Prahový vzorec🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-10.15
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Submodality
Druh	vzorec
Anglicky	Threshold pattern
Jiné názvy	threshold pattern, poslední kapka
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Prahový vzorec (anglicky threshold pattern) je v neurolingvistickém programování intervence, která napodobuje přirozený zlom, jejž lidé popisují slovy „poslední kapka“ nebo „pohár přetekl“. Jde o okamžik, kdy se nahromaděné negativní zkušenosti s něčím, třeba se zlozvykem, vztahem nebo situací, náhle převrátí v rozhodnutí, že dál už ne. NLP tvrdí, že tento zlom má smyslovou strukturu: dlouho se negativní zkušenosti hromadí a člověk je jednotlivě omlouvá, ale když se jejich představy spojí a zesílí za určitou mez, změní se vztah k celé věci a návrat k dřívějšímu stavu přestane být představitelný. Vzorec má tento proces vědomě navodit. Řadí se k pokročilým intervencím se submodalitami (Andreas a Andreas 1987) a je příbuzný rozbití kompulze, které také počítá s prahem. Pro kompendium je důležitý tím, že navozuje nevratná rozhodnutí.

Původ a souvislosti🔗

Zkušenost náhlého zlomu je v psychologii dobře známá. Lidé, kteří opustili kontrolující vztah, přestali pít nebo změnili zásadní životní volbu, často popisují, že rozhodnutí nepřišlo po pečlivé úvaze, ale v okamžiku, kdy „to najednou bylo jasné“. Watzlawick, Weakland a Fisch rozlišili změnu prvního řádu, která probíhá uvnitř stávajícího systému, a změnu druhého řádu, která mění samotný rámec, a upozornili, že změna druhého řádu se často jeví jako skok, ne jako postupný vývoj (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Prahový vzorec si z této zkušenosti bere myšlenku, že zlom lze připravit a urychlit.

V rámci NLP vzorec navazuje na submodalitní práci, kterou popularizoval Bandler (Bandler 1985), a na představu kritických submodalit, podle níž má každý prožitek kvality, jejichž zesílení mění jeho význam. Liší se od jiných vzorců tím, že neusiluje o vratnou změnu prožitku, ale o trvalé převrácení vztahu. NLP v této souvislosti mluví o tom, že po překročení prahu se člověk k dřívějšímu stavu nevrátí. Přesně tato nevratnost je to, co vzorec činí v terapii lákavým a mimo ni nebezpečným.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má vzorec tři fáze, které lze rozpoznat jako stavy, nikoli jako postup. První je stav ambivalence: člověk má k něčemu smíšený vztah, vidí jeho negativní stránky, ale zároveň je omlouvá nebo přehlíží. Druhá je hromadění: negativní zkušenosti se v představách spojují do jednoho celku, místo aby byly prožívány jednotlivě a odděleně, a jejich smyslová intenzita roste. Třetí je zlom: v určitém okamžiku se celek převrátí a vztah k předmětu se změní z ambivalentního na jednoznačně odmítavý. NLP popisuje tento zlom jako přechod přes práh, za nímž se dřívější přitažlivost nevrací (Andreas a Andreas 1987).

Pozorovatel by měl vidět, co je na této struktuře citlivé. Zlom nevzniká ze zvážení všech okolností, ale z nahromadění negativních obrazů. Kdo hromadění vede, rozhoduje o tom, které zkušenosti se vyberou, a které zůstanou stranou. Pokud se vybírají jen křivdy a nikoli dobré chvíle, výsledné rozhodnutí je jednostranné a člověk ho přitom prožívá jako vlastní a jasné. Ambivalence, kterou motivační rozhovor považuje za přirozený a respektovaný stav na cestě ke změně (Miller a Rollnick 2013), se tu nezkoumá, ale přeskakuje.

Detekční znaky🔗

Navozování prahu v cizím zájmu se rozpoznává podle několika rysů. Mluvčí opakovaně vyvolává vzpomínky na negativní zkušenosti s určitou osobou nebo institucí, a to v řadě za sebou, bez vyváženého pohledu, a spojuje je obrazy přetékání, vršení nebo zátěže. Co si člověk opakovaně vybavuje, to mu připadá častější a typičtější (Tversky a Kahneman 1974). Současně mluví o blížícím se zlomu jako o osvobození a o tom, že po něm už nebude cesty zpět. Ke zlomu bývá připojena nabídka náhrady: skupina, nový vztah nebo nový systém přesvědčení, který zaujme uvolněné místo. Varovným znakem je i časový tlak, kdy se rozhodnutí žádá hned, „dokud je to jasné“, což je známá podoba tlaku termínem (Cialdini 2009).

U člověka se pak objevuje náhlé, silné rozhodnutí přerušit vztah s rodinou, přáteli, partnerem nebo dřívějším prostředím, které nevyplynulo z konkrétní nové události, ale z rozhovorů s osobou, jež z rozhodnutí těží. Kompendium tuto dynamiku rozebírá u izolace svěřence. Singer a Lalich popisují, že uzavřené skupiny často podporují rozchod s rodinou a dřívějšími vztahy, aby člověka připoutaly k sobě (Singer a Lalich 1995).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je především pojmenování zlomu, který člověk prožil nebo prožívá sám. Poradkyně, která slyší, že klientka po poslední hádce „věděla, že je konec“, může tento zážitek uznat a pomoci jí promyslet bezpečí a další kroky, ať se rozhodne jakkoli, a rozhodnutí tak ponechává na ní (Miller a Rollnick 2013). Podobně lidé, kteří opouštějí kult, často popisují práh, za nímž se jim systém přesvědčení rozpadl; kompendium tuto zkušenost zachycuje u případu sektářského vycházení. Terapeut v takové situaci zlom nevyrábí, ale doprovází. Pokud se vzorec používá u zlozvyku, který chce člověk sám opustit, je riziko menší, protože jde o vlastní cíl a o předmět, nikoli o vztah.

Manipulativní užití je navozování prahu vůči lidem a vztahům, které by člověku pomohly zůstat v kontaktu s vnějším světem, a to osobou, která z přerušení těží. Do této kategorie patří vůdce skupiny, který „pomáhá“ novému členovi uvědomit si všechny křivdy od rodičů, partner, který systematicky připomíná, co všechno přátelé udělali špatně, nebo terapeut, který s klientem pracuje na „odstřižení“ od rodiny bez ohledu na to, zda je v ní klient skutečně ohrožen. Rozhodující otázky jsou, kdo vybírá vzpomínky, zda se zvažuje i druhá strana a zda nevratnost rozhodnutí slouží klientovi, nebo někomu jinému. Stark upozorňuje, že izolace od blízkých bývá v kontrolujících vztazích jedním z hlavních prostředků, jimiž si kontrolující osoba zajišťuje závislost druhého (Stark 2007). Navozený zlom vůči rodině nebo přátelům je proto třeba posuzovat i podle toho, komu po něm zůstane monopol na vztah s člověkem, který zlom prožil.

Stav důkazů🔗

Prahový vzorec nemá doložený účinek z kontrolovaných studií. Kritické přehledy NLP shodně konstatují, že konkrétní techniky oboru nejsou empiricky podložené a že doklady se opírají hlavně o zprávy praktiků (Witkowski 2010; Tosey a Mathison 2009). Hodnocení pro americkou Národní akademii věd dospělo už v osmdesátých letech k závěru, že pro tvrzení NLP chybí experimentální podpora (Druckman a Swets 1988).

Fenomén, z něhož vzorec vychází, je přitom reálný. Náhlé zlomy v rozhodování a změny druhého řádu jsou v psychoterapii dobře popsané (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974), a zkušenost „poslední kapky“ zná řada lidí. Z toho však neplyne, že zlom lze spolehlivě navodit submodalitní prací, ani že rozhodnutí vzniklé navozeným zlomem je pro člověka dobré. Nejistota ohledně účinku nijak nesnižuje riziko užití, protože i neúplně navozený zlom může vést k přerušení důležitých vztahů.

Obrana a zotavení🔗

Obranou je všímat si, kdo vybírá vzpomínky a kam míří. Pokud člověk zjistí, že s ním někdo opakovaně probírá jen negativní zkušenosti s jeho blízkými a že ho to vede k rozhodnutí je opustit, je užitečné se zastavit a vybavit si i jiné zkušenosti, dobré i špatné, a zeptat se, co by k situaci řekli lidé mimo vztah nebo skupinu. Zásadní rozhodnutí o vztazích je rozumné nechat dozrát ve vlastním čase, bez tlaku na okamžité jednání (Cialdini 2009). Sliby, že „pak už nebude cesty zpět“, jsou spíše důvodem k opatrnosti než k rychlosti.

Zotavení po navozeném zlomu často zahrnuje obnovu vztahů, které byly přerušeny, a zpracování studu nad tím, jak rychle a radikálně k přerušení došlo. Hassan popisuje, že lidé odcházející z kultů potřebují pomoc při znovunavázání kontaktu s rodinou a při porozumění tomu, jak byli k rozchodu vedeni (Hassan 1988). Terapeut by měl klientovi pomoci obnovit ambivalenci, tedy schopnost vidět ve vztahu dobré i špatné, a teprve z ní vycházet při dalších rozhodnutích. Obnovená ambivalence přitom neznamená povinnost se ke všem přerušeným vztahům vrátit. Některé vztahy byly skutečně škodlivé a jejich ukončení bylo správné i tehdy, když k němu vedla manipulace. Cílem zotavení je, aby člověk mohl o každém vztahu znovu rozhodnout sám, na základě vlastní zkušenosti a v klidu, a ne podle zlomu, který mu někdo připravil.

Literatura🔗

• Andreas, S., & Andreas, C. (1987). Change Your Mind—and Keep the Change: Advanced NLP Submodalities Interventions. Moab: Real People Press.
• Bandler, R. (1985). Using Your Brain—for a Change. Moab: Real People Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Submodality – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Kotvení v kontrolujících vztazích – příbuzné heslo (Kotvení, Anchoring in controlling relationships)
• Kritické submodality – příbuzné heslo (Submodality, Critical (driver) submodalities)
• Rozbití kompulze – příbuzné heslo (Submodality, Compulsion blowout)
• Změna přesvědčení přes submodality – příbuzné heslo (Submodality, Belief change through submodalities)
• Limitující rozhodnutí – příbuzné heslo (Časová osa, Limiting decisions)

V kompendiu

• EA-2.2.2 Izolace svěřence (mentee isolation) – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 10: Sektářské vycházení – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 6.3 Terapeutické přístupy — přehled – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Změna přesvědčení přes submodality – předchozí heslo rodiny
• Změna vnitřního hlasu – další heslo rodiny