Přeskočit na obsah

EA-4.2.3 Post-engagement reintegration

Terminální protokol — Post-engagement reintegration: rámec reintegrace subjektu po ukončení expozice s explicitní fází stabilizace a postupné rezocializace.

EA-4.2.3 Post-engagement reintegration

PoleHodnota
EA kódEA-4.2.3
Kategorie4. Terminální protokoly
Subkategorie4.2 Bezpečnostní protokoly
Přístupová úroveňL2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu)
Riziková úroveňVysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci
ReverzibilitaStřední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let
Rodičovská kapitolaKapitola 4 — Terminální protokoly

Definice

Post-engagement reintegration představuje rámec reintegrace subjektu po ukončení expozice s explicitní fází stabilizace a postupné rezocializace. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Zotavení je v této tradici popsáno jako fázový proces, jehož poslední částí je obnova vztahů a běžných rolí, nikoli vymizení jednotlivých příznaků (Herman, 1992).

Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.

Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná obtížnou reintegraci podle rozporu mezi dvěma popisy téhož období. Člověk popisuje návrat jako formálně hotový, zatímco blízcí popisují odstup a ztrátu společných témat. Právě obnova vztahů je v tomto pojetí měřítkem (Herman, 1992).

Druhý obraz je vázanost na původní okruh. Kontakt se udržuje skoro výhradně s těmi, kdo prošli týmž; mimo tento okruh se člověk popisuje jako nepochopený. Popisy odchodu z uzavřených skupin ukazují, že nejobtížnější bývá ztráta sdíleného výkladu (Singer, 1995).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se zúží okruh kontaktů, pak se běžné role přestanou vykonávat a nakonec se potíž s návratem vyloží jako osobní selhání. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Vzájemná podpora lidí s obdobnou zkušeností tento sled zmírňuje, stojí-li na rovnosti vztahu (Mead, Hilton a Curtis, 2001).

Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.

Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.

Bezpečnostní rámec

Návrat do běžných rolí probíhá postupně a jeho průběh je pozorovatelný; co z pojistek níže chybí, se na něm pozná dřív než na vlastní výpovědi zasaženého (Mead, Hilton a Curtis, 2001). Sekvenci tohoto druhu stránka nepředepisuje ani neschvaluje.

PojistkaCo znamená její nepřítomnost
IRB přezkumPřínos a riziko nevážil nikdo mimo samo uspořádání a o žádném takovém vážení nezůstal záznam, který by šlo předložit
Informovaný souhlasZasažený nevěděl, do čeho vstupuje, nebo to věděl a nemohl to vzít zpět bez ztráty, kterou nesl sám
Průběžné sledování stavuZhoršení stavu nikdo zvenčí nezaznamenával; co se se zasaženým dělo, je známo jen z jeho vlastního pozdějšího vyprávění
Shoda na tom, kdy přestatNikdo se předem neshodl na tom, co by platilo za okamžik, kdy se přestává, a rozhodnutí tak zůstalo na těch, kdo měli zájem na pokračování
Nezávislý auditUspořádání posuzují pouze ti, kdo je vedou, a nikdo zvenčí je nemůže pozastavit
Dokumentační řetězecCo se stalo, nelze po čase rekonstruovat z ničeho než ze vzpomínek účastníků; chybí doložitelný řetězec záznamů (chain of custody)
Kanál pro oznamovateleKdo si uvnitř porušení všiml, nemá je komu oznámit, aniž by nesl následky; mlčení uvnitř proto není dokladem, že se nic nedělo

Co vylučuje vedenou reintegrační fázi

Kniha nejmenuje poměry, za nichž by byla vedená reintegrace po skončení expozice oprávněná, a tato stránka takový soupis nenahrazuje. Emanuel, Wendler a Grady (2000) popisují, co se žádá od uspořádání, které chce být eticky obhajitelné; nárok leží na uspořádání a jeho nezávislém přezkumu, ne na čtenáři, a žádné z těch kritérií nelze obrátit v oprávnění vést fázi návratu po zásahu. Souhlas, který je možné kdykoli odvolat bez sankce, patří k témuž souboru podmínek (Faden a Beauchamp, 1986). Přípustnost posuzuje nezávislá etická instance; měřítko podávají etické aspekty a výčet mezí etický kodex. Dále stojí jen okolnosti, které reintegrační fázi vylučují, a důvod u každé.

OkolnostProč reintegrační fázi vylučuje
Následnou péči poskytuje tentýž, kdo expozici vedlÚjmu posuzuje ten, jehož vlastní práce je předmětem posouzení
Účast na programu je povinná nebo dostupná jen ve skupinové forměPodpora podaná všem bez rozdílu nemá doloženou preventivní účinnost a některým lidem přitíží
Člověk je na poskytovateli závislý postavením nebo obživouOdmítnout nabízenou formu návratu by stálo víc než ji přijmout
Jediným dostupným kontaktem zůstává okruh, který expozici vedlNávrat pak probíhá uvnitř téhož výkladu, z něhož měl vést ven
Cíl programu je komerční, soutěžní nebo politickýMěřítkem návratu se stává použitelnost člověka, ne obnova jeho vztahů a rolí

Klinické markery (neúmyslná manifestace)

Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).

MarkerIndikuje
Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěčeMožnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu
Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemiProbíhající identitní destabilizaci
Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutíErozi self-funkce
Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézáchAktivní rekontextualizační tlak
Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autorityStrukturální rizikový kontext
Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhuIndukovanou temporální disrupci

Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).

Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je následná péče, kterou poskytuje tentýž, kdo expozici vedl. Souběh rolí odstraňuje nezávislost právě tam, kde se posuzuje újma (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).

Druhým rizikovým kontextem je povinná skupinová forma. Plošně podaná podpora po zátěži nemá doloženou preventivní účinnost a u části lidí je spojena s horším výsledkem (Rose a kol., 2002).

Co znaky reintegrace neurčují

Vazba na původní okruh sama ukazatelem nezdařené reintegrace není. Kontakt s lidmi, kteří prošli týmž, bývá tím, co návrat umožňuje, a Mead, Hilton a Curtis (2001) jej popisují jako vztah vzájemné podpory, nikoli jako setrvání v závislosti; nálezem je až nedostupnost čehokoli mimo tento okruh. Ze zjištěného rozporu mezi popisem člověka a popisem blízkých také neplyne, kdo z nich vidí věc správně – odstup může pocházet od obou stran a blízcí mívají vlastní zájem na tom, aby byl návrat už hotový. A z obtížného návratu neplyne, že chyběla následná péče: Rose a kol. (2002) doložili, že plošně podaná podpora prospěch nezaručuje.

Vztah k jiným technikám

StránkaVztah
EA-4.2.1 Pre-engagement screeningStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.2 Real-time monitoringStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.4 IRB review multi-tierStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.5 Whistleblower protectionStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.6 Consent withdrawalStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.3.1 Systematic conceptual disassemblyStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 3 2 STRATEGICKA REINTERPRETACEStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 5 1 STRATEGICKA PROXEMIKAStránka ze stejného okruhu knihy.
EA 5 1 1 EPISTEMICKA KANIBALIZACEStránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

  • Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
  • Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
  • Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
  • Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
  • Mead, S., Hilton, D., & Curtis, L. (2001). Peer support: A theoretical perspective. Psychiatric Rehabilitation Journal.
  • National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.
  • Rose, S., Bisson, J., Churchill, R., & Wessely, S. (2002). Psychological debriefing for preventing post traumatic stress disorder (PTSD). Cochrane Database of Systematic Reviews.
  • Singer, M. T. (1995). Cults in Our Midst. Jossey-Bass.

Související

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy.

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →