Rozložení na části🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-07.06
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Sleight of Mouth
Druh	vzorec
Anglicky	Chunk down
Jiné názvy	chunking dolů v Sleight of Mouth
Obecnější heslo	Sleight of Mouth
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Rozložení na části, v anglické literatuře NLP „chunk down“, je vzorec souboru Sleight of Mouth, při kterém se jeden z prvků přesvědčení rozloží na menší a konkrétnější složky. Místo celku („studium nezvládnu“, „pořád na mě křičíš“) se rozhovor obrací k jednotlivým částem, krokům, epizodám nebo okolnostem. Dilts popisuje, že po rozložení se vztah, který přesvědčení vyjadřuje, často na úrovni jednotlivých částí neudrží nebo se ukáže v jiném světle, a přesvědčení tím ztratí část své síly (Dilts 1999). Vzorec je konverzační podobou obecnějšího pojmu chunkingu, tedy pohybu mezi obecnějšími a konkrétnějšími úrovněmi popisu; katalog tento pojem rozebírá na stránce o chunkingu dolů. Pro kompendium je vzorec důležitý tím, že má dvě tváře. Pomáhá přeměnit zahlcující obavu v řešitelné úkoly, a zároveň umožňuje rozdrobit stížnost na opakované ubližování do jednotlivostí, z nichž žádná sama o sobě nevypadá vážně.

Původ a souvislosti🔗

Slovo „chunk“ pro jednotku, do které mysl seskupuje informace, zavedl do psychologie George Miller ve studii o omezené kapacitě krátkodobé paměti (Miller 1956). NLP termín převzalo a přeneslo ho z paměti na úroveň popisu: chunking nahoru znamená přechod k obecnějším kategoriím, chunking dolů přechod ke konkrétnějším částem nebo příkladům (O'Connor a Seymour 1990). Rozkládání obecných výroků na konkrétní je ovšem starší než tento termín a tvoří jádro meta-modelu, jehož otázky po tom, kdo přesně, co přesně a jak přesně, vedou mluvčího od zobecnění zpět ke zkušenosti, ze které vzniklo (Bandler a Grinder 1975); katalog meta-model rozebírá na stránce Meta-model. V Sleight of Mouth se tento pohyb uplatňuje na přesvědčení: jeden z jeho prvků se rozloží a zkoumá se, zda spojení s druhým prvkem platí i pro jednotlivé části (Dilts 1999). Podobný postup zná kognitivní terapie, která celkové katastrofické soudy rozkládá na konkrétní situace a myšlenky, aby je bylo možné posoudit jednotlivě (Beck 1976).

Struktura vzorce🔗

Vzorec má tři části. První je prvek přesvědčení, obvykle vyjádřený obecně nebo souhrnně: nominalizací, slovesem bez upřesnění nebo souhrnným označením opakovaného jevu. Druhou je rozklad tohoto prvku na složky, například na fáze činnosti, na jednotlivé dny, na dílčí dovednosti nebo na konkrétní výroky. Třetí je přezkoumání, zda vztah, který přesvědčení vyjadřuje, platí pro každou složku. Pokud neplatí, přesvědčení se oslabí; pokud se zjistí, že se týká jen jedné složky, zúží se (Dilts 1999). Z hlediska struktury přesvědčení vzorec pracuje s jedním z prvků, nikoli se spojením, ale změnou měřítka spojení nepřímo zpochybňuje.

Pro pozorovatele je podstatné, že rozklad mění, co se v rozhovoru počítá jako fakt. U přesvědčení, které shrnuje obavu, je rozklad zpřesněním: ukáže, kde je skutečná obtíž. U přesvědčení, které shrnuje opakovaný vzorec chování, může rozklad fakt zničit, protože opakování není vlastností žádné jednotlivé epizody. Stark ukázal, že přístupy, které posuzují kontrolu ve vztahu podle izolovaných incidentů, přehlížejí její podstatu: kontrola spočívá v kumulaci a v souvislosti mnoha drobných činů, z nichž žádný sám nemusí vypadat závažně (Stark 2007). Rozklad na části je proto u opakovaných jevů rétoricky zvlášť účinný. Každou epizodu lze zvlášť vysvětlit, omluvit nebo zpochybnit, a celek, kvůli kterému se posluchač ozval, ze stolu zmizí, aniž by byl kdy posouzen.

Detekční znaky🔗

Manipulativní rozklad se pozná podle toho, že mluvčí na souhrnnou stížnost odpovídá výčtem jednotlivostí a ke každé dodává zlehčení: „v pondělí jsem jen zvýšil hlas, ve středu jsem mluvil normálně“. Typickým znakem je požadavek na přesnost, který posluchač nemůže splnit („kdy přesně, jakými slovy, kdo u toho byl“), a z jeho nesplnění se vyvozuje, že celá stížnost je nepodložená. Dalším znakem je, že rozhovor se zaplní podrobnostmi tak, že na celek už nezbude čas ani pozornost. Ve veřejném sporu se podobný pohyb projevuje jako vytrhávání jednotlivých vět z kontextu, kterým se rozbije smysl celku; kompendium ho popisuje jako těžbu citátů. Příbuzné je i přesměrování pozornosti k obhajitelným detailům, popsané jako tematická diverze, a vyvracení nejslabší složky cizího argumentu, které se vydává za vyvrácení celé pozice, popsané jako argumentační oslabení. U člověka, vůči kterému se rozklad opakuje, se objevuje přesvědčení, že na stížnost nemá právo, dokud nemá dokonalé záznamy, a že jeho celkový dojem je nespolehlivý (Herman 1992).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní rozklad slouží tomu, kdo přesvědčení drží, a celek bere vážně. Studijní poradkyně, která se studenta ptá, zda je nejtěžší zkouškové období, psaní práce nebo skloubení studia se zaměstnáním, nepopírá jeho obavu, ale hledá, kde lze zasáhnout. V kognitivní terapii slouží rozklad k tomu, aby se celkový soud „nic nezvládám“ dal porovnat s konkrétními situacemi, ve kterých klient něco zvládl i nezvládl (Beck 1976). V legitimním užití se po rozkladu vždy vrací k celku: co z rozboru plyne pro původní obavu. Manipulativní rozklad slouží mluvčímu a k celku se nevrací. Jeho cílem není najít řešitelnou část, ale zbavit souhrnnou stížnost váhy tím, že se rozdrobí do jednotlivostí, z nichž každá je snadno obhajitelná. Rozlišení usnadňují dvě otázky. Vrací se rozhovor po rozkladu k celku, nebo končí u poslední drobnosti? A týká se rozklad obavy posluchače o sebe samého, nebo stížnosti posluchače na mluvčího? Ve druhém případě je na místě zvýšená pozornost, protože rozklad je nejúčinnější právě u stížností na opakované chování.

Rozklad má i institucionální podobu. Organizace, která stížnosti zaměstnanců posuzuje každou zvlášť a bez ohledu na to, zda se týkají téhož vedoucího nebo téhož oddělení, nemusí nikdy dojít k závěru, že jde o vzorec. Každá jednotlivá stížnost se uzavře jako nedoložená nebo jako nedorozumění, a celek, který by byl zřejmý při pohledu na všechny dohromady, zůstane neviditelný. Pro posouzení takových situací je proto důležité, kdo má přístup k celku: jednotlivý stěžovatel ho obvykle nemá, a právě to dělá z rozkladu tak účinný prostředek, jak upozorňuje i Starkův rozbor kontroly založené na kumulaci drobných činů (Stark 2007).

Stav důkazů🔗

Pojem chunkingu je v NLP převzat z kognitivní psychologie, kde Millerova studie o kapacitě paměti patří k nejznámějším pracím oboru (Miller 1956). Přenesení pojmu z paměti na úrovně popisu je ovšem metaforické a samotná studie o něm nic neříká. Vzorec rozložení na části nebyl v podobě Sleight of Mouth, pokud je kompendiu známo, samostatně testován; literatura souboru ho dokládá příklady (Dilts 1999). Kritické přehledy výzkumu NLP nacházejí obecně slabou podporu tvrzení oboru a nedostatek kvalitních studií (Heap 1988; Witkowski 2010). Rozklad obecných soudů na konkrétní situace je součástí kognitivní terapie (Beck 1976), jejíž účinnost se ovšem posuzuje u celého přístupu, ne u jednotlivých konverzačních pohybů. Z toho však neplyne, že izolovaný konverzační pohyb má stejný účinek. Pro manipulativní podobu je nejlépe doložen poznatek, že posuzování opakovaného chování podle izolovaných incidentů vede k podcenění jeho závažnosti (Stark 2007).

Obrana a zotavení🔗

Obranou proti manipulativnímu rozkladu je trvat na posouzení celku. Lze uznat, že jednotlivé epizody se dají vysvětlit, a zároveň připomenout, že stížnost se týká jejich opakování, četnosti a dopadu. Užitečné je vést si záznamy, které zachycují časovou osu, protože vzorec je na ní vidět i tehdy, když jednotlivá událost vypadá banálně. Pomáhá také odmítnout požadavek dokonalé přesnosti jako podmínku stížnosti: k popisu opakovaného chování není nutné pamatovat si každé slovo. Ve veřejném sporu je obranou vracet se k celému textu a k jeho souvislostem místo k vytrženým větám. U lidí, kteří dlouho čelili rozdrobování svých stížností, se zotavení týká obnovy důvěry ve vlastní celkový dojem. Herman zdůrazňuje, že rekonstrukce souvislého příběhu vlastní zkušenosti je důležitou součástí uzdravení po dlouhodobém traumatu (Herman 1992). Odborník, který s takovým člověkem pracuje, by měl opatrně zacházet i s legitimním rozkladem, aby nepřipomínal pohyb, kterým byla zkušenost dříve zpochybňována. Opačný pohyb, přechod od části k celku, popisuje vzorec zobecnění.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Miller, G. A. (1956). The magical number seven, plus or minus two: Some limits on our capacity for processing information. Psychological Review, 63(2), 81–97.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Sleight of Mouth – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Sleight of Mouth – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Chunking – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Chunking)
• Meta-model – příbuzné heslo (Meta-model, Meta Model)
• Nespecifikované sloveso – příbuzné heslo (Meta-model, Unspecified verb)
• Zobecnění – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Chunk up)
• Změna velikosti rámce – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Change frame size)
• Rozrámcování – příbuzné heslo (Reframing a rámce, De-framing)
• Chunking dolů – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Chunking down)

V kompendiu

• EA-2.3.3 Těžba citátů (quote mining) – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.3.3 Tematická diverze – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.2.1 Argumentační oslabení – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Důsledek – předchozí heslo rodiny
• Zobecnění – další heslo rodiny