Změna velikosti rámce🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-07.16
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Sleight of Mouth
Druh	vzorec
Anglicky	Change frame size
Jiné názvy	změna časového rámce, zvětšení nebo zmenšení rámce
Obecnější heslo	Sleight of Mouth
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Změna velikosti rámce je vzorec ze souboru Sleight of Mouth, při kterém mluvčí posoudí přesvědčení nebo událost v širším nebo užším rámci, než v jakém ji vidí adresát. Rámec se může měnit v čase, kdy se událost posuzuje z hlediska delšího nebo kratšího období, v počtu lidí, kdy se posuzuje z hlediska jednotlivce, rodiny, skupiny nebo celé společnosti, nebo v perspektivě, kdy se událost vztáhne k většímu či menšímu celku. Dilts vzorec popisuje jako přehodnocení důsledků přesvědčení v kontextu delšího nebo kratšího časového úseku, většího nebo menšího počtu lidí nebo širší či užší perspektivy (Dilts 1999). Význam události se změnou rámce mění, aniž by se změnila událost sama, což je základní myšlenka přerámování vůbec (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Pro kompendium je vzorec důležitý proto, že oba směry změny mohou sloužit k zakrytí skutečnosti. Zvětšení rámce může zmenšit opakované ubližování na nepodstatnou epizodu. Zmenšení rámce může rozložit dlouhodobý vzorec na jednotlivé incidenty, z nichž žádný sám o sobě nevypadá závažně.

Původ a souvislosti🔗

Myšlenka, že význam události závisí na rámci, v němž se posuzuje, prochází celou tradicí, z níž NLP čerpalo. Watzlawick, Weakland a Fisch ukázali v terapii, že změna rámce mění význam situace a otevírá řešení, která v původním rámci nebyla vidět (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Bandler a Grinder rozlišili přerámování kontextu, při němž se jednání nebo vlastnost přesune do situace, kde má jiný význam, od přerámování obsahu, při němž se mění význam v téže situaci (Bandler a Grinder 1982); katalog první z nich popisuje jako kontextový reframing. NLP navíc pracuje s pojmem chunking, tedy s přesouváním pozornosti mezi obecnější a konkrétnější úrovní popisu. Dilts v souboru Sleight of Mouth spojil obě myšlenky do vzorce, který mění rozsah rámce v čase, v počtu lidí a v perspektivě (Dilts 1999). Vzorec je v katalogu příbuzný zobecnění a rozložení na části; rozdíl je v tom, že ty pracují s úrovní abstrakce pojmů, kdežto změna velikosti rámce pracuje s rozsahem situace, v níž se pojmy uplatňují.

Struktura vzorce🔗

Vzorec má tři složky. První je přesvědčení nebo popis události, který vyjadřuje určitý význam, například že událost je selháním, ubližováním nebo neštěstím. Druhou je změna rozsahu rámce: mluvčí přidá delší časový horizont, širší okruh lidí nebo celkovou perspektivu, případně naopak rámec zúží na jediný okamžik, jediného člověka nebo jediný incident. Třetí je mlčky provedený závěr, že význam platný v novém rámci platí i pro rámec původní. Dilts uvádí, že vzorec může přesvědčení oslabit i posílit: tutéž událost lze v delším horizontu vidět jako nepodstatnou, ale také jako začátek vážného vývoje (Dilts 1999).

Z hlediska kognitivní psychologie odpovídá vzorec rozdílu mezi úzkým a širokým rámováním rozhodnutí. Kahneman popisuje, že lidé posuzují jednotlivé volby izolovaně, i když by širší rámec, v němž by je posoudili jako součást řady, vedl k rozumnějšímu rozhodnutí (Kahneman 2011). Kognitivní terapie popisuje příbuzné jevy jako zveličování a zlehčování, tedy zkreslení, při nichž člověk přikládá událostem nepřiměřeně velkou nebo malou váhu (Beck 1976). Pro analýzu je rozhodující, zda změna rámce zachycuje skutečný průběh událostí, nebo ho zakrývá. Realistické zvětšení rámce ukáže, že dnešní neúspěch je součástí delšího vývoje, který zahrnuje i úspěchy. Zkreslující zvětšení rámce rozpustí opakované jednání v abstraktním celku, kde jeho četnost a dopad nejsou vidět. Zkreslující zmenšení rámce naopak posuzuje každý incident zvlášť, a tím znemožní uvidět vzorec.

Detekční znaky🔗

Manipulativní zvětšení rámce se pozná podle obratů, které odkazují k velkému časovému nebo společenskému horizontu ve chvíli, kdy se mluví o konkrétním a opakovaném jednání: za pár let si na to nevzpomeneš, v celém našem vztahu je to drobnost, jiní mají mnohem horší problémy. Událost se tím nemění, ale ztrácí váhu, a stížnost na ni začne vypadat jako přehnaná reakce. Manipulativní zmenšení rámce se pozná podle toho, že se každý incident posuzuje izolovaně a předchozí podobné události se odmítají zahrnout: teď mluvíme jen o tomhle, nevytahuj staré věci. Stark zdůrazňuje, že donucující kontrola je soustavný průběh jednání, nikoli řada oddělených incidentů, a že posuzování jednotlivých incidentů zvlášť vede k přehlédnutí její podstaty (Stark 2007). Zmenšení rámce je jazykovým prostředkem takového přehlédnutí. Dalším znakem je, že velikost rámce určuje mluvčí a mění ji podle potřeby: u vlastního jednání rámec zvětšuje, u jednání adresáta ho zmenšuje a zdůrazňuje každou jednotlivou chybu. U adresáta se manipulativní užití projevuje pocitem, že jeho reakce jsou nepřiměřené, a obtížností popsat, co se děje, protože žádná jednotlivá událost se nezdá dost závažná.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití vzorce pomáhá k realistickému pohledu na událost. Lékař nebo terapeut, který pacientovi po špatném dni ukáže celý průběh léčby, zvětšuje rámec tak, že doplňuje, nikoli popírá aktuální zkušenost. Kognitivní terapie pracuje se zveličováním a zlehčováním tak, že klienta vede k přiměřenějšímu odhadu významu události v jeho životě, a vychází přitom z faktů, které klient sám zná (Beck 1976). V rozhodování může širší rámec ochránit před přehnanou reakcí na jednotlivý výkyv. V mediaci může zúžení rámce na konkrétní, řešitelný problém pomoci, aby se spor nerozšířil na celý vztah. Manipulativní užití se rozpoznává podle toho, že velikost rámce volí mluvčí podle toho, co mu vyhovuje, že změna rámce zakrývá opakování nebo dopad jednání, a že nevede k ověření průběhu událostí, ale k uzavření tématu. Kompendium popisuje dlouhodobé přepisování významu životních událostí v novém rámci jako biografickou rekontextualizaci a obecnější změnu významu bez změny faktů jako strategickou reinterpretaci.

Stav důkazů🔗

Vzorec změna velikosti rámce nebyl samostatně empiricky testován; Dilts ho dokládá příklady a výkladem (Dilts 1999). Systematické a kritické přehledy NLP nenacházejí dostatečné doklady o účinnosti jeho technik (Sturt a kol. 2012; Witkowski 2010) a upozorňují na nízkou metodologickou kvalitu dostupných studií (Passmore a Rowson 2019). Mimo NLP je naopak dobře doloženo, že formulace rozhodovací úlohy a rozsah rámce, v němž se možnosti posuzují, ovlivňují volbu (Tversky a Kahneman 1981; Kahneman 2011). Kognitivní terapie, která se zveličováním a zlehčováním pracuje, je dobře prozkoumaným přístupem, ale její doklady se netýkají vzorce NLP jako takového (Beck 1976). Pro vzorec z toho plyne, že mechanismus, o který se opírá, je obecně potvrzen, kdežto tvrzení, že jeho konkrétní konverzační podoba spolehlivě mění přesvědčení, ověřena nejsou. Literatura o donucující kontrole navíc ukazuje, že posuzování jednání v nepřiměřeně úzkém rámci jednotlivých incidentů vede k systematickému podcenění újmy (Stark 2007), což je důležité pro každého, kdo takové situace posuzuje profesně.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je všímat si, kdo velikost rámce určuje a proč se mění. Pokud mluvčí u svého jednání rámec zvětšuje a u jednání adresáta zmenšuje, jde o asymetrii, kterou lze pojmenovat. Pomáhá vrátit se k rámci, v němž se jednání skutečně děje: nejde o jednu hádku, ale o opakovaný vzorec, a jeho dopad se posuzuje v přítomnosti, ne z představy budoucnosti. Druhou obranou je vedení záznamu. Kdo si zapisuje jednotlivé události s datem a popisem, má podklad, který zmenšení rámce na jeden incident nerozloží, protože opakování je na první pohled vidět. Takový záznam je užitečný i pro odborníky, kteří situaci posuzují, protože jim umožní vidět průběh, a ne jen jednotlivé epizody (Stark 2007). Třetí obranou je opora mimo vztah, tedy lidé, kteří mohou potvrdit, že reakce adresáta je přiměřená tomu, co se děje. U lidí, kteří dlouhodobě zažívali zlehčování opakované újmy, zahrnuje zotavení obnovu schopnosti vidět vzorec a důvěřovat vlastnímu odhadu jeho závažnosti. Herman zdůrazňuje, že rekonstrukce vlastního příběhu jako souvislého celku je důležitou součástí zotavení po dlouhodobém traumatu (Herman 1992); u tohoto vzorce to znamená vrátit jednotlivým epizodám jejich místo v celku, ze kterého byly vytrženy.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Sleight of Mouth – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Sleight of Mouth – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Chunking – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Chunking)
• Důsledek – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Consequence)
• Rozložení na části – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Chunk down)
• Zobecnění – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Chunk up)
• Kontextový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Context reframing)

V kompendiu

• EA-1.3.2 Strategická reinterpretace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-4.4.4 Biographical recontextualization – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Meta-rámec – předchozí heslo rodiny