Přeskočit na obsah

EA-3.2.9 Hodnocení iatrogenního rizika

Edukativní implementační technika — Hodnocení iatrogenního rizika: Hodnocení iatrogenního rizika je supervizorská technika systematické identifikace situací, kdy edukativní intervence...

Pozice v rodině
19 z 30 technik
Riziko
nízké až střední
Rozsah
1234 slov · 7 min čtení
Odkazují sem
14 stránek

EA-3.2.9 Hodnocení iatrogenního rizika

Identifikace

PoleHodnota
EA kódEA-3.2.9
Kategorie3. Edukativní implementace
Subkategorie3.2 Supervizorské techniky
Přístupová úroveňL1 (volný přístup, etická governance vyžadována)
Riziková úroveňNízká až střední — primárně edukativní, iatrogenní rizika při nesprávné implementaci
ReverzibilitaVysoká — edukativní intervence jsou principiálně modifikovatelné
Rodičovská kapitolaKapitola 3 — Pokročilá edukativní implementace

Definice

Hodnocení iatrogenního rizika je supervizorská technika systematické identifikace situací, kdy edukativní intervence způsobí škodu kterou se snaží předcházet. Iatrogenní efekty v EA edukaci zahrnují: reaktivovaná traumata, sekundární traumatizace, instrumentalizace dovedností, chronická hyper-vigilance, paranoidní orientace. Že psychologická intervence může škodit, a že se to bez cíleného sledování nedozvíme, doložil přehledem doložených případů Lilienfeld (2007).

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná funkční hodnocení iatrogenního rizika podle toho, že se o zhoršení vůbec vede záznam. Program sleduje nejen zlepšení, ale i případy, které se po účasti zhoršily, a tyto případy se dostanou k projednání. Bez takového sledování zůstává škoda neviditelná, protože ji nikdo nesbírá (Barlow, 2010).

Ochuzená podoba se pozná podle obranného provozu. Zranitelní účastníci se z programu vylučují místo toho, aby dostali odpovídající podporu, a sledování samo začne vytvářet úzkost, kterou má zachytit. Nejznámějším příkladem dobře míněné intervence s doloženým zhoršením je plošný psychologický debriefing (Rose a kol., 2002).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve zmizí záznam o nežádoucím průběhu, pak se zhoršení vyloží jako vlastnost účastníka a nakonec se přestane sledovat úplně. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Tento sled je důvod, proč se škodlivé postupy udrží v praxi i po publikaci opačných nálezů (Lilienfeld, 2007).

Interpretace knihy: rozhodující není, zda technika proběhla, ale zda po ní zůstává doložitelná cesta k nesouhlasu.

Měřítko stanoví etické aspekty a etický kodex.

Čtenář a předpoklady

PoleHodnota
Pro koho je stránka psánaVšichni supervizoři; intenzivnější protokol pro supervizory pracující s vulnerable populations
Předpokládaný rámecCertifikovaný supervizor; trénink v risk assessment frameworks; přístup ke krizovým intervenčním zdrojům

Předpoklady nejsou formalita. Tam, kde chybí doložená kvalifikace, dohodnutý rámec a chráněný čas, nemá technika oporu a supervize se mění v administrativní kontrolu nebo v nestrukturovanou podporu; obojí patří mezi doložené podoby nedostatečné supervize (Ellis a kol., 2014).

Detekční markery (pohled pozorovatele)

Následující znaky jsou to, co supervizor, kolega nebo vyšetřující pozoruje zvenčí; žádný z nich není sám o sobě průkazný a každý se posuzuje proti tomu, jak pracoviště vypadalo dříve. Popis slabé a poškozující supervize, o nějž se tento výčet opírá, shromáždili Ellis a kol. (2014).

Co je vidětCo to naznačuje
Supervize se zužuje na kontrolu výkonu a administrativuformální plnění bez supervizní funkce
Supervidovaný nepřináší obtížné případy ani vlastní chybyztrátu bezpečí ve vztahu, nikoli nepřítomnost chyb
Zpětná vazba je trvale potvrzující a bez neshodykolegiální ujišťování místo přezkumu
Rozhodnutí se opírají o jedinou autoritu bez dohledatelného zdůvodněnísoustředění epistemické váhy na jednu osobu
Supervizor nemá vlastní supervizi ani peer konzultaciriziko přenosu nereflektovaných slepých míst
Program vykazuje jen zlepšení a nemá kategorii pro zhoršeníchybějící sběr škod
Zhoršení se vysvětluje nevhodností účastníkapřesun odpovědnosti na poškozeného

Rozlišení od neškodných jevů je nutné: tichá kohorta může být unavená, shoda může být oprávněná a administrativní zátěž může přijít zvenčí. Rozhodující je, zda zůstává dostupná cesta, jak nesouhlas vyslovit a doložit (Edmondson, 1999).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co zůstává možné. Náročná supervize, nepříjemná zpětná vazba i vysoké nároky jsou legitimní a samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je, že supervidovaný už nemá, komu obtíž vynést, a že se neshoda přestala objevovat i tam, kde by věcně patřila (Ellis a kol., 2014).

Druhým rozlišovacím hlediskem je čas. Jednorázový konflikt nebo období přetížení mají konec a pracoviště se po nich vrací k dřívějšímu způsobu práce; vzorec popsaný na této stránce se naopak usazuje jako nová norma, které si zúčastnění přestanou všímat (Bernard a Goodyear, 2019).

Hodnotící kritéria

Hodnotící kritéria nejsou cílem práce, ale jejím ukazatelem. Jakmile se měřítko stane cílem, přestává měřit to, kvůli čemu vzniklo — tento efekt popsal Campbell (1979) jako pravidlo, že čím více se kvantitativní ukazatel používá k rozhodování, tím více podléhá zkreslení.

KritériumMěřítko
Detection sensitivityIdentifikace incipient iatrogenesis před plnou manifestací
Specificity<15 % false positives (nadměrné označení)
Intervention efficacyYellow→green konverze >=80 %
Adverse event rate<2 % serious adverse events per kohorta

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je prostředí, kde hodnocení provádí tentýž útvar, který program dodává. Nález o zhoršení pak ohrožuje jeho vlastní provoz, a právě to je konfigurace, za níž se nežádoucí účinky systematicky nehlásí (Barlow, 2010).

Druhým rizikovým kontextem je práce se zranitelnou populací bez dostupné krizové cesty. Bez ní se riziko nepřestane vyskytovat, jen přestane být zachyceno (Ellis a kol., 2014).

Vztah k jiným technikám

StránkaVztah
EA-3.2.1 Supervizorská certifikaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.2 Multiparadigmatická fluenceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.3 Mistrovství emoční regulaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.4 Metakomunikační dovednostStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.7 Individuální supervizeStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.3.1 Institucionální etická radaStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.3.2 IRB protokol designStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-1 Techniky epistemické anihilaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-2 Scénáře delegitimizaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-5 Kognitivní anihilaceStránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

  • Barlow, D. H. (2010). Negative effects from psychological treatments: A perspective. American Psychologist.
  • Bernard, J. M., & Goodyear, R. K. (2019). Fundamentals of Clinical Supervision (6. vyd.). Pearson.
  • Campbell, D. T. (1979). Assessing the impact of planned social change. Evaluation and Program Planning.
  • Edmondson, A. (1999). Psychological safety and learning behavior in work teams. Administrative Science Quarterly.
  • Ellis, M. V., Berger, L., Hanus, A. E., Ayala, E. E., Swords, B. A., & Siembor, M. (2014). Inadequate and harmful clinical supervision. The Counseling Psychologist.
  • Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
  • Rose, S., Bisson, J., Churchill, R., & Wessely, S. (2002). Psychological debriefing for preventing post traumatic stress disorder (PTSD). Cochrane Database of Systematic Reviews.

Související

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy, Wiki, Kontakt.

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →