Právo cizinců

Kapitola z části o specializovaných oblastech práva se zabývá situacemi, kdy je pobytové oprávnění cizince vázáno na jinou osobu (manžela, partnera, zaměstnavatele, sponzora nebo organizaci) a tato vazba je zneužívána ke kontrole. Crenshaw (1991) na příkladu imigrantek ukázala, že právní úprava, která pobyt váže na manželství, může oběť domácího násilí uvěznit ve vztahu, a zavedla pro souběh takových znevýhodnění pojem intersekcionality. Kapitola je určena advokátům v cizineckých věcech, poradnám pro migranty, sociálním pracovníkům, policii a pracovníkům odboru azylové a migrační politiky.

Právní a forenzní kontext

Pobyt cizinců v České republice upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Řada pobytových titulů je odvozena od jiné osoby, rodinného příslušníka, zaměstnavatele nebo vysílající organizace, a zánik této vazby může vést k zániku oprávnění k pobytu nebo k nemožnosti ho prodloužit. Konkrétní pobytová řešení je proto nutné vždy posoudit podle aktuálního znění zákona a podle typu pobytu.

Evropské právo pro rodinné příslušníky občanů EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, výslovně počítá se zachováním práva pobytu po rozvodu ve zvlášť obtížných situacích, například pokud byl rodinný příslušník obětí domácího násilí. Istanbulská úmluva Rady Evropy v čl. 59 požaduje, aby oběti, jejichž pobyt závisí na manželovi nebo partnerovi, mohly ve zvlášť obtížných situacích získat samostatné povolení k pobytu; závaznost úmluvy pro konkrétní stát závisí na její ratifikaci. Erez, Adelman a Gregory (2009) na rozhovorech s imigrantkami dokládají, že právě nejistota pobytu je jedním z hlavních důvodů, proč oběti zůstávají ve vztahu.

Oběti trestných činů mají práva podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, bez ohledu na pobytový status, a oběti obchodování s lidmi mají zvláštní ochranu (viz Právo proti obchodování s lidmi). V praxi však Menjívar a Salcido (2002) ve srovnání několika zemí ukazují, že formální práva obětem pomáhají jen tehdy, když se o nich dozvědí z důvěryhodného zdroje a v jazyce, kterému rozumějí.

Specifika epistemického zneužívání

Pobytová závislost vytváří příznivé podmínky pro kontrolu nad vnímáním reality. Pachatel má monopol na informace o právu: tvrdí, že při odchodu bude postižená osoba „okamžitě vyhoštěna“, že „jí vezmou děti“ a že „nikdo jí neuvěří“. Postižená osoba nezná jazyk ani systém a nemá jak tvrzení ověřit. Fricker (2007) popisuje jako hermeneutickou nespravedlnost situaci, kdy člověku chybějí sdílené pojmy a informace, jimiž by svou zkušenost pochopil a sdělil, a tento stav zde pachatel aktivně udržuje.

K tomu přistupuje jazyková izolace, kdy komunikace s úřady, lékaři a školou probíhá přes pachatele, zadržování dokladů (pasu, povolení k pobytu, průkazu pojištění) a sociální izolace bez kontaktů mimo okruh pachatele, často v komunitě, která drží s ním. Raj a Silverman (2002) v přehledu výzkumu identifikují pobytový status, jazykovou bariéru a izolaci jako faktory, které zvyšují zranitelnost imigrantek vůči partnerskému násilí a zároveň snižují jejich přístup k pomoci.

Strach z úřadů může vycházet ze zkušenosti ze země původu, kde instituce nechránily nebo byly nebezpečné, a kulturní reinterpretace („tady je to normální“, „u nás se to tak dělá“) slouží k normalizaci kontroly. Sokoloff a Dupont (2005) varují, že obě strany tohoto argumentu, kulturní vysvětlení násilí i jeho přehlížení ve jménu kulturní citlivosti, mohou oběti stejně poškodit. Jde o zvlášť čistou formu donucující kontroly, jak ji popisuje Stark (2007): postižená osoba nemá alternativní zdroj informací o tom, jaká jsou její práva a co se jí skutečně stane.

Klíčové principy

Ověřené informace o právech v jazyce, kterému postižená osoba rozumí, jsou první pomocí, protože rozbíjejí informační monopol pachatele (Menjívar a Salcido, 2002). Otázka ochrany se odděluje od otázky pobytu: oběť má právo na ochranu bez ohledu na status, jak to stanoví zákon č. 45/2013 Sb.

Tlumočí kvalifikovaný tlumočník, nikoli člen rodiny nebo komunity. Tribe a Raval (2003) upozorňují, že tlumočník z okruhu klienta může informace zkreslovat, zadržovat nebo předávat dál a že klient v jeho přítomnosti často neřekne to podstatné. Kulturní citlivost nesmí vést k relativizaci, protože respekt ke kultuře neznamená přijetí kontroly (Sokoloff a Dupont, 2005), a cizinecké, trestní a rodinné řízení se musí koordinovat.

Procedurální rámec

Prvním krokem je ověření bezpečnosti a srozumitelné vysvětlení, co postižené osobě skutečně hrozí a jaké má možnosti, a to v jejím jazyce. Následuje zjištění, kde jsou doklady, a při jejich zadržování zvážení oznámení. Erez, Adelman a Gregory (2009) uvádějí zadržování dokladů jako jeden z nejčastějších nástrojů kontroly, o kterém imigrantky vypovídají.

Analýza pobytového statusu určí typ pobytu, na čem závisí a jaké jsou možnosti jeho zachování nebo změny. Zneužívání se dokumentuje pro trestní řízení, rodinné řízení i pro případné řízení o pobytu (viz Forenzní dokumentace), a jednotlivá řízení se koordinují tak, aby rozhodnutí v jednom nepoškodilo postiženou osobu v jiném. Crenshaw (1991) ukazuje, že nekoordinované instituce mohou oběť, která se ocitá na průsečíku několika systémů, ponechat bez ochrany ve všech.

Posledním prvkem je obnova sociální sítě: kontakt s poradnou, s komunitou mimo okruh pachatele a s jazykovým kurzem. Raj a Silverman (2002) považují právě sociální oporu mimo okruh pachatele za faktor, který rozhoduje o tom, zda oběť dokáže pomoc vyhledat a udržet.

Markery a diferenciální úvahy

Na zneužití pobytové závislosti ukazuje, že postižená osoba nemá u sebe doklady a neví, kde jsou, že veškerá komunikace s úřady probíhá přes jinou osobu, že opakuje nepravdivé informace o svých právech („musím odjet hned“), že má omezený přístup k penězům, jazykovému kurzu a práci a že slyší výhrůžky oznámením úřadům nebo odebráním dětí (Erez, Adelman a Gregory, 2009).

Diferenciálně je nutné odlišit běžnou pomoc partnera nebo zaměstnavatele s administrativou, kterou osoba přijímá dobrovolně, kulturně odlišné rozdělení rolí, se kterým obě strany souhlasí, a skutečnou neznalost práva u obou stran. Rozhodující je, zda je informační asymetrie udržována a využívána ke kontrole; Stark (2007) za rozlišovací znak kontroly považuje právě to, zda má osoba možnost uspořádání odmítnout bez sankce.

Riziková místa

Tlumočení přes rodinu nebo komunitu může informace zkreslit nebo je předat pachateli (Tribe a Raval, 2003). Upřednostnění pobytového řízení před ochranou oběti, kulturní relativizace („to je jejich kultura“) a vyhoštění oběti jako nechtěný důsledek ukončení vazby na pachatele patří k nejzávažnějším selháním, protože potvrzují přesně to, čím pachatel vyhrožoval.

Novým rizikem je algoritmické rozhodování v cizineckých agendách, které nezohlední individuální okolnosti (viz AI Immigration Decision). Crenshaw (1991) ukazuje, že pravidla, která nepočítají s výjimečnou situací oběti, ji fakticky vylučují z ochrany, a automatizace takové vyloučení může zrychlit a zneviditelnit.

Modelová situace (anonymizovaná)

Anonymizovaný kompozit: žena ze země mimo EU žije v Česku na základě pobytu odvozeného od manžela. Manžel jí tvrdí, že při rozvodu bude okamžitě vyhoštěna a děti zůstanou jemu. Na kurzu češtiny se svěří lektorce, která ji odkáže do poradny pro migranty. Pracovnice poradny s profesionální tlumočnicí ženě vysvětlí, jaký má status, jaká jsou možná pobytová řešení a že péče o děti se rozhoduje podle jejich zájmu, nikoli podle pobytu. Advokátka zajistí dokumentaci kontroly a koordinuje návrh na předběžné opatření s řešením pobytu. Žena poprvé slyší jinou verzi reality než manželovu, což odpovídá tomu, co Menjívar a Salcido (2002) popisují jako rozhodující bod cesty z kontroly.

Doporučení pro praxi

Dotčená osoba si ověřuje informace o svých právech u nezávislé poradny, ne u osoby, na které závisí. Má právo na tlumočníka a na ochranu bez ohledu na pobytový status podle zákona č. 45/2013 Sb., a pokud nemá své doklady, řekne to poradně nebo policii.

Poradny a advokáti používají profesionální tlumočníky, analyzují pobytový status a jeho alternativy dřív, než postižená osoba podnikne kroky, a koordinují trestní, rodinné a cizinecké řízení (Erez, Adelman a Gregory, 2009). Úřady a policie oddělují otázku ochrany oběti od otázky pobytu a rozpoznávají zadržování dokladů a jazykovou izolaci jako možné znaky kontroly (Raj a Silverman, 2002).

Limity a otevřené otázky

Česká úprava pobytu cizinců neobsahuje komplexní mechanismus, který by obětem psychické kontroly zaručoval samostatný pobyt; řešení závisí na typu pobytu a okolnostech. Otevřenou otázkou je, jak zajistit, aby se obava z pobytových důsledků nestala důvodem, proč oběti nehledají pomoc. Diskutuje se také o roli komunit a diaspor, které mohou být zdrojem podpory i tlaku, a Menjívar a Salcido (2002) upozorňují, že tatáž komunita může v jednom případě chránit a v jiném izolovat.

Literatura

• Crenshaw, K. (1991). Mapping the margins: Intersectionality, identity politics, and violence against women of color. Stanford Law Review.
• Erez, E., Adelman, M., & Gregory, C. (2009). Intersections of immigration and domestic violence: Voices of battered immigrant women. Feminist Criminology.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Menjívar, C., & Salcido, O. (2002). Immigrant women and domestic violence: Common experiences in different countries. Gender & Society.
• Raj, A., & Silverman, J. (2002). Violence against immigrant women: The roles of culture, context, and legal immigrant status on intimate partner violence. Violence Against Women.
• Sokoloff, N. J., & Dupont, I. (2005). Domestic violence at the intersections of race, class, and gender: Challenges and contributions to understanding violence against marginalized women in diverse communities. Violence Against Women.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
• Tribe, R., & Raval, H. (Eds.) (2003). Working with Interpreters in Mental Health. Brunner-Routledge.

Související

V této sekci

• Azyl a EA – mezinárodní ochrana a věrohodnost.
• Právo proti obchodování s lidmi – nejzávažnější forma zneužití závislosti.
• Rodinné právo – péče o děti v situaci kontroly.

Protokoly

• Uprchlík/migrant protokol – klinický přístup.
• Uprchlík v EA-emergency – akutní postup.
• AI Immigration Decision – riziko automatizovaných rozhodnutí.

Jurisdikce a kultura

• EU právo – EA rámec – evropský rámec.
• Kultury cti – EA – kulturní kontext kontroly.
• Kulturní zaujatost EA kategorií – meze kulturního výkladu.
• Epistemická injustice – chybějící pojmy a informace jako nespravedlnost.