Kombinované designy (mixed methods)

Epistemická anihilace má dvě tváře, které jedna metoda nezachytí: měřitelné vzorce (jak často, u koho, s jakými následky) a prožitek zevnitř (jak se mění vztah člověka k vlastnímu vnímání). Kombinované designy (mixed methods) propojují kvantitativní a kvalitativní data v jedné studii tak, aby se navzájem vysvětlovaly, ověřovaly nebo stavěly jedna na druhé.

Vymezení

Kombinovaný design není prosté „udělali jsme dotazník a pár rozhovorů“. Podle Creswella a Plano Clarkové je definujícím znakem záměrná integrace: výzkumník předem určí, v jakém pořadí se data sbírají, jakou váhu má každá složka a v kterém bodě se výsledky spojí. Základní typy:

• sekvenční vysvětlující – nejprve kvantitativní fáze, potom rozhovory, které vysvětlují nečekané nebo krajní výsledky;
• sekvenční explorační – nejprve kvalitativní fáze, z níž vznikne nástroj nebo hypotéza, potom kvantitativní ověření (typické pro vývoj dotazníku, viz dotazníkový výzkum);
• souběžný (konvergentní) – obě složky současně a nezávisle, poté srovnání;
• vnořený – menší složka uvnitř většího designu, např. rozhovory s částí účastníků randomizované studie.

Kdy metodu použít

• Když je fenomén nově vymezený a jeho měření teprve vzniká – což platí o většině konstruktů této knihy.
• Když kvantitativní výsledky potřebují výklad: proč program odolnosti pomohl jedné skupině a druhé ne.
• Když je třeba ověřit, že dotazník měří prožitek, který lidé popisují vlastními slovy.
• Když výzkum slouží praxi: kliničtí a organizační čtenáři potřebují čísla i pochopení mechanismu.

Postup

1. Zdůvodnění kombinace. Písemně: co každá složka přinese a proč by jedna nestačila.
2. Volba designu podle otázky, ne podle toho, co tým umí.
3. Výběr vzorku pro kvalitativní fázi z kvantitativních dat – například lidé s vysokým skóre a nízkými obtížemi (kdo je odolný a proč?) nebo lidé, jejichž odpovědi si odporují.
4. Body integrace. Kde se data potkávají: při výběru vzorku, při tvorbě nástroje, při interpretaci. Užitečné jsou společné tabulky (joint displays), které staví vedle sebe kvantitativní výsledek a odpovídající téma z rozhovorů.
5. Práce s nesouladem. Rozpor mezi daty je nález, ne chyba. Zpráva popisuje, kde se složky shodují, kde se doplňují a kde si odporují, a nabízí vysvětlení.
6. Kvalita každé složky zvlášť – kombinace neomlouvá slabý dotazník ani povrchní rozhovory.

Specifika výzkumu epistemické manipulace

Rozpor mezi číslem a příběhem. Je běžné, že člověk v dotazníku hlásí málo kontrolního chování, a v rozhovoru popíše situace, které by odborník za kontrolu jednoznačně považoval. Důvodem bývá, že dotyčný chování dosud nenazval jako problém, nebo ho stále omlouvá. Takový rozpor je pro výzkum EA mimořádně informativní – ukazuje, jak hluboko sahá přijatý výklad druhé strany (srov. internalizovaný pachatel).

Riziko „potvrzující“ kvalitativní fáze. Když tým vybírá do rozhovorů lidi, kteří nejlépe odpovídají hypotéze, kvalitativní fáze jen ilustruje, co už „víme“. Vzorek má obsahovat i protipříklady.

Zátěž účastníků. Kombinovaný design často znamená, že tentýž člověk vyplní dotazník a pak absolvuje rozhovor. Souhlas s druhou fází se získává zvlášť a bez tlaku (informovaný souhlas).

Spojení dat a anonymita. Propojení dotazníku a rozhovoru vyžaduje kód, který obě data spojí; tím roste riziko identifikace (viz anonymizace).

Kritéria kvality

Oblast	Co doložit
Zdůvodnění	proč kombinace, co přináší každá složka
Design	typ, pořadí, váha složek, diagram
Integrace	kde a jak se data spojila; společná tabulka
Kvalita složek	standardy kvantitativní i kvalitativní (např. COREQ pro rozhovory)
Nesoulad	popsané rozpory a jejich výklad
Reflexivita	role týmu v interpretaci obou složek

Etika a ochrana účastníků

Kvalitativní fáze bývá pro účastníka náročnější než dotazník. Je třeba předem stanovit, jak se postupuje při akutním distresu během rozhovoru, a mít dostupný kontakt na odbornou pomoc. Pokud se kvantitativní data použijí k výběru „extrémních“ případů, účastník nemá být osloven způsobem, který by mu sděloval jeho skóre nebo ho označoval („vyšel jste jako silně zasažený“).

Časté chyby

• dvě paralelní studie bez integrace, jen sešité do jednoho článku;
• kvalitativní složka jako „citáty na dokreslení“ bez vlastní analýzy;
• kvantifikace kvalitativních dat bez reflexe, například procentní podíl účastníků, kteří něco zmínili, vykázaný u vzorku dvanácti lidí;
• zamlčení rozporů, protože „ruší“ příběh studie.

Ilustrativní příklad

Hypotetický návrh. Studie na pracovištích nejprve měří vnímanou psychologickou bezpečnost a výskyt jevů, jako je soustavné přepisování zápisů z porad nebo zpochybňování toho, co zaměstnanci slyšeli. Ve druhé fázi tým vede rozhovory v týmech s nejvyšším a nejnižším výskytem. Společná tabulka ukáže, že v týmech s vysokým výskytem lidé popisují ztrátu důvěry ve vlastní zápisky a začínají si nahrávat porady – chování, které dotazník nezachytil a které se stane položkou příští verze nástroje.

Příklad ukazuje i typické riziko: rozhovory v „nejhorších“ týmech mohou zaměstnance vystavit odvetě, pokud by se vedení dozvědělo, kdo mluvil. Tým proto vede rozhovory mimo pracoviště, výsledky hlásí jen souhrnně za skupinu týmů a předem s organizací dohodne, že neobdrží žádná data, z nichž by šlo poznat konkrétní tým nebo osobu. Organizace dostane doporučení na úrovni systému – například pravidla pro schvalování zápisů –, ne seznam „problémových“ vedoucích.

Jak číst studii tohoto typu

Studie, které se označují za kombinované, se kvalitou velmi liší. Pro posouzení pomáhá několik otázek:

• Je integrace vidět? Ve zprávě má existovat místo – tabulka, oddíl, diagram –, kde se kvantitativní a kvalitativní výsledky skutečně potkávají. Pokud lze jednu polovinu článku odstranit a druhá zůstane beze změny srozumitelná, o integraci nejde.
• Jak byl vybrán kvalitativní vzorek? Zda náhodně, záměrně podle skóre, nebo podle ochoty účastníků. Každý způsob dává jiný typ poznání a autoři by ho měli pojmenovat.
• Mají obě složky vlastní metodologickou kvalitu? Dotazník s neověřenou validitou a „rozhovory“, které byly ve skutečnosti otevřené otázky na konci dotazníku, kombinovaný design netvoří.
• Co se stalo s rozpory? Studie, v níž se obě složky dokonale shodují, je buď výjimečně šťastná, nebo selektivně vykázaná. Poctivá zpráva rozpory přiznává a vykládá.
• Kdo interpretoval? Pokud kvalitativní data analyzoval tentýž člověk, který zná kvantitativní výsledky, je riziko, že rozhovory čte jako potvrzení čísel. Některé týmy proto obě složky nejprve analyzují odděleně a teprve pak je propojí.

Pro praxi bývají kombinované studie nejsrozumitelnější: číslo říká, jak častý jev je, a citát ukazuje, jak vypadá. Právě proto je třeba hlídat, aby citát nebyl vybrán jen pro svou sílu. Jeden dramatický výrok neříká nic o tom, jak typická je popsaná zkušenost.

Meze a otevřené otázky

Kombinované designy jsou náročné na čas, rozpočet a dovednosti týmu. Filozofické napětí mezi paradigmaty (měření versus porozumění) nezmizí tím, že se metody spojí; pragmatický přístup je obhajitelný, pokud je otevřeně přiznaný. Otevřenou otázkou zůstává, jak integrovat data u fenoménů, kde samotný jazyk účastníka mohl být manipulací přetvořen (viz sémantická eroze).

Literatura

• Creswell, J. W., Plano Clark, V. L. Designing and Conducting Mixed Methods Research (více vydání, první 2007).
• Tashakkori, A., Teddlie, C. (eds.) Handbook of Mixed Methods in Social & Behavioral Research (více vydání).
• Tong, A., Sainsbury, P., Craig, J. (2007). Consolidated criteria for reporting qualitative research (COREQ).

Související

Metody v této sekci

• Dotazníkový výzkum – kvantitativní složka.
• Tematická analýza – nejčastější kvalitativní složka.
• Fenomenologický rozhovor – hloubka prožitku.
• Případová studie – kombinace dat v jednom případu.

Etika

• Anonymizace – propojená data a riziko identifikace.

Organizace a klinika

• Kulturní průzkum s EA detekcí – organizační použití.
• Observational assessment – klinické pozorování jako další zdroj.

Pojmy

• Internalizovaný pachatel – proč se číslo a příběh rozcházejí.