientační hranici pro pravděpodobné PTSD uvádějí rozmezí kolem 31–33 bodů. IES-R publikovali Daniel Weiss a Charles Marmar (1997) jako revizi škály Horowitze a kolegů z roku 1979. ITQ představili Marylène Cloitreová a kol. (2018) spolu s novou klasifikací MKN-11. CAPS-5 (Weathers a kol., 2018) je strukturovaný rozhovor, který vyhodnocuje frekvenci a intenzitu příznaků a stanovuje diagnózu.
Mechanismus (strukturní popis)
Pro kontext EA jsou podstatné čtyři body, které nástroje rozlišují:
| Otázka | Proč je důležitá |
|---|---|
| Existuje identifikovatelná traumatická událost? | DSM-5 vyžaduje událost splňující kritérium A; dlouhodobý nátlak bez jednotlivé události ho nemusí splnit |
| Jsou přítomny příznaky PTSD? | Vtíravé vzpomínky, vyhýbání, změny myšlení a nálady, dráždivost |
| Jsou přítomny poruchy sebeorganizace? | Emoční dysregulace, negativní sebepojetí a potíže ve vztazích – jádro komplexního PTSD (EA-8.2.6) |
| Jak potíže omezují fungování? | Rozhoduje o naléhavosti a druhu péče |
U lidí z prostředí s dlouhodobou kontrolou se často objevuje profil, který lépe odpovídá komplexnímu PTSD než klasickému PTSD, a ITQ ho zachytí lépe než PCL-5.
Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)
| Znak | Jak ho člověk popisuje |
|---|---|
| Vtíravé vzpomínky | „Pořád se mi to vrací, i ve snech.“ |
| Vyhýbání | „Nedokážu jet tou ulicí, nechodím tam, kde jsou lidé ze skupiny.“ |
| Negativní sebepojetí | „Jsem k ničemu, zasloužila jsem si to.“ |
| Neustálá ostražitost | „Lekám se každého zvuku.“ |
| Odcizení | „Nikdo nemůže pochopit, čím jsem prošel.“ |
Detekční markery (pohled pozorovatele)
| Marker | Co může naznačovat |
|---|---|
| Výsledek PCL-5 v pásmu orientační hranice nebo nad ní | Indikace ke klinickému rozhovoru |
| Výrazné poruchy sebeorganizace v ITQ | Možné komplexní PTSD |
| Vysoké vyhýbání a nízké vtíravé příznaky | Možné podhodnocení; vyhýbání brání i vyplnění |
| Příznaky bez jasné jednotlivé události | Dlouhodobý nátlak; vhodný rámec MKN-11 |
| Disociativní příznaky | Doplnit DES-II |
Rizikové kontexty
Screening je vhodný po odchodu ze skupin s vysokou kontrolou, u obětí partnerského násilí a pronásledování, u bývalých politických vězňů a uprchlíků, po institucionální zradě a u lidí, kteří přicházejí s nespavostí, úzkostí nebo tělesnými potížemi bez jasné příčiny.
Odlišení
- Akutní stresová reakce a poruchy přizpůsobení. Potíže v prvních týdnech po události nebo potíže odpovídající zátěži bez traumatu mají jiné diagnostické zařazení (EA-8.2.7).
- Deprese a úzkostné poruchy se s PTSD překrývají; screening sám je nerozliší.
- Prodloužený žal. Ztráta komunity nebo blízkých po odchodu může vést k truchlení, které je třeba odlišit.
- Epistemické potíže (ztráta jazyka, světonázoru, důvěry ve vlastní úsudek) do dotazníků traumatu nespadají a vyžadují samostatné zmapování.
Klinický a právní rámec
Sebehodnocení je třeba číst opatrně: lidé ze skupin s rituály zpovědi mohou příznaky přehánět i zamlčovat (self-report instrumenty). Výsledek screeningu není diagnózou ani forenzním důkazem; ve znaleckém posouzení se opírá o strukturovaný rozhovor, anamnézu a další zdroje (posouzení dopadu). Při zjištění suicidálních myšlenek má přednost krizový postup.
Praktická zásada pro kombinaci nástrojů: PCL-5 je vhodný, když je známa jedna nebo několik traumatických událostí a posuzuje se PTSD podle DSM-5; IES-R se hodí pro sledování dopadu konkrétní události v čase; ITQ je na místě vždy, když jde o dlouhodobé, opakované a vztahové trauma, typické pro prostředí popisovaná v Kompendiu. Žádný z nástrojů by neměl být použit jako jediný podklad rozhodnutí o léčbě, pracovní neschopnosti nebo o věrohodnosti.
Obrana a neutralizace
Pro profesionály. Screening provádět až v bezpečném prostředí a s vysvětlením, k čemu slouží; nečíst výsledky jako nálepku. Opakovat ho v průběhu léčby. Pro organizace. Krizové služby a intervenční centra by měla mít screening jako rutinu, s jasnou cestou k odborné péči.
Otázky, které pomáhají v rozhovoru. Vrací se vám to, co se stalo, proti vaší vůli? Čemu se vyhýbáte? Jak o sobě teď smýšlíte? Jak spíte? Co vás nejvíc omezuje v běžném dni? Otázky doplňují dotazník o kontext, který čísla nezachytí.
Zotavení
Pro PTSD existují léčebné postupy s dobrými důkazy (traumatem zaměřené kognitivně- behaviorální přístupy, EMDR); u komplexního PTSD se doporučuje postup ve fázích se stabilizací. Přehled literatury viz EA-8.3.8; v knize akutní stabilizační protokol a dlouhodobý posttraumatický růst.
Ilustrativní příklad
Anonymizovaný kompozit: žena po osmi letech v kontrolujícím manželství přichází do intervenčního centra. PCL-5 vychází hraničně, protože si nevybavuje jednu konkrétní „nejhorší“ událost – šlo o dlouhou řadu drobných ponížení. ITQ však ukáže výrazné poruchy sebeorganizace: nedokáže regulovat emoce, považuje se za bezcennou a nikomu nevěří. Klinický rozhovor potvrdí obraz komplexního PTSD. Bez ITQ by mohla být odbyta jako „jen vyčerpaná“. Léčba začne stabilizací a prací se sebepojetím, teprve později se dostane ke vzpomínkám.
Meze a otevřené otázky
Dotazníky vznikly převážně v anglosaském prostředí a jejich české verze a normy nejsou vždy ověřeny; orientační hranice se liší podle populace a účelu. Kritérium A v DSM-5 může vylučovat oběti dlouhodobého nátlaku, a výsledky se proto mezi DSM-5 a MKN-11 liší. Otevřená zůstává otázka, jak zachytit epistemickou složku újmy, kterou dotazníky traumatu neměří, a jak screening přizpůsobit lidem, jejichž jazyk byl přetvořen skupinou.
Případy, které jev ukazují
- Partnerský gaslighting – trauma bez jedné „velké“ události.
- Cult recovery po 12 letech – dlouhodobé sledování příznaků.
- Bývalý politický vězeň v EA-emergency – krizová situace s traumatem v anamnéze.
Literatura
- Weathers, F. W., et al. (2013). The PTSD Checklist for DSM-5 (PCL-5). National Center for PTSD.
- Bovin, M. J., et al. (2016). Psychometric Properties of the PTSD Checklist for DSM-5. Psychological Assessment.
- Weiss, D. S., & Marmar, C. R. (1997). The Impact of Event Scale – Revised. In J. P. Wilson & T. M. Keane (Eds.), Assessing Psychological Trauma and PTSD. Guilford.
- Cloitre, M., et al. (2018). The International Trauma Questionnaire. Acta Psychiatrica Scandinavica.
- Weathers, F. W., et al. (2018). The Clinician-Administered PTSD Scale for DSM-5 (CAPS-5). Psychological Assessment.
Související
Sourozenecké přílohy
- EA-8.2.6 Komplexní PTSD (MKN-11) – diagnostický rámec ITQ.
- EA-8.2.7 DSM-5-TR: trauma – rámec PCL-5.
- EA-8.1.7 Škála disociativních zážitků – doplňující screening.
Klinika a pojmy
- 6.1.1 Screeningové instrumenty – katalog nástrojů.
- Glosář: PTSD a glosář: C-PTSD – vymezení diagnóz.
Kontext techniky
Související pojmy
Odkazují sem 13
- IES-R
- Detekční signatura: Skok sebepochybnosti
- Nechtěné kotvy a spouštěče
- Reakce na stres
- Populační komorbidity EA
- EA-6.1.2 Self-report instrument
- EA-8.1.2 Posouzení odchodu ze skupiny (dotazníky po odchodu)
- EA-8.1.3 Posouzení pronásledování (stalkingu)
- EA-8.1.7 Škála disociativních zážitků DES-II (Carlson, Putnam)
- EA-8.2.6 Komplexní PTSD podle MKN-11
- EA-8.2.7 DSM-5-TR: poruchy související s traumatem a stresory
- EA-8.3.8 Literatura o zotavení z traumatu
a 1 dalších
Související #ea-8-1
- EA-8.1.1 Model BITE v praxi (Hassan)
- EA-8.1.10 Posouzení schopnosti rozhodovat
- EA-8.1.2 Posouzení odchodu ze skupiny (dotazníky po odchodu)
- EA-8.1.3 Posouzení pronásledování (stalkingu)
- EA-8.1.4 Měření coercive control (škály a dotazníky)
- EA-8.1.5 Epistemická důvěra, nedůvěra a důvěřivost
- EA-8.1.6 Měření traumatu ze zrady (Freyd a spolupracovníci)
- EA-8.1.7 Škála disociativních zážitků DES-II (Carlson, Putnam)