Kinestetický swish🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-10.09
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Submodality
Druh	vzorec
Anglicky	Kinaesthetic swish
Jiné názvy	tělesný swish
Obecnější heslo	Swish
Užití	převážně terapeutické
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Kinestetický swish je varianta vzorce swish, ve které hlavní roli nehrají zrakové představy, ale tělesné pocity, pohyb a hmatové vjemy. Stejně jako původní vzorec má změnit automatickou reakci na spouštěcí podnět. Místo obrazu situace však pracuje s tělesným pocitem, který reakci provází nebo jí předchází, a místo žádoucího sebeobrazu s tělesným pocitem žádoucího stavu, například uvolnění, jistoty nebo klidu. Oba pocity se podle výkladu propojí přes své kvality, jako je umístění, intenzita, teplota a pohyb, takže spouštěcí pocit začne přecházet v žádoucí. Praktici NLP variantu nabízejí zejména lidem, kteří říkají, že si nedokážou živě představovat obrazy, nebo u nichž je tělesný doprovod reakce výraznější než obrazový. Pojem navazuje na kinestetické submodality a na model reprezentačních systémů, ve kterém je tělesný prožitek samostatným kanálem (Bandler a Grinder 1979). Pro kompendium je varianta důležitá tím, že tělesné pocity často nesou první signál nesouhlasu nebo nebezpečí, a technika, která je má přeladit, zasahuje právě do tohoto signálu.

Původ a souvislosti🔗

Původní swish byl popsán jako zrakový vzorec, ve kterém pracují velikost, jas a vzdálenost obrazů (Bandler 1985). Soubor pokročilých intervencí, který z práce se submodalitami vytvořili Andreasovi, pracuje se zrakovými, sluchovými i tělesnými kvalitami (Andreas a Andreas 1987), a v praktické literatuře NLP se odtud šířila myšlenka, že logika swishe, propojení spouštěče se žádoucím stavem přes kvality představ, není vázána na zrak. Konkrétní podoby kinestetické varianty se však šířily převážně prostřednictvím výcvikových kurzů a praktických příruček a jejich přesný původ a autorství nejsou v ověřené literatuře jednoznačně doloženy. Kompendium proto nepřipisuje tuto variantu žádnému konkrétnímu dílu. Obecným rámcem je předpoklad NLP, že mysl a tělo tvoří jeden systém, a s ním spojená představa, že tělesný prožitek lze měnit stejně jako obrazový. Mimo NLP mají tělesné složky emocí dlouhou výzkumnou tradici. Výzkum emocí popisuje typické tělesné projevy jednotlivých emocí a jejich roli v rychlém hodnocení situace (Ekman 2003). Behaviorální terapie zase pracovala se spojováním tělesného uvolnění a úzkostných podnětů v systematické desenzibilizaci (Wolpe 1958).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má varianta stejné prvky jako původní swish, převedené do tělesného kanálu. Prvním je spouštěcí pocit, tedy tělesný vjem, který se objevuje těsně před nežádoucí reakcí, například napětí v rukou nebo sevření v hrudi. Druhým je žádoucí tělesný stav, který má být spojen s představou sebe sama jako člověka bez staré reakce. Třetím je propojení obou pocitů přes jejich kvality, často doprovázené pohybem nebo gestem, například pohybem ruky, který má vyjadřovat přechod. Čtvrtým je opakování. NLP tvrdí, že po dostatečném počtu opakování začne spouštěcí pocit automaticky přecházet v žádoucí stav, a toto tvrzení přebírá varianta z výkladu původního zrakového vzorce (Bandler 1985). Struktura se tím přibližuje kinestetickým kotvám, ve kterých se tělesný podnět spojuje se stavem.

Pozorovatel by měl vidět, co se v této struktuře děje s významem pocitu. Spouštěcí pocit není jen tělesný vjem; nese informaci o tom, jak tělo hodnotí situaci (Ekman 2003). Sevření v hrudi před podpisem smlouvy může být zlozvykem úzkostného člověka, ale také rozumnou reakcí na tlak. Varianta pracuje s pocitem jako s podnětem k přesměrování, ne jako s informací ke zkoumání. U zlozvyku, který člověk sám chce změnit, to může být přijatelné; u pocitu, který varuje, to znamená ztrátu varování. Druhým místem rizika je žádoucí stav. Pokud ho navrhuje druhá strana a pokud je spojen se setkáními, osobou nebo prostředím, které má zájem na rozhodnutí, vkládá se do tělesné reakce vazba na tuto stranu.

Detekční znaky🔗

Kinestetický swish se pozná podle otázek na tělesný doprovod reakce: kde přesně člověk cítí napětí, jak se pohybuje, kam se šíří. Následuje návrh, aby se tento pocit „přelil“, „odplavil“ nebo „přetočil“ v jiný, příjemný pocit, často spojený s pohybem rukou, dotykem nebo dechem. Varovné znaky jsou tyto. Prvním je, že spouštěcím pocitem je tělesný nesouhlas s požadavkem mluvčího, například odpor před podpisem, nevolnost při myšlence na závazek nebo neklid při setkání. Druhým je, že žádoucí tělesný stav je spojen s osobou mluvčího nebo se setkáními, která vede: má se „vrátit“ to příjemné uvolnění, které člověk zná ze skupiny. Třetím je opakování v čase, na několika setkáních, které spojení posiluje. Čtvrtým je přejmenování tělesného varování na „blok“, „starý vzorec“ nebo „energii“. Tyto znaky se kryjí se vzorci, které kompendium popisuje u latentní emocionální modulace, a s mechanismy popsanými v literatuře o nátlakových skupinách (Singer a Lalich 1995).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití vyžaduje, aby člověk sám chtěl změnit reakci, kterou pokládá za nežádoucí, a aby žádoucí stav vycházel z jeho prožitku, ne z návrhu druhé strany. Člověk, který při nervozitě automaticky zatíná pěsti a chce se to odnaučit, může s praktikem zkoumat, zda mu taková práce pomůže. I tehdy je poctivé mu říci, že účinnost varianty není doložena a že pro úzkostné obtíže existují ověřené postupy práce s tělesnými vjemy, například v kognitivní terapii paniky, která se zabývá tím, jak člověk tělesné vjemy vykládá (Beck 1976).

Manipulativní užití cílí na tělesný nesouhlas. Prodejce, který opakovaně spojuje odpor klienta před podpisem s příjemným uvolněním ze svých setkání, se pokouší vytvořit tělesnou reakci, ve které je jeho přítomnost spojena s úlevou a jeho požadavek s ní. Ve skupině může tatáž logika spojit neklid při myšlence na odchod s „vřelostí“ společenství. Účinnost takového tahu nezávisí na platnosti teorie submodalit; spoléhá na obecnější mechanismy, jako je spojování podnětů a vytváření pozitivních asociací se zdrojem, které výzkum vlivu dobře zná (Cialdini 2009). Kompendium tento rozdíl zdůrazňuje: škodlivost vzorce není podmíněna tím, že funguje tak, jak tvrdí NLP.

Stav důkazů🔗

Pro kinestetický swish prakticky neexistuje specifický kontrolovaný výzkum. Literatura o něm je převážně praktická a tvrzení o jeho účinku se opírají o zkušenosti praktiků, ne o kontrolované studie. Pro původní swish a pro NLP obecně přehledy konstatují slabou oporu: většina kontrolovaných studií tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010) a systematický přehled účinků na zdravotní výsledky nenašel dostatek kvalitních důkazů (Sturt a kol. 2012). Mezinárodní anketa odborníků zařadila NLP mezi metody pokládané za zdiskreditované v léčbě duševních poruch (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Prvky varianty, spojování tělesného uvolnění s podněty, mají příbuzné v ověřené behaviorální terapii (Wolpe 1958), ale tato příbuznost nepotvrzuje variantu samotnou ani teorii submodalit, ze které vychází. Poctivé shrnutí zní, že jde o praktickou tradici bez empirického ověření.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je brát tělesný nesouhlas jako signál, který si zaslouží pozornost. Pokud se odpor, nevolnost nebo neklid objeví u důležitého rozhodnutí, je rozumné rozhodnutí odložit a zjistit, na co tělo reaguje, místo aby se pocit „odplavil“. Druhou obranou je všímat si, s čím má být žádoucí stav spojen. Pokud je příjemné uvolnění vázáno na osobu, která něco požaduje, nebo na skupinu, ze které člověk uvažuje odejít, je namístě ostražitost a je užitečné oddělit pocit vůči tomu, kdo žádá, od posouzení samotné žádosti (Cialdini 2009). Třetí obranou je omezit opakovaná setkání, na kterých se spojení vytváří, a rozhodovat v klidu a o samotě nebo s někým, kdo nemá na výsledku zájem.

U lidí, u nichž byl tělesný nesouhlas soustavně přelaďován, bývá narušena důvěra ve vlastní tělesné signály. Zotavení zahrnuje jejich postupnou obnovu: učit se znovu rozlišovat, co tělo hlásí, a nepřebírat cizí výklad. Klinik by měl myslet i na somatické příčiny tělesných příznaků a na to, že psychologický výklad nenahrazuje lékařské vyšetření. Herman zdůrazňuje, že obnova bezpečí v těle patří k prvním úkolům zotavení po zkušenosti kontroly (Herman 1992). Přehled terapeutických přístupů v kompendiu uvádí ověřené cesty, jak s tělesnými projevy úzkosti pracovat.

Literatura🔗

• Andreas, S., & Andreas, C. (1987). Change Your Mind—and Keep the Change: Advanced NLP Submodalities Interventions. Moab: Real People Press.
• Bandler, R. (1985). Using Your Brain—for a Change. Moab: Real People Press.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Ekman, P. (2003). Emotions Revealed: Recognizing Faces and Feelings to Improve Communication and Emotional Life. New York: Times Books.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• Wolpe, J. (1958). Psychotherapy by Reciprocal Inhibition. Stanford: Stanford University Press.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Submodality – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Swish – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Kinestetický reprezentační systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Kinaesthetic representational system)
• Kinestetické kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Kinaesthetic anchors)
• Kinestetické submodality – příbuzné heslo (Submodality, Kinaesthetic submodalities)
• Swish – příbuzné heslo (Submodality, Swish pattern)
• Auditivní swish – příbuzné heslo (Submodality, Auditory swish)

V kompendiu

• 6.3 Terapeutické přístupy — přehled – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Swish – předchozí heslo rodiny
• Auditivní swish – další heslo rodiny