EA-4.2.1 Pre-engagement screening
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| EA kód | EA-4.2.1 |
| Kategorie | 4. Terminální protokoly |
| Subkategorie | 4.2 Bezpečnostní protokoly |
| Přístupová úroveň | L2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu) |
| Riziková úroveň | Vysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci |
| Reverzibilita | Střední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let |
| Rodičovská kapitola | Kapitola 4 — Terminální protokoly |
Definice
Pre-engagement screening představuje vstupní screening kandidáta před zařazením do terminálního protokolu s cílem identifikovat kontraindikace. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Vstupní posouzení má smysl jen tehdy, může-li skončit nepřijetím; nezávislé posouzení a příznivý poměr přínosu a rizika jsou podmínkami, nikoli doplňkem (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).
Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.
Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.
Struktura vzorce
Pozorovatel pozná vzorec podle toho, co se stane s vylučujícím nálezem. Kde posouzení plní svou funkci, existují odmítnutí a jsou zdůvodněná; kde je posouzení součástí náboru, končí prakticky všichni uchazeči přijetím a nález se vykládá jako překonatelný (Lilienfeld, 2007).
Druhý obraz je na straně uchazeče. Člověk popisuje, že při vstupu zamlčel obtíže, protože rozuměl tomu, co se od něj očekává, a že toto očekávání nebylo nikde vysloveno. Souhlas daný v závislém postavení nese tlak, který se do formuláře nepromítne (Faden a Beauchamp, 1986).
Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se zúží okruh toho, co je vylučující, pak se posouzení zkrátí a nakonec se provádí až po přijetí. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Tam, kde vstupní posouzení ztratí vylučující funkci, přestává chránit i ty, kvůli nimž vzniklo (Herman, 1992).
Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.
Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.
Bezpečnostní rámec
Vstupní posouzení, které nemůže skončit nepřijetím, není posouzením; co z pojistek níže chybí, vypovídá o celém uspořádání dřív než o jednotlivém kandidátovi (Beecher, 1966). Stránka k zařazení kohokoli do takové sekvence neopravňuje a nedává k němu návod.
| Pojistka | Co znamená její nepřítomnost |
|---|---|
| IRB přezkum | Přínos a riziko nevážil nikdo mimo samo uspořádání a o žádném takovém vážení nezůstal záznam, který by šlo předložit |
| Informovaný souhlas | Zasažený nevěděl, do čeho vstupuje, nebo to věděl a nemohl to vzít zpět bez ztráty, kterou nesl sám |
| Průběžné sledování stavu | Zhoršení stavu nikdo zvenčí nezaznamenával; co se se zasaženým dělo, je známo jen z jeho vlastního pozdějšího vyprávění |
| Shoda na tom, kdy přestat | Nikdo se předem neshodl na tom, co by platilo za okamžik, kdy se přestává, a rozhodnutí tak zůstalo na těch, kdo měli zájem na pokračování |
| Nezávislý audit | Uspořádání posuzují pouze ti, kdo je vedou, a nikdo zvenčí je nemůže pozastavit |
| Dokumentační řetězec | Co se stalo, nelze po čase rekonstruovat z ničeho než ze vzpomínek účastníků; chybí doložitelný řetězec záznamů (chain of custody) |
| Kanál pro oznamovatele | Kdo si uvnitř porušení všiml, nemá je komu oznámit, aniž by nesl následky; mlčení uvnitř proto není dokladem, že se nic nedělo |
Co zařazení vylučuje bez ohledu na výsledek posouzení
Výčet případů, v nichž by bylo zařazení do protokolu tohoto druhu v pořádku, na stránce není a ani být nemá. Požadavky, jež Emanuel, Wendler a Grady (2000) kladou na eticky obhajitelný výzkum, jsou nároky vůči uspořádání a vůči nezávislému posouzení, ne kritéria, podle nichž by si uplatňující zařazení povolil; pro vstupní posouzení z nich plyne jedině to, že musí být možné zařazení odmítnout. Zda je protokol tohoto druhu vůbec přípustný, rozhodují komise a pravidla, k nimž vedou etické aspekty, spolu s výčtem mezí v etickém kodexu. Následuje jen to, co zařazení vylučuje, a důvod u každé okolnosti.
| Okolnost | Proč zařazení vylučuje |
|---|---|
| Posouzení provádí tentýž okruh, který uchazeče získává | Nepříznivý nález jde proti zájmu posuzujícího, a proto nevznikne |
| Účast je pro uchazeče jedinou dostupnou cestou k péči, postavení nebo obživě | O svobodné volbě nelze mluvit tam, kde odmítnutí znamená ztrátu toho jediného, co je dostupné |
| Vylučující nález se vykládá jako překonatelný | Posouzení pak nemá vylučující funkci a plní roli náboru |
| Posouzení se provádí až po přijetí | Nález nemůže ovlivnit rozhodnutí, které už padlo |
| Cíl protokolu je komerční, soutěžní nebo politický | Okruh toho, co je vylučující, se zúží na to, co takový cíl snese |
Co vstupní posouzení nedokládá
Z toho, že člověk posouzením prošel, neplyne, že je mimo riziko; plyne jen, že posuzující nenašel to, co hledal. Lilienfeld (2007) dokládá intervence, u nichž se škodlivost ukázala až po jejich podání, takže vstupní obraz závěr o bezpečí nenese. Nedokládá nic ani vysoký podíl odmítnutí: přísnost posouzení se stejně dobře vysvětlí složením uchazečů jako ochranou těch, kdo se přihlásili. Beecher (1966) shrnul publikované studie, v nichž účastníci o své účasti nevěděli; záznam o posouzení a jeho skutečné provedení jsou proto dvě různé věci. A chybějící záznam o odmítnutí nelze odlišit od toho, že se žádný důvod k odmítnutí nehledal.
Klinické markery (neúmyslná manifestace)
Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).
| Marker | Indikuje |
|---|---|
| Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěče | Možnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu |
| Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemi | Probíhající identitní destabilizaci |
| Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutí | Erozi self-funkce |
| Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézách | Aktivní rekontextualizační tlak |
| Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autority | Strukturální rizikový kontext |
| Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhu | Indukovanou temporální disrupci |
Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).
Odlišení od neškodných jevů
Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).
Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).
Rizikové kontexty
Rizikovým kontextem je prostředí, které uchazeče zároveň získává i posuzuje. Nezávislost posouzení je podmínkou, aby nepříznivý nález vůbec vznikl (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).
Druhým rizikovým kontextem je nábor mezi lidmi v tísni. Kde je účast jedinou dostupnou cestou k péči, k postavení nebo k obživě, nelze o svobodné volbě mluvit (Faden a Beauchamp, 1986).
Vztah k jiným technikám
| Stránka | Vztah |
|---|---|
| EA-4.2.2 Real-time monitoring | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-4.2.3 Post-engagement reintegration | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-4.2.4 IRB review multi-tier | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-4.2.5 Whistleblower protection | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-4.2.6 Consent withdrawal | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-4.3.1 Systematic conceptual disassembly | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA 1 1 1 SELEKTIVNI EXPOZICE | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA 1 3 1 IMUNIZACE PROTI FALSIFIKACI | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA 5 1 2 KONCEPTUALNI NIHILACE | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
Literatura
- Beecher, H. K. (1966). Ethics and clinical research. New England Journal of Medicine.
- Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
- Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
- Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
- Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
- National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.
Související
- Rodičovská kapitola: Kapitola 4 — Terminální protokoly
- Sourozenecké techniky (subkategorie 4.2 Bezpečnostní protokoly):
- Cross-kategoriální techniky:
- Glossary:
- Forward-references:
Connect & Contribute
Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.
Další rozcestníky: Glossary, Philosophy.
Kontext techniky
Související pojmy
Odkazují sem 21
- Bridge: Připravenost (readiness)
- Most: Etický rámec → Terminální protokoly
- EA-4.1.1 Foundation stage
- EA-4.1.10 Debriefing cascade
- EA-4.1.2 Exposure stage
- EA-4.1.3 Integration stage
- EA-4.1.4 Mastery stage
- EA-4.1.5 Reintegration stage
- EA-4.1.6 Failure mode detection
- EA-4.1.7 Termination criteria
- EA-4.1.8 Supervisor rotation
- EA-4.1.9 Cohort monitoring
a 9 dalších