Přeskočit na obsah

EA-4.2.10 Emergency extraction

Nouzové a předem nacvičené přerušení expozice a přesun účastníka do bezpečného stabilizačního prostoru, když hrozí akutní poškození.

EA-4.2.10 Emergency extraction

PoleHodnota
EA kódEA-4.2.10
Kategorie4. Terminální protokoly
Subkategorie4.2 Bezpečnostní protokoly
Přístupová úroveňL2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu)
Riziková úroveňVysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci
ReverzibilitaStřední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let
Rodičovská kapitolaKapitola 4 — Terminální protokoly

Definice

Emergency extraction představuje protokol nouzové extrakce subjektu z expozičního prostředí v situaci akutního ohrožení. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Akutní zásah má přitom vlastní rizika: podpora podaná plošně a bez volby nemá doloženou preventivní účinnost a u části lidí je spojena s horším výsledkem (Rose a kol., 2002).

Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.

Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná legitimní nouzové přerušení podle toho, že je dohodnuto předem a že ho lze vyvolat i proti vůli toho, kdo protokol vede. Kde taková možnost chybí, je odchod vázán na souhlas prostředí, a tím přestává být odchodem (Faden a Beauchamp, 1986).

Druhý obraz je přerušení, které se promění v nátlak. Zasažený člověk popisuje, že byl přemístěn bez vysvětlení a bez možnosti se vyjádřit; jeho vlastní hodnocení situace nehrálo roli. Donucení v blízkém a závislém vztahu se přitom pozná spíš podle omezeného prostoru než podle jednotlivého činu (Stark, 2007).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se zúží okruh těch, kdo mohou přerušení vyvolat, pak se přerušení začne vykládat jako selhání a nakonec se přestane používat. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Měřítkem zůstává, zda má člověk kam odejít (Herman, 1992).

Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.

Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.

Bezpečnostní rámec

Nouzové přerušení expozice je pojistka, jejíž chybění je samo zjistitelné; stránka žádný takový postup neschvaluje.

PojistkaCo znamená její nepřítomnost
IRB přezkumNikdo mimo dané uspořádání neposuzoval přínos proti riziku a o takovém posouzení neexistuje záznam
Informovaný souhlasZasažený člověk nedokáže říci, s čím souhlasil, a odchod nevnímá jako dostupnou možnost
Průběžné sledování stavuZměny tělesného a duševního stavu nikdo nezaznamenával; o průběhu existuje jen výklad té strany, která jej vedla
Shoda na tom, kdy přestatNikdo se předem neshodl, co by platilo za důvod přestat, a rozhodnutí zůstává na vedení uspořádání
Nezávislý auditUspořádání nikdo zvenčí nekontroloval a nikdo kromě jeho vedení je nemůže zastavit
Dokumentační řetězecZáznamy chybějí, jsou neúplné nebo je lze zpětně měnit; chain of custody nelze dohledat
Kanál pro oznamovateleNení kam ohlásit pochybnost a ten, kdo ji vysloví, nese následky uvnitř téhož uspořádání

Okolnosti, které takto vedené přerušení vylučují

Nouzové přerušení je tu popsáno jako pojistka, kterou lze poznat zvenčí, a ne jako zásah, k němuž by stránka kohokoli zmocňovala. Jestli je uspořádání, v němž se taková pojistka vůbec může uplatnit, eticky přijatelné, váží výzkumná etika: požadavky, jež sepsali Emanuel, Wendler a Grady (2000), adresují zadavatele a nezávislý přezkum, a nikoli toho, kdo stránku čte. Mandát k přemístění člověka tedy kniha nedává ani neupírá a dělicí linii vedou etický kodex a etické aspekty, nikoli tento text.

Že k přerušení došlo, samo o sobě neříká nic o jeho účinku. Podpora podaná plošně a bez volby nemá doloženou preventivní hodnotu a u části lidí se váže k horšímu výsledku, takže zaznamenaný zásah není dokladem o pomoci (Rose a kol., 2002). Pozorovatelné zvenčí zůstává jen to, zda byla možnost přerušení dohodnuta dřív, než jí bylo třeba, a komu byla dostupná.

Vylučující okolnostProč přerušení vylučuje
Přemístění provedené bez vysvětlení a bez možnosti se vyjádřitZ pojistky se stává úkon vedený proti člověku, tedy právě to, co měla ukončit
Přerušení, které vede zpět do téhož prostředíMění jen podobu zátěže, protože bezpečné místo není kam určit
Možnost přerušení vyhrazená tomu, kdo expozici vedeOdchod je vázán na souhlas prostředí, a tím přestává být odchodem
Účast vázaná na zaměstnání, zakázku nebo postavení v organizaciOhlásit krizi je pro vystaveného člověka dražší než ji snášet
Komerční, soutěžní nebo politický účel expoziceO zastavení rozhoduje náklad na přerušení, ne stav toho, kdo je vystaven

Klinické markery (neúmyslná manifestace)

Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).

MarkerIndikuje
Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěčeMožnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu
Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemiProbíhající identitní destabilizaci
Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutíErozi self-funkce
Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézáchAktivní rekontextualizační tlak
Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autorityStrukturální rizikový kontext
Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhuIndukovanou temporální disrupci

Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).

Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).

Jak se vzorec pozná zevnitř

Člověk, jehož odchod je vázán na souhlas prostředí, to zpravidla nevnímá jako zákaz. Zažívá spíš to, že by odchod byl zradou, že by ho nikdo nepochopil nebo že venku nemá kam jít; možnost odejít formálně trvá, ale prakticky zanikla. Stark (2007) popisuje právě takto postupně zúžený prostor jako podstatu donucující kontroly, kterou zasažený člověk vidí až zpětně.

Pro okolí je rozlišovacím znakem to, co následuje po přerušení: zda člověk dostane informace, čas a možnost rozhodnout se sám, nebo zda je jedna závislost nahrazena jinou. Obnovu pocitu vlastní zdatnosti řadí mezi základní prvky akutní pomoci Hobfoll a kol. (2007).

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je prostředí bez cílového bezpečného místa. Přerušení, které vede zpět do téhož prostředí, mění jen formu zátěže (Hobfoll a kol., 2007).

Druhým rizikovým kontextem je přerušení vedené proti vůli dospělého člověka. Hranice mezi ochranou a donucením je zde tenká a její překročení reprodukuje právě ten vzorec, který má přerušení ukončit (Stark, 2007).

Vztah k jiným technikám

StránkaVztah
EA-4.2.1 Pre-engagement screeningStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.2 Real-time monitoringStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.3 Post-engagement reintegrationStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.4 IRB review multi-tierStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.5 Whistleblower protectionStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.3.1 Systematic conceptual disassemblyStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 2 1 3 CREDENTIALING ATTACKStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 3 2 STRATEGICKA REINTERPRETACEStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 5 1 2 KONCEPTUALNI NIHILACEStránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

  • Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
  • Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
  • Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
  • Hobfoll, S. E., Watson, P., Bell, C. C., Bryant, R. A., Brymer, M. J., Friedman, M. J., et al. (2007). Five essential elements of immediate and mid-term mass trauma intervention: Empirical evidence. Psychiatry.
  • Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
  • National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.
  • Rose, S., Bisson, J., Churchill, R., & Wessely, S. (2002). Psychological debriefing for preventing post traumatic stress disorder (PTSD). Cochrane Database of Systematic Reviews.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.

Související

Sourozenecké techniky (4.2)

Akutní protokoly

Etika

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →