Most: Glossary Bridges → Filosofie

Z: Glossary Bridges → Do: 07 – Teoretické reflexe a Filosofické základy Druh mostu: od pojmové infrastruktury knihy k otázce, co znamená věci pojmenovávat.

Mosty glosáře vypadají jako čistě navigační vrstva: každý spojuje jedno heslo s místy, kde se pojem v knize používá. Ve skutečnosti dělají něco filosoficky závažného – rozhodují, které jevy mají jméno, jak je jméno vymezeno a s čím je spojeno. Pojmenovat vzorec jako gaslighting nebo DARVO znamená dát lidem nástroj k rozpoznání vlastní zkušenosti; zároveň to znamená vytvořit kategorii, do níž mohou být lidé zařazeni, a to i neprávem. Oddíl 07 tuto dvojí povahu pojmenování reflektuje, a stejně tak filosofické základy platformy, z níž kniha vzešla, zejména stránky o epistemické integritě a etice hranic. Tento most ukazuje, jak číst mosty glosáře s filosofickou citlivostí.

Co pokrývají Glossary Bridges

Přehled mostů glosáře zahrnuje klinické a vztahové pojmy, například most: coercive control a most: komplexní PTSD, pojmy manipulace jako most: gaslighting, a velkou skupinu filosofických pojmů: most: moc–vědění, most: panoptismus, most: hermeneutika, most: epoché, most: différance, most: simulakra, most: komunikativní racionalita nebo most: epistemická nespravedlnost.

Co pokrývá filosofická vrstva

V oddílu 07 jsou pro tento most klíčové filosofický rámec EA se čtyřmi tradicemi – Foucaultem, Adornem, Sloterdijkem a Habermasem –, postmodernismus s Lyotardem, Baudrillardem a Derridou, sociální epistemologie a Wittgenstein. Filosofické základy platformy v sekci Philosophy doplňují pohled na uchování významu a na hranice, které chrání sémantickou integritu díla.

Proč přecházet od mostů glosáře k filosofii

Prvním důvodem je moc pojmenování. Foucault (1966) ukázal, že řády vědění určují, co se v dané době vůbec může stát předmětem poznání, a v pozdějších pracích (Foucault 1975) spojil vědění s mocí, která lidi třídí, sleduje a normalizuje. Pro glosář knihy z toho plyne otázka, kterou si mosty samy nekladou: kdo rozhoduje o tom, že určitý vzorec jednání je „technika“, a jaké důsledky má, když se toto pojmenování dostane do rukou institucí. Most moc–vědění a oddíl 07 tuto otázku otevírají a kritické perspektivy ji rozvádějí, například v textu o EA jako mocenském nástroji.

Druhým důvodem je hermeneutická mezera. Frickerová (2007) popsala hermeneutickou nespravedlnost jako situaci, kdy člověku chybějí sdílené pojmy k pochopení vlastní zkušenosti, a uvedla příklad, kdy zavedení pojmu sexuálního obtěžování umožnilo lidem pojmenovat, co do té doby nedokázali vyslovit. Mosty glosáře plní podobnou funkci: dávají jména zkušenostem, které lidé dosud prožívali jako vlastní selhání. To je jejich největší přínos, a zároveň důvod, proč musí být jména přesná – nepřesný pojem mezeru nevyplní, jen ji zakryje.

Třetím důvodem je smyčkový efekt kategorií. Hacking (1995) upozornil, že kategorie lidí – na rozdíl od kategorií věcí – zpětně působí na ty, kdo jsou do nich zařazeni: lidé se jim přizpůsobují, vymezují se vůči nim, mění podle nich své sebepojetí, a tím kategorii samu proměňují. Pojmy jako „oběť epistemické anihilace“ nejsou výjimkou. Člověk, který se v kategorii pozná, může získat úlevu a slova; může však také začít číst celý svůj život jejím prizmatem. Filosofická reflexe vede ke klinické opatrnosti, kterou kniha vyjadřuje i v kritice rizika stigmatu.

Čtvrtým důvodem je význam jako užití. Wittgensteinovo pojetí významu jako užití v jazykové hře (Wittgenstein 1953) připomíná, že heslo glosáře neurčuje význam pojmu jednou provždy. Význam se utváří tím, jak pojem používají klinici, soudci, oběti, novináři – a může se posunout daleko od definice. Mosty glosáře, které ukazují skutečná místa užití, jsou proto filosoficky poctivější než izolované definice: dovolují sledovat, jak se pojem v knize skutečně používá. Bowker a Starová (1999) z obecnějšího hlediska ukázali, že klasifikační systémy vždy něco zviditelňují a něco jiného skrývají, a že jejich uživatelé by měli znát obojí.

Konkrétní cesty mezi vrstvami

Most glosáře	Filosofická stránka	Co přechod přidává
Most: moc–vědění	Filosofický rámec EA	Foucaultovo spojení vědění a moci v kontextu taxonomie.
Most: epistemická nespravedlnost	Sociální epistemologie	Testimoniální a hermeneutická nespravedlnost jako rámec pro delegitimizaci.
Most: simulakra, most: hyperrealita	Postmodernismus	Baudrillardova diagnóza a její meze v obraně proti dezinformacím.
Most: komunikativní racionalita	Filosofický rámec EA	Habermasův ideál nenásilného dorozumění jako protipól manipulace.
Most: hermeneutika	Ricœur	Výklad jako místo, kde se manipulace i obrana odehrávají.
Most: taxonomie EA	Epistemická integrita	Jak udržet význam pojmů v čase a napříč kontexty.

Příklad průchodu mostem

Vyučující etiky na lékařské fakultě připravuje seminář o tom, jak pojmy o manipulaci ovlivňují klinickou praxi. Studenti znají z mostů glosáře pojmy gaslighting a epistemická nespravedlnost a považují je za jednoznačně užitečné.

Vyučující s nimi nejprve projde přínos pojmenování podle Frickerové: student si uvědomí, že pacientka, která říká „asi přeháním“, může trpět nedostatkem pojmů, ne nedostatkem důvodů. Potom otevře Hackingův smyčkový efekt a položí otázku, co se stane, když se pojem gaslighting začne v ordinaci používat jako diagnóza: může pomoci, ale může také vést k tomu, že každý konflikt ve vztahu bude čten jako manipulace. S pomocí Wittgensteina ukáže, jak se význam pojmu posouvá užitím ve veřejném prostoru. Seminář uzavře textem o riziku falešné pozitivity a formulací zásady: používat pojmy jako nabídku slov, ne jako verdikt.

Časté omyly

Prvním omylem je považovat glosář za neutrální. Každé heslo je rozhodnutím o tom, co pojmenovat a jak; filosofická reflexe toto rozhodnutí nezpochybňuje, ale činí je viditelným a kritizovatelným.

Druhým omylem je odmítnout pojmy jako „pouhé konstrukce“. To, že pojem vznikl v určitém kontextu, neznamená, že nepopisuje nic skutečného. Hermeneutická nespravedlnost ukazuje, že chybějící pojem může člověku škodit stejně jako nepřesný pojem.

Třetím omylem je zaměňovat filosofické mosty glosáře za výklad autorů. Most hermeneutiky nebo simulaker ukazuje, jak kniha pojem používá; pro výklad autora je nutné jít do oddílu 07 a k originálům v bibliografii.

Čtvrtým omylem je zaměňovat platformovou filosofii s filosofií knihy. Stránky sekce Philosophy popisují zásady platformy a licenční filosofii; kniha z nich přebírá důraz na uchování významu, nikoli celý jejich program.

Meze a otevřené otázky

Filosofická reflexe pojmenování nemá jednoznačný výsledek. Nedá se z ní odvodit, které pojmy mají v glosáři být a které ne; dá se z ní odvodit jen požadavek, aby každý pojem měl jasné vymezení, doložená místa užití a zmíněné meze. Otevřenou otázkou je, jak sledovat smyčkový efekt pojmů knihy v praxi – tedy jak zjistit, zda jejich šíření lidem pomáhá rozpoznat manipulaci, nebo spíše vytváří novou nálepku. Na tuto otázku může odpovědět jen výzkum, nikoli filosofie sama.

Literatura

• Bowker, G. C., & Star, S. L. (1999). Sorting Things Out: Classification and Its Consequences. Cambridge, MA: MIT Press.
• Foucault, M. (1966). Les mots et les choses: Une archéologie des sciences humaines. Paris: Gallimard.
• Foucault, M. (1975). Surveiller et punir: Naissance de la prison. Paris: Gallimard.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford: Oxford University Press.
• Hacking, I. (1995). The looping effects of human kinds. In D. Sperber, D. Premack, & A. J. Premack (Eds.), Causal Cognition: A Multidisciplinary Debate (pp. 351–394). Oxford: Clarendon Press.
• Wittgenstein, L. (1953). Philosophical Investigations. Oxford: Blackwell.

Související

Vrstvy a stránky

• Glossary Bridges – výchozí vrstva.
• Filosofický rámec EA – čtyři tradice moci a poznání.
• Epistemická integrita – uchování významu v čase.
• EA jako mocenský nástroj – kritika zneužití pojmů.

Pojmy

• Epistemická nespravedlnost – hermeneutická mezera.
• Moc–vědění – Foucaultův rámec.

Sousední mosty

• Most: Případové studie → Glossary Bridges – od případu k pojmu.
• Most: Techniky → Glosář – pojmy z pohledu technik.
• Most: Úvod → Teoretické reflexe – vstup do oddílu 07.