Přeskočit na obsah

EA-8.1.4 Měření coercive control (škály a dotazníky)

Jak se zachycuje vzorec kontroly v partnerském vztahu: oblasti, ověřené nástroje, jejich meze, odlišení od konfliktu, právní rámec, ochrana a zotavení.

EA-8.1.4 Měření coercive control (škály a dotazníky)

PoleHodnota
EA kódEA-8.1.4
Kategorie8. Přílohy
Subkategorie8.1 Diagnostické nástroje
Typ heslaDiagnostický nástroj – oblast měření a přehled ověřených dotazníků
Přístupová úroveňL1
Riziková úroveňVysoká – coercive control je silným rizikovým faktorem závažného násilí
Validační statusExistují publikované dotazníky psychického a kontrolujícího násilí; jednotná škála „Stark/Hamberger“ s hraniční hodnotou, kterou uváděla původní verze stránky, se nepodařilo doložit
Rodičovská kapitola08. Přílohy · Diagnostické nástroje

Poznámka ke kódu. Řada EA-8 zde označuje přílohy knihy; rejstřík technik vede EA-8.x.x jako rezervovaný kód plánované kapitoly „Epistemická obrana a rezilience“. Teoretický rámec popisuje EA-8.2.5; tato stránka se věnuje měření.

Definice

Coercive control je vzorec chování, jímž jeden partner soustavně omezuje svobodu druhého: zastrašováním, izolací, kontrolou každodennosti, ponižováním a odebíráním zdrojů. Měření se proto nemůže omezit na počítání fyzických útoků; musí zachytit vzorec, opakování, kumulaci a dopad na svobodu. Nástroje, které se k tomu používají, jsou sebehodnoticí dotazníky a strukturované rozhovory s obětí, případně s dalšími zdroji.

Původ a kontext

Pojem rozpracoval Evan Stark v knize Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life (2007). Starší tradice měření psychického násilí zahrnuje například Psychological Maltreatment of Women Inventory (Tolman, 1989), který zachycuje dominanci a izolaci i emoční a slovní ponižování, a Composite Abuse Scale (Hegarty, Sheehan a Schonfeld, 1999), která rozlišuje několik dimenzí partnerského násilí včetně psychického. L. Kevin Hamberger, Sadie Larsenová a Amy Lehrnerová (2017) v přehledové studii ukázali, že výzkum používá pojem coercive control nejednotně a že chybí shoda, jak ho měřit.

Mechanismus (strukturní popis)

Dobře postavené posouzení pokrývá tyto oblasti:

OblastCo se zjišťuje
ZastrašováníVýhrůžky, rozbíjení věcí, výhrůžky dětem či zvířatům, sledování
IzolaceOmezování kontaktu s rodinou a přáteli, zákaz práce či studia, kontrola telefonu
Kontrola každodennostiPravidla pro oblékání, jídlo, čas, úklid; trestání za „porušení“
PonižováníZesměšňování, nadávky, veřejné ponižování, sexuální nátlak
Odebírání zdrojůKontrola peněz, dokladů, auta; ekonomické zneužívání
Epistemická vrstvaPopírání vnímání oběti, přepisování událostí (gaslighting), převracení viny (DARVO)

Pro každou oblast se zjišťuje četnost, délka trvání, vývoj v čase a dopad na rozhodování oběti. Rozhodující je souhrn: jednotlivá pravidla mohou působit banálně, celek tvoří „klec“.

Fenomenologické znaky (pohled zevnitř)

ZnakJak oběť popisuje
Neustálá opatrnost„Celý den přemýšlím, co ho naštve.“
Ztráta sebe„Už nevím, co bych chtěla já.“
Pochybnost o vnímání„Možná to opravdu přeháním, on to vidí jinak.“
Nemožnost to říct„Nebije mě, tak co bych hlásila?“
Malý svět„Nemám nikoho, komu bych zavolala.“

Detekční markery (pohled pozorovatele)

MarkerCo může naznačovat
Partner odpovídá za oběť, je přítomen u lékařeKontrola a izolace
Oběť nemá přístup k penězům nebo dokladůmOdebírání zdrojů
Strach z pozdního příchodu, časté kontrolní hovoryKontrola každodennosti
Úbytek přátel a činnostíAkcelerace izolace
Oběť obhajuje partnera a obviňuje sebeZvnitřněná kontrola, trauma bonding

Rizikové kontexty

Partnerské vztahy s velkou ekonomickou závislostí, těhotenství a péče o malé děti, migrace a jazyková izolace, vztahy s výraznou věkovou nebo statusovou asymetrií a období po oznámení rozchodu, kdy riziko násilí stoupá.

Odlišení

  • Konflikt a hádky. I bouřlivé vztahy mohou být symetrické; coercive control je jednostranný vzorec, v němž se jeden partner bojí.
  • Situační násilí. Ojedinělé násilí v eskalovaném konfliktu má jiný vzorec a jiné riziko; obojí vyžaduje pozornost.
  • Kontrola ve skupinách se lépe popisuje modelem BITE (EA-8.1.1).
  • Klinické stavy. Úzkost, deprese a posttraumatické příznaky oběti jsou častým důsledkem, ne příčinou; nesmějí se použít k diskvalifikaci její výpovědi.

Klinický a právní rámec

V Česku lze vzorec postihnout zejména jako týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), případně jako nebezpečné pronásledování nebo vydírání; Anglie a Wales zavedly samostatný trestný čin kontrolujícího nebo donucujícího chování (Serious Crime Act 2015, oddíl 76). Klinik by měl dotazovat v soukromí, bez partnera, a výsledky zapisovat doslovně (klinická dokumentace, právo o coercive control).

Výsledek dotazníku by neměl být prezentován jako „skóre násilí“, ale jako mapa oblastí, v nichž oběť popisuje kontrolu, s uvedením období a příkladů. Takový záznam je srozumitelnější pro soud i pro další odborníky a nepředstírá přesnost, kterou nástroje v této oblasti nemají. Při opakovaném posouzení se sleduje hlavně změna v čase, zejména eskalace po rozchodu.

Obrana a neutralizace

Pro oběť. Pojmenovat vzorec, ne jen jednotlivé incidenty; vést bezpečně uložený záznam; mít bezpečnostní plán a kontakt na intervenční centrum. Pro profesionály. Rutinní, citlivý dotaz na kontrolu, ne jen na fyzické násilí; nikdy ne v přítomnosti partnera; počítat s tím, že oběť může vzorec zpočátku popírat. Pro instituce. Školení personálu a postupy, které nepovažují absenci modřin za absenci násilí.

Otázky, které pomáhají v rozhovoru. Máte strach z toho, jak partner zareaguje? Můžete se vídat s kým chcete? Kdo rozhoduje o penězích? Kontroluje váš telefon? Stalo se, že vám tvrdil, že se něco nestalo, i když jste si byla jistá? Otázky mapují vzorec bez nálepkování.

Zotavení

Po odchodu z kontrolujícího vztahu se obnovuje autonomie v drobnostech, důvěra ve vlastní vnímání a sociální síť. Riziko se odchodem nekončí, a proto zotavení začíná bezpečím (akutní zajištění bezpečí), pokračuje subakutní relační restrukturalizací a obnovou sociální sítě.

Ilustrativní příklad

Anonymizovaný kompozit: žena přichází k praktické lékařce s nespavostí a bolestmi hlavy. Partner ji doprovází a odpovídá na otázky za ni. Lékařka si ji pozve na kontrolu samotnou a položí několik otázek o tom, jak vypadá běžný den. Ukáže se, že žena nemá vlastní účet, musí hlásit, kde je, telefon jí partner pravidelně prochází a s matkou se nevídá, protože „ji podle něj kazí“. Fyzicky jí nikdy neublížil, a proto sama nic nehlásila. Strukturovaný dotaz pomohl skládat jednotlivosti do vzorce. Lékařka ji odkáže na intervenční centrum a do dokumentace zapíše výpověď doslovně. Žena se rozhodne až po půl roce, ale později popisuje, že rozhovor byl první chvílí, kdy uvěřila, že to, co prožívá, „je skutečné“.

Meze a otevřené otázky

Výzkum nemá jednotnou definici ani jednotný nástroj, a výsledky studií proto nejsou snadno srovnatelné. Sebehodnoticí dotazníky závisejí na tom, zda oběť vzorec rozpozná a zda je v bezpečí ho popsat. Otevřená zůstává otázka, jak měřit coercive control v soudním řízení, kde se dokazují jednotlivé skutky, a jak zachytit vzorce v párech stejného pohlaví a v situacích, kdy je kontrolující osobou žena, které výzkum dlouho zanedbával.

Případy, které jev ukazují

Literatura

  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
  • Tolman, R. M. (1989). The Development of a Measure of Psychological Maltreatment of Women by Their Male Partners. Violence and Victims.
  • Hegarty, K., Sheehan, M., & Schonfeld, C. (1999). A Multidimensional Definition of Partner Abuse: Development and Preliminary Validation of the Composite Abuse Scale. Journal of Family Violence.
  • Hamberger, L. K., Larsen, S. E., & Lehrner, A. (2017). Coercive Control in Intimate Partner Violence. Aggression and Violent Behavior.

Související

Sourozenecké přílohy

Techniky a pojmy

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →