Přeskočit na obsah

EA-4.1.3 Integration stage

Terminální protokol — Integration stage: fáze, v níž je expoziční zkušenost integrována do koherentního narativu a stabilní self-struktury subjektu.

EA-4.1.3 Integration stage

PoleHodnota
EA kódEA-4.1.3
Kategorie4. Terminální protokoly
Subkategorie4.1 Extrémní výcviková sekvence
Přístupová úroveňL2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu)
Riziková úroveňVysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci
ReverzibilitaStřední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let
Rodičovská kapitolaKapitola 4 — Terminální protokoly

Definice

Integration stage představuje fáze, v níž je expoziční zkušenost integrována do koherentního narativu a stabilní self-struktury subjektu. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Zotavení se v této tradici popisuje jako obnovení vlastního příběhu a vztahů, nikoli jako zvládnutí jednotlivé vzpomínky (Herman, 1992).

Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.

Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná rozdíl mezi zpracováním a převzetím výkladu podle toho, čí je výsledný příběh. Člověk, který zkušenost zpracoval, o ní umí mluvit různě, připouští nejistotu a rozlišuje, co ví a co mu bylo řečeno. Zpracování otřesu je popisováno jako obnova základních předpokladů o světě, ne jako jejich nahrazení hotovým výkladem (Janoff-Bulman, 1992).

Opačný obraz je jednotvárný. Vyprávění je ustálené, doslovné a shodné s formulacemi prostředí, v němž vzniklo; otázka po jiné možnosti je odmítnuta jako neporozumění. Učení, které mění perspektivu, přitom vyžaduje prostor pro kritickou reflexi, a kde ten chybí, zůstává jen převzatý rámec (Mezirow, 1991).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se příběh ustálí, pak se z něj vytratí nejistota a nakonec začne nahrazovat i vzpomínky, které mu odporují. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Rozpoznatelným měřítkem zůstává, zda je člověk schopen o vlastní zkušenosti pochybovat (Herman, 1992).

Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.

Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.

Bezpečnostní rámec

U integrační fáze je nepřítomnost níže uvedených pojistek sama rozpoznatelná; stránka takové uspořádání nedoporučuje ani neopravňuje.

PojistkaCo znamená její nepřítomnost
IRB přezkumNikdo mimo dané uspořádání neposuzoval přínos proti riziku a o takovém posouzení neexistuje záznam
Informovaný souhlasZasažený člověk nedokáže říci, s čím souhlasil, a odchod nevnímá jako dostupnou možnost
Průběžné sledování stavuZměny tělesného a duševního stavu nikdo nezaznamenával; o průběhu existuje jen výklad té strany, která jej vedla
Shoda na tom, kdy přestatNikdo se předem neshodl, co by platilo za důvod přestat, a rozhodnutí zůstává na vedení uspořádání
Nezávislý auditUspořádání nikdo zvenčí nekontroloval a nikdo kromě jeho vedení je nemůže zastavit
Dokumentační řetězecZáznamy chybějí, jsou neúplné nebo je lze zpětně měnit; chain of custody nelze dohledat
Kanál pro oznamovateleNení kam ohlásit pochybnost a ten, kdo ji vysloví, nese následky uvnitř téhož uspořádání

Co integrační fázi vylučuje

Žádnou legitimní podobu integrační fáze tento článek nevymezuje. Otázka, zda je takové uspořádání obhajitelné, patří do výzkumné etiky: Emanuel, Wendler a Grady (2000) formulují nezávislý přezkum, příznivý poměr přínosu a rizika, spravedlivý výběr účastníků a informovaný souhlas jako podmínky, které musí splnit uspořádání samo — nikoli jako oprávnění pro toho, kdo o nich čte. Rozhodují o nich orgány, k nimž vede etický kodex a supervizní rámce. Stránka proto nic nepovoluje ani nezakazuje; uvádí okolnosti, za nichž je práce s výkladem zkušenosti vyloučena.

OkolnostDůvod vyloučení
Výklad zkušenosti poskytuje tentýž, kdo zážitek navodilČlověk nemá s čím nabídnutý výklad porovnat a přistupuje na verzi, kterou nelze bez ztráty odmítnout
Integrace má být uzavřena v dohodnuté doběVzniká předčasný příběh, který drží jen potud, pokud jej prostředí potvrzuje, a pochybnost se čte jako selhání
Jiná verze vlastní zkušenosti je v prostředí nepřijatelnáZpracování se mění v převzetí: měřítkem je unesená pochybnost, ne dosažený soulad s výkladem okolí
Chybí nezávislá supervize, u níž lze příběh zpochybnit bez následkůBez vnějšího posluchače nelze odlišit vyprávění vlastní od vyprávění předepsaného
Vzpomínky odporující ustálenému příběhu jsou opravoványOpravovaný materiál je právě to, čím by se výklad dal falzifikovat, a jeho ztráta je nevratná

Podpis žádnou z těchto okolností neodstraní: souhlas je proces, a kde na přijetí předloženého výkladu závisí setrvání člověka ve skupině, přestává být svobodný (Faden a Beauchamp, 1986).

Klinické markery (neúmyslná manifestace)

Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).

MarkerIndikuje
Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěčeMožnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu
Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemiProbíhající identitní destabilizaci
Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutíErozi self-funkce
Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézáchAktivní rekontextualizační tlak
Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autorityStrukturální rizikový kontext
Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhuIndukovanou temporální disrupci

Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).

Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je prostředí, které výklad zkušenosti poskytuje samo. Kde je autorita zároveň zdrojem zážitku i jeho vysvětlením, nemá člověk s čím výklad porovnat (Lifton, 1961).

Druhým rizikovým kontextem je tlak na rychlé uzavření. Očekávání, že se zkušenost zpracuje v dohodnutém čase, vede k předčasnému příběhu, který drží jen potud, pokud ho prostředí potvrzuje (Janoff-Bulman, 1992).

Co nálezy neurčují

Ustálený a soudržný příběh o těžké zkušenosti je také obvyklým výsledkem zdařilého zotavení, a sám tedy nálezem není. Herman (1992) popisuje obnovu vyprávění jako cíl, nikoli jako varovný znak; rozdíl, o němž tato stránka mluví, neleží v soudržnosti, ale v tom, zda člověk unese jinou verzi. Z uvedených markerů také neplyne jejich původ: dezorientace, kolísavý sebepopis i závislost na vnějším potvrzení mají mnoho příčin a u člověka po otřesu jsou očekávané bez ohledu na to, kdo ho ovlivňoval. A neplyne ani směr – zúžení výkladu může být následkem prostředí i způsobem, jímž se člověk sám chrání před nejistotou, kterou by širší výklad otevřel.

Vztah k jiným technikám

StránkaVztah
EA-4.1.1 Foundation stageStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.2 Exposure stageStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.4 Mastery stageStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.5 Reintegration stageStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.6 Failure mode detectionStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.1 Pre-engagement screeningStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 3 2 STRATEGICKA REINTERPRETACEStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 5 1 STRATEGICKA PROXEMIKAStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 5 1 3 REFLEXIVNI PARADOXIEStránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

  • Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
  • Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
  • Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
  • Janoff-Bulman, R. (1992). Shattered Assumptions: Towards a New Psychology of Trauma. Free Press.
  • Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
  • Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
  • Mezirow, J. (1991). Transformative Dimensions of Adult Learning. Jossey-Bass.
  • National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.

Související

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy.

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →