Přeskočit na obsah

6.1.1 Screeningové instrumenty pro EA — detailní katalog

Detailní katalog přejatých screeningových instrumentů použitelných při detekci epistemické anihilace, jejich konstrukty, validační status a meze klinické aplikace.

6.1.1 Screeningové instrumenty pro EA — detailní katalog

Pro koho: klinické pracovníky pod supervizí. Žádný zde popsaný nástroj nebyl validován specificky pro epistemickou anihilaci; všechny jsou přejaté z příbuzných oblastí a jejich výsledky jsou signálem, ne diagnózou.

Úvodní rámec

Klinická detekce epistemické anihilace (EA) se zatím opírá o přejaté instrumenty z příbuzných oblastí — psychického týrání, post-kultového poradenství, coercive control a c-PTSD — protože vlastní validovaný nástroj pro EA neexistuje. Groth-Marnat (2009) zdůrazňuje, že žádný jednotlivý dotazník neposkytuje diagnózu; klinický užitek vzniká kombinací několika nástrojů spolu se strukturovanou epistemickou anamnézou (viz 6.1 Diagnostické indikátory). Přejatý nástroj navíc měří svůj původní konstrukt, ne EA, takže jeho skóre je k EA vždy jen nepřímo vztažené a vyžaduje opatrný výklad.

Nástroje z post-kultového výzkumu

Z výzkumu psychického zneužívání ve skupinách pochází Group Psychological Abuse Scale, kterou sestavili Chambers, Langone, Dole a Grice (1994) k zachycení subjektivní zkušenosti z manipulativních skupin po výstupu. Nástroj pokrývá domény jako tlak na konformitu, exploataci, pocit ovlivnění mysli a emoční vykořeněnost, a v post-kultovém poradenství se používá jako orientační míra tíže prožité manipulace (Chambers, Langone, Dole a Grice, 1994). Pro EA je nejrelevantnější doména vnitřního pocitu ovlivnění, protože se blíží jádru metakognitivní destrukce; přesto jde o nástroj vyvinutý pro kultové prostředí, takže u partnerské nebo institucionální EA jeho validita klesá. Hassan (2015) doporučuje takový nástroj administrovat až v bezpečném prostředí a s odstupem od odchodu, protože pod aktivním vlivem skupiny jsou odpovědi zkreslené.

Nástroje z klinické a vztahové oblasti

Poškození metakognice nepřímo zachycuje dotazník dysfunkčních metakognitivních přesvědčení MCQ-30, který sestavili Wells a Cartwright-Hatton (2004). U lidí po EA bývá nápadný nesoulad mezi silnou nedůvěrou ve vlastní myšlení a sníženou reflexí, což se liší od profilu generalizované úzkosti; Wells a Cartwright-Hatton (2004) ovšem nástroj validovali pro úzkostné a depresivní poruchy, takže jeho použití u EA je adaptací, ne validovanou aplikací. Donucovací kontrolu ve vztazích popsal konceptuálně Stark (2007) a z jeho rámce vycházejí novější škály kontrolního chování; kniha je zmiňuje jen jako doplněk, protože měří pozorovatelné chování partnera, ne vnitřní epistemický stav oběti. Rogers (2008) navíc připomíná, že u všech sebeposuzovacích nástrojů je nutné počítat se zkreslením odpovědí, od bagatelizace po zveličení, které u osob stále ve vztahu k pachateli bývá systematické.

Nástroj pro diferenciální rozlišení

Ke screeningu patří i nástroj, který slouží k vyloučení jiné poruchy. Dissociative Experiences Scale, kterou sestavili Bernstein a Putnam (1986), zachycuje disociativní fenomény, a v kontextu EA se používá negativně: výrazně zvýšené skóre přesouvá podezření na primárně disociativní poruchu, zatímco mírné zvýšení je u lidí po EA běžné jako sekundární disociace pod stresem a není samo o sobě rozhodující (Bernstein a Putnam, 1986). K vyloučení posttraumatické poruchy a organické etiologie se v klinické praxi standardně přidává screening posttraumatických příznaků a kognitivní screening; Groth-Marnat (2009) pokládá takové diferenciální vyloučení za nutnou součást každého rozvážného posouzení.

Zásady administrace

Způsob zadání nástroje rozhoduje o kvalitě výsledku stejně jako volba nástroje. Groth-Marnat (2009) připomíná, že dotazník má smysl jen tehdy, rozumí-li vyšetřovaný otázkám a je-li motivován odpovídat upřímně, což u člověka stále vázaného na pachatele nebo skupinu nelze předpokládat. Před administrací je proto třeba zajistit bezpečné prostředí a dostatečný odstup od expozice; Hassan (2015) uvádí, že odpovědi zadané pod aktivním vlivem prostředí spíše zrcadlí jeho jazyk než vlastní zkušenost vyšetřovaného. Součástí zásad je i informovaný souhlas a jasné sdělení, že nástroj neslouží k posouzení viny, nýbrž k porozumění tomu, co člověk prožívá, protože podle Rogerse (2008) vnímaný účel vyšetření sám ovlivňuje směr a velikost zkreslení odpovědí.

Výběr baterie se řídí hypotézou, kterou klinik ověřuje, ne snahou „změřit všechno“. U podezření na post-kultové pozadí dává smysl nástroj zaměřený na skupinovou manipulaci, u podezření na partnerskou EA spíše nástroje donucovací kontroly a u všech případů nástroj metakognitivní a nástroj k diferenciálnímu vyloučení disociace; Groth-Marnat (2009) tento cílený výběr pokládá za znak odborného, nikoli mechanického testování. Počet nástrojů je přitom třeba vážit proti zátěži vyšetřovaného, protože únava a přetížení samy zhoršují kvalitu odpovědí.

Kombinace nástrojů a klinický úsudek

Protože žádný nástroj nestačí sám, doporučuje se kombinovat míru prožité manipulace, míru metakognitivního poškození a diferenciální vyloučení jiné poruchy, a to vždy spolu s anamnézou a pozorováním; Groth-Marnat (2009) tuto zásadu nazývá multimetodovým posouzením. Kniha záměrně neuvádí žádné numerické hranice ani rozhodovací pravidla pro EA, protože takové hodnoty nebyly pro EA validovány a jejich uvádění by budilo zdání přesnosti, kterou obor nemá. Výsledky nástrojů slouží k tomu, aby vedly klinický úsudek a určily, kde je třeba hlubší epistemické vyšetření, ne aby samy rozhodly; Rogers (2008) varuje, že mechanické používání cut-off skóre bez klinické integrace vede k chybám oběma směry.

Meze

Hlavní mezí je, že pokročilá EA snižuje schopnost rozeznat markery u sebe, takže sebeposuzovací nástroje mohou tíhu podhodnotit (viz self-report); Rogers (2008) tento jev řadí k systematickým zkreslením odpovědí. Druhou mezí je kulturní validace, neboť většina nástrojů byla vyvinuta a ověřena v anglosaském kontextu a jejich přenos do jiného jazyka a kultury vyžaduje samostatnou validaci (Groth-Marnat, 2009). Třetí mezí je časová citlivost, protože akutní krize zkresluje skóre a doporučuje se měření opakovat s odstupem (Hassan, 2015). Čtvrtou mezí je forenzní limit: skóre nelze použít jako právní důkaz manipulace, nýbrž nanejvýš jako součást odborného posouzení (Stark, 2007). Pátou mezí je nebezpečí falešně pozitivního nálezu: řada položek těchto nástrojů zachycuje prožitky, které má i řada lidí bez EA, od úzkostných po pečující v náročné situaci, takže zvýšené skóre samo o sobě manipulaci nedokládá a vždy vyžaduje konfrontaci s anamnézou, pozorováním a vývojem v čase (Groth-Marnat, 2009). Rogers (2008) proto doporučuje chápat každý nástroj jako jeden hlas v odborné rozvaze, nikoli jako verdikt, který by sám o sobě rozhodoval o dalším osudu vyšetřovaného člověka.

Klinický rámec použití

Použití nástrojů vyžaduje licencovanou klinickou kompetenci a supervizi; tento materiál není terapeutickou příručkou ani metodikou pro neformální použití. Před administrací je namístě konzultovat s licencovaným psychoterapeutem, psychiatrem nebo klinickým psychologem, ověřit, že diagnostické indikátory odpovídají profilu klienta, a dokumentovat postup v souladu s diferenciální diagnostikou. Groth-Marnat (2009) připomíná, že odpovědnost za výklad testu nese vždy klinik, ne nástroj.

Literatura

  • Bernstein, E. M., & Putnam, F. W. (1986). Development, reliability, and validity of a dissociation scale. Journal of Nervous and Mental Disease, 174(12), 727–735.
  • Chambers, W. V., Langone, M. D., Dole, A. A., & Grice, J. W. (1994). The Group Psychological Abuse Scale. Cultic Studies Journal, 11(1), 88–117.
  • Groth-Marnat, G. (2009). Handbook of Psychological Assessment (5th ed.). Hoboken: Wiley.
  • Hassan, S. (2015). Combating Cult Mind Control. Newton, MA: Freedom of Mind Press.
  • Rogers, R. (2008). Clinical Assessment of Malingering and Deception (3rd ed.). New York: Guilford Press.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
  • Wells, A., & Cartwright-Hatton, S. (2004). A short form of the Metacognitions Questionnaire: Properties of the MCQ-30. Behaviour Research and Therapy, 42(4), 385–396.

Související

Pojmy a vazby této stránky

Uprostřed je tato stránka, v prvním kruhu související pojmy z její hlavičky, ve druhém stránky, na které odkazuje v textu. Čáry mezi nimi jsou odkazy z grafu knihy. Klepnutím nebo klávesou Enter stránku otevřete; z klávesnice graf vyberte tabulátorem a procházejte šipkami.

Textová podoba grafu

    Související pojmy

    Okolí stránky

    Otevřít v Mapě knihy →