EA-4.2.1 Pre-engagement screening

Pole	Hodnota
EA kód	EA-4.2.1
Kategorie	4. Terminální protokoly
Subkategorie	4.2 Bezpečnostní protokoly
Přístupová úroveň	L2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu)
Riziková úroveň	Vysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci
Reverzibilita	Střední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let
Rodičovská kapitola	Kapitola 4 — Terminální protokoly

Definice

Pre-engagement screening představuje vstupní screening kandidáta před zařazením do terminálního protokolu s cílem identifikovat kontraindikace. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Vstupní posouzení má smysl jen tehdy, může-li skončit nepřijetím; nezávislé posouzení a příznivý poměr přínosu a rizika jsou podmínkami, nikoli doplňkem (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).

Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.

Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná vzorec podle toho, co se stane s vylučujícím nálezem. Kde posouzení plní svou funkci, existují odmítnutí a jsou zdůvodněná; kde je posouzení součástí náboru, končí prakticky všichni uchazeči přijetím a nález se vykládá jako překonatelný (Lilienfeld, 2007).

Druhý obraz je na straně uchazeče. Člověk popisuje, že při vstupu zamlčel obtíže, protože rozuměl tomu, co se od něj očekává, a že toto očekávání nebylo nikde vysloveno. Souhlas daný v závislém postavení nese tlak, který se do formuláře nepromítne (Faden a Beauchamp, 1986).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se zúží okruh toho, co je vylučující, pak se posouzení zkrátí a nakonec se provádí až po přijetí. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Tam, kde vstupní posouzení ztratí vylučující funkci, přestává chránit i ty, kvůli nimž vzniklo (Herman, 1992).

Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.

Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.

Bezpečnostní rámec

Vstupní posouzení, které nemůže skončit nepřijetím, není posouzením; co z pojistek níže chybí, vypovídá o celém uspořádání dřív než o jednotlivém kandidátovi (Beecher, 1966). Stránka k zařazení kohokoli do takové sekvence neopravňuje a nedává k němu návod.

Pojistka	Co znamená její nepřítomnost
IRB přezkum	Přínos a riziko nevážil nikdo mimo samo uspořádání a o žádném takovém vážení nezůstal záznam, který by šlo předložit
Informovaný souhlas	Zasažený nevěděl, do čeho vstupuje, nebo to věděl a nemohl to vzít zpět bez ztráty, kterou nesl sám
Průběžné sledování stavu	Zhoršení stavu nikdo zvenčí nezaznamenával; co se se zasaženým dělo, je známo jen z jeho vlastního pozdějšího vyprávění
Shoda na tom, kdy přestat	Nikdo se předem neshodl na tom, co by platilo za okamžik, kdy se přestává, a rozhodnutí tak zůstalo na těch, kdo měli zájem na pokračování
Nezávislý audit	Uspořádání posuzují pouze ti, kdo je vedou, a nikdo zvenčí je nemůže pozastavit
Dokumentační řetězec	Co se stalo, nelze po čase rekonstruovat z ničeho než ze vzpomínek účastníků; chybí doložitelný řetězec záznamů (chain of custody)
Kanál pro oznamovatele	Kdo si uvnitř porušení všiml, nemá je komu oznámit, aniž by nesl následky; mlčení uvnitř proto není dokladem, že se nic nedělo

Co zařazení vylučuje bez ohledu na výsledek posouzení

Výčet případů, v nichž by bylo zařazení do protokolu tohoto druhu v pořádku, na stránce není a ani být nemá. Požadavky, jež Emanuel, Wendler a Grady (2000) kladou na eticky obhajitelný výzkum, jsou nároky vůči uspořádání a vůči nezávislému posouzení, ne kritéria, podle nichž by si uplatňující zařazení povolil; pro vstupní posouzení z nich plyne jedině to, že musí být možné zařazení odmítnout. Zda je protokol tohoto druhu vůbec přípustný, rozhodují komise a pravidla, k nimž vedou etické aspekty, spolu s výčtem mezí v etickém kodexu. Následuje jen to, co zařazení vylučuje, a důvod u každé okolnosti.

Okolnost	Proč zařazení vylučuje
Posouzení provádí tentýž okruh, který uchazeče získává	Nepříznivý nález jde proti zájmu posuzujícího, a proto nevznikne
Účast je pro uchazeče jedinou dostupnou cestou k péči, postavení nebo obživě	O svobodné volbě nelze mluvit tam, kde odmítnutí znamená ztrátu toho jediného, co je dostupné
Vylučující nález se vykládá jako překonatelný	Posouzení pak nemá vylučující funkci a plní roli náboru
Posouzení se provádí až po přijetí	Nález nemůže ovlivnit rozhodnutí, které už padlo
Cíl protokolu je komerční, soutěžní nebo politický	Okruh toho, co je vylučující, se zúží na to, co takový cíl snese

Co vstupní posouzení nedokládá

Z toho, že člověk posouzením prošel, neplyne, že je mimo riziko; plyne jen, že posuzující nenašel to, co hledal. Lilienfeld (2007) dokládá intervence, u nichž se škodlivost ukázala až po jejich podání, takže vstupní obraz závěr o bezpečí nenese. Nedokládá nic ani vysoký podíl odmítnutí: přísnost posouzení se stejně dobře vysvětlí složením uchazečů jako ochranou těch, kdo se přihlásili. Beecher (1966) shrnul publikované studie, v nichž účastníci o své účasti nevěděli; záznam o posouzení a jeho skutečné provedení jsou proto dvě různé věci. A chybějící záznam o odmítnutí nelze odlišit od toho, že se žádný důvod k odmítnutí nehledal.

Klinické markery (neúmyslná manifestace)

Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).

Marker	Indikuje
Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěče	Možnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu
Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemi	Probíhající identitní destabilizaci
Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutí	Erozi self-funkce
Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézách	Aktivní rekontextualizační tlak
Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autority	Strukturální rizikový kontext
Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhu	Indukovanou temporální disrupci

Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).

Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je prostředí, které uchazeče zároveň získává i posuzuje. Nezávislost posouzení je podmínkou, aby nepříznivý nález vůbec vznikl (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).

Druhým rizikovým kontextem je nábor mezi lidmi v tísni. Kde je účast jedinou dostupnou cestou k péči, k postavení nebo k obživě, nelze o svobodné volbě mluvit (Faden a Beauchamp, 1986).

Vztah k jiným technikám

Stránka	Vztah
EA-4.2.2 Real-time monitoring	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.3 Post-engagement reintegration	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.4 IRB review multi-tier	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.5 Whistleblower protection	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.6 Consent withdrawal	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.3.1 Systematic conceptual disassembly	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 1 1 SELEKTIVNI EXPOZICE	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 3 1 IMUNIZACE PROTI FALSIFIKACI	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 5 1 2 KONCEPTUALNI NIHILACE	Stránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

• Beecher, H. K. (1966). Ethics and clinical research. New England Journal of Medicine.
• Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
• Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
• Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
• National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.

Související

• Rodičovská kapitola: Kapitola 4 — Terminální protokoly
• Sourozenecké techniky (subkategorie 4.2 Bezpečnostní protokoly):
  • EA-4.2.2 Real-time monitoring
  • EA-4.2.3 Post-engagement reintegration
  • EA-4.2.4 IRB review multi-tier
  • EA-4.2.5 Whistleblower protection
  • EA-4.2.6 Consent withdrawal
• Cross-kategoriální techniky:
  • ea-1-1-1-selektivni-expozice
  • ea-1-3-1-imunizace-proti-falsifikaci
  • ea-5-1-2-konceptualni-nihilace
• Glossary:
  • IRB review
  • Informed consent
  • Chain of custody
  • Individual risk map
  • Transformative experience
  • Taxonomie EA
  • Dual-use poznání
• Forward-references:
  • Kapitola 5 — Ultramární techniky
  • Kapitola 6 — Klinické aplikace

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy.