EA-4.1.1 Foundation stage

Pole	Hodnota
EA kód	EA-4.1.1
Kategorie	4. Terminální protokoly
Subkategorie	4.1 Extrémní výcviková sekvence
Přístupová úroveň	L2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu)
Riziková úroveň	Vysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci
Reverzibilita	Střední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let
Rodičovská kapitola	Kapitola 4 — Terminální protokoly

Definice

Foundation stage představuje počáteční fáze extrémní výcvikové sekvence, v níž je etablována základová epistemická a psychofyzická kapacita subjektu před expozicí vysoce zátěžovým protokolům. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Pojem výchozího stavu má přitom smysl jen jako doložený popis, proti němuž se pozdější změna porovnává; bez něj nelze odlišit následek expozice od toho, co člověk přinesl s sebou (Herman, 1992).

Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.

Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná vzorec podle toho, co se o počáteční fázi dá zjistit zpětně. Zasažený člověk popisuje vstup do prostředí jako období přípravy a prověřování, po němž se mu dřívější měřítka slila s měřítky nového prostředí. Lifton (1961) popsal takový vstup jako prostředí, které si samo určuje, co bude platit za skutečnost.

Druhý obraz je dokumentární. Kde existuje legitimní rámec, zůstává zápis o tom, co bylo na začátku zjištěno a co se vylučovalo; kde vzorec probíhá mimo rámec, takový zápis neexistuje a výchozí stav se rekonstruuje jen z výpovědí blízkých. Právě tato nemožnost srovnání je důvod, proč se újma prokazuje obtížně (Lilienfeld, 2007).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se zúží okruh lidí, kteří o člověku něco vědí, pak se přestanou vykazovat podmínky zastavení a nakonec se vstupní prověření promění v závazek. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Závaznost, s níž se souhlas stává nevypověditelným, je hranicí, za kterou souhlas přestává být souhlasem (Faden a Beauchamp, 1986).

Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.

Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.

Bezpečnostní rámec

U zakládající fáze bývá nepřítomnost těchto pojistek jediným nálezem, který po ní zpětně zůstává.

Vstupní fázi tohoto druhu stránka nepředepisuje ani neschvaluje; uvádí jen, co je na chybějící pojistce vidět.

Pojistka	Co znamená její nepřítomnost
IRB přezkum	Nikdo mimo dané uspořádání jeho přínos a jeho rizika nevážil a o žádném takovém vážení nezůstal zápis
Informovaný souhlas	Zasažený člověk neumí říct, s čím souhlasil, od koho to slyšel a co se stane, když přestane
Průběžné sledování stavu	Zhoršení nikdo nezaznamenával, nebo se zaznamenaný údaj vykládal jako součást procesu; nezůstalo nic, co by šlo zpětně srovnat
Shoda na tom, kdy přestat	Nikdo se předem neshodl na tom, co by platilo za důvod přestat; otázku, kdy je toho dost, zodpovídá zpětně tentýž, kdo uspořádání vede
Nezávislý audit	Na průběh se nepodíval nikdo, kdo by na něm nebyl zúčastněn, a námitka zvenčí se vyřizuje uvnitř
Dokumentační řetězec	Záznam neexistuje, nebo vznikl zpětně a drží jej ten, kdo je zároveň aktérem; řetězec záznamů (chain of custody) nelze rekonstruovat
Kanál pro oznamovatele	Člověk, který chce o věci mluvit, nemá kam; každá cesta vede k tomu, kdo je sám předmětem námitky

Okolnosti, které vstupní fázi vylučují

Oprávněný rámec pro zakládající fázi tato stránka nepojmenovává a nemá k tomu žádné postavení: zda je sekvence tohoto druhu vůbec přípustná, je otázkou výzkumné etiky, kterou Emanuel, Wendler a Grady (2000) formulují jako soubor požadavků na uspořádání — na nezávislost přezkumu, na poměr přínosu a rizika, na výběr účastníků a na souhlas. Tyto požadavky zavazují toho, kdo uspořádání zřizuje, a posuzují je orgány, k nimž odkazuje etický kodex; měřítko jejich rozhodování shrnují etické aspekty. Čtenáři tohoto článku neudělují nic. Zůstává tedy jen to, co u vstupní fáze expozici vylučuje, a proč.

Vylučující okolnost	Proč u vstupní fáze vylučuje
Vstupní posouzení provádí totéž prostředí, které o přijetí rozhoduje	Posuzovatel nese náklad každého vylučujícího nálezu, a prověření proto měří vhodnost uchazeče pro nábor, ne jeho ohrožení
Vstup rozhoduje o zaměstnání, o postavení ve skupině nebo o přístupu k péči	Odmítnutí má pro uchazeče cenu, kterou podpis nevyjádří, a do záznamu se takový tlak nepromítne
O výchozím stavu nevzniká zápis, proti němuž by se pozdější změna porovnávala	Následek expozice pak nelze odlišit od toho, co člověk přinesl s sebou, a újma zůstane neprokazatelná
Souhlas je od počátku podán jako závazek, který nelze vypovědět	Nevypověditelný souhlas přestává být souhlasem a vstupní prověření se mění v přijetí do závislosti
Okruh lidí, kteří o uchazeči něco vědí, se vstupem zužuje	Mizí svědci výchozího stavu, tedy jediný zdroj, z něhož se dá rekonstruovat, co se změnilo

Klinické markery (neúmyslná manifestace)

Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).

Marker	Indikuje
Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěče	Možnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu
Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemi	Probíhající identitní destabilizaci
Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutí	Erozi self-funkce
Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézách	Aktivní rekontextualizační tlak
Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autority	Strukturální rizikový kontext
Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhu	Indukovanou temporální disrupci

Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).

Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).

Proč se škoda zevnitř špatně pozná

Vstupní fáze se zevnitř prožívá jako výběr, nikoli jako zásah. Kdo byl přijat, má pocit, že obstál, a s tím pocitem přebírá i měřítka toho, kdo ho přijal; pozdější pochybnost by zpochybnila vlastní úspěch, a proto se jí člověk brání. Lifton (1961) popisuje, jak prostředí s totálním výkladem činí z příslušnosti zásluhu a z odstupu vinu. Pro blízké je zřetelnějším znakem proměna slovníku a zúžení okruhu lidí, s nimiž člověk o svém vstupu ještě mluví.

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je prostředí, které vstupní posouzení provádí samo a zároveň rozhoduje o přijetí. Ochrana uchazeče tím splývá s náborem a vylučující nález se stává nákladem; nezávislost posouzení je proto podmínkou, nikoli doplňkem (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).

Druhým rizikovým kontextem je závislé postavení uchazeče. Kde vstup rozhoduje o zaměstnání, o postavení ve skupině nebo o přístupu k péči, nese souhlas tlak, který se do záznamu nepromítne (Faden a Beauchamp, 1986).

Vztah k jiným technikám

Stránka	Vztah
EA-4.1.2 Exposure stage	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.3 Integration stage	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.4 Mastery stage	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.5 Reintegration stage	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.1.6 Failure mode detection	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.1 Pre-engagement screening	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 1 1 SELEKTIVNI EXPOZICE	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 3 1 IMUNIZACE PROTI FALSIFIKACI	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 5 1 1 EPISTEMICKA KANIBALIZACE	Stránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

• Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
• Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
• Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
• National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.

Související

• Rodičovská kapitola: Kapitola 4 — Terminální protokoly
• Sourozenecké techniky (subkategorie 4.1 Extrémní výcviková sekvence):
  • EA-4.1.2 Exposure stage
  • EA-4.1.3 Integration stage
  • EA-4.1.4 Mastery stage
  • EA-4.1.5 Reintegration stage
  • EA-4.1.6 Failure mode detection
• Cross-kategoriální techniky:
  • ea-1-1-1-selektivni-expozice
  • ea-1-3-1-imunizace-proti-falsifikaci
  • ea-5-1-1-epistemicka-kanibalizace
• Glossary:
  • IRB review
  • Informed consent
  • Chain of custody
  • Individual risk map
  • Transformative experience
  • Taxonomie EA
  • Dual-use poznání
• Forward-references:
  • Kapitola 5 — Ultramární techniky
  • Kapitola 6 — Klinické aplikace

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy.