EA-3.2.9 Hodnocení iatrogenního rizika
Identifikace
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| EA kód | EA-3.2.9 |
| Kategorie | 3. Edukativní implementace |
| Subkategorie | 3.2 Supervizorské techniky |
| Přístupová úroveň | L1 (volný přístup, etická governance vyžadována) |
| Riziková úroveň | Nízká až střední — primárně edukativní, iatrogenní rizika při nesprávné implementaci |
| Reverzibilita | Vysoká — edukativní intervence jsou principiálně modifikovatelné |
| Rodičovská kapitola | Kapitola 3 — Pokročilá edukativní implementace |
Definice
Hodnocení iatrogenního rizika je supervizorská technika systematické identifikace situací, kdy edukativní intervence způsobí škodu kterou se snaží předcházet. Iatrogenní efekty v EA edukaci zahrnují: reaktivovaná traumata, sekundární traumatizace, instrumentalizace dovedností, chronická hyper-vigilance, paranoidní orientace. Že psychologická intervence může škodit, a že se to bez cíleného sledování nedozvíme, doložil přehledem doložených případů Lilienfeld (2007).
Struktura vzorce
Pozorovatel pozná funkční hodnocení iatrogenního rizika podle toho, že se o zhoršení vůbec vede záznam. Program sleduje nejen zlepšení, ale i případy, které se po účasti zhoršily, a tyto případy se dostanou k projednání. Bez takového sledování zůstává škoda neviditelná, protože ji nikdo nesbírá (Barlow, 2010).
Ochuzená podoba se pozná podle obranného provozu. Zranitelní účastníci se z programu vylučují místo toho, aby dostali odpovídající podporu, a sledování samo začne vytvářet úzkost, kterou má zachytit. Nejznámějším příkladem dobře míněné intervence s doloženým zhoršením je plošný psychologický debriefing (Rose a kol., 2002).
Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve zmizí záznam o nežádoucím průběhu, pak se zhoršení vyloží jako vlastnost účastníka a nakonec se přestane sledovat úplně. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Tento sled je důvod, proč se škodlivé postupy udrží v praxi i po publikaci opačných nálezů (Lilienfeld, 2007).
Interpretace knihy: rozhodující není, zda technika proběhla, ale zda po ní zůstává doložitelná cesta k nesouhlasu.
Měřítko stanoví etické aspekty a etický kodex.
Čtenář a předpoklady
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| Pro koho je stránka psána | Všichni supervizoři; intenzivnější protokol pro supervizory pracující s vulnerable populations |
| Předpokládaný rámec | Certifikovaný supervizor; trénink v risk assessment frameworks; přístup ke krizovým intervenčním zdrojům |
Předpoklady nejsou formalita. Tam, kde chybí doložená kvalifikace, dohodnutý rámec a chráněný čas, nemá technika oporu a supervize se mění v administrativní kontrolu nebo v nestrukturovanou podporu; obojí patří mezi doložené podoby nedostatečné supervize (Ellis a kol., 2014).
Detekční markery (pohled pozorovatele)
Následující znaky jsou to, co supervizor, kolega nebo vyšetřující pozoruje zvenčí; žádný z nich není sám o sobě průkazný a každý se posuzuje proti tomu, jak pracoviště vypadalo dříve. Popis slabé a poškozující supervize, o nějž se tento výčet opírá, shromáždili Ellis a kol. (2014).
| Co je vidět | Co to naznačuje |
|---|---|
| Supervize se zužuje na kontrolu výkonu a administrativu | formální plnění bez supervizní funkce |
| Supervidovaný nepřináší obtížné případy ani vlastní chyby | ztrátu bezpečí ve vztahu, nikoli nepřítomnost chyb |
| Zpětná vazba je trvale potvrzující a bez neshody | kolegiální ujišťování místo přezkumu |
| Rozhodnutí se opírají o jedinou autoritu bez dohledatelného zdůvodnění | soustředění epistemické váhy na jednu osobu |
| Supervizor nemá vlastní supervizi ani peer konzultaci | riziko přenosu nereflektovaných slepých míst |
| Program vykazuje jen zlepšení a nemá kategorii pro zhoršení | chybějící sběr škod |
| Zhoršení se vysvětluje nevhodností účastníka | přesun odpovědnosti na poškozeného |
Rozlišení od neškodných jevů je nutné: tichá kohorta může být unavená, shoda může být oprávněná a administrativní zátěž může přijít zvenčí. Rozhodující je, zda zůstává dostupná cesta, jak nesouhlas vyslovit a doložit (Edmondson, 1999).
Odlišení od neškodných jevů
Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co zůstává možné. Náročná supervize, nepříjemná zpětná vazba i vysoké nároky jsou legitimní a samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je, že supervidovaný už nemá, komu obtíž vynést, a že se neshoda přestala objevovat i tam, kde by věcně patřila (Ellis a kol., 2014).
Druhým rozlišovacím hlediskem je čas. Jednorázový konflikt nebo období přetížení mají konec a pracoviště se po nich vrací k dřívějšímu způsobu práce; vzorec popsaný na této stránce se naopak usazuje jako nová norma, které si zúčastnění přestanou všímat (Bernard a Goodyear, 2019).
Hodnotící kritéria
Hodnotící kritéria nejsou cílem práce, ale jejím ukazatelem. Jakmile se měřítko stane cílem, přestává měřit to, kvůli čemu vzniklo — tento efekt popsal Campbell (1979) jako pravidlo, že čím více se kvantitativní ukazatel používá k rozhodování, tím více podléhá zkreslení.
| Kritérium | Měřítko |
|---|---|
| Detection sensitivity | Identifikace incipient iatrogenesis před plnou manifestací |
| Specificity | <15 % false positives (nadměrné označení) |
| Intervention efficacy | Yellow→green konverze >=80 % |
| Adverse event rate | <2 % serious adverse events per kohorta |
Rizikové kontexty
Rizikovým kontextem je prostředí, kde hodnocení provádí tentýž útvar, který program dodává. Nález o zhoršení pak ohrožuje jeho vlastní provoz, a právě to je konfigurace, za níž se nežádoucí účinky systematicky nehlásí (Barlow, 2010).
Druhým rizikovým kontextem je práce se zranitelnou populací bez dostupné krizové cesty. Bez ní se riziko nepřestane vyskytovat, jen přestane být zachyceno (Ellis a kol., 2014).
Vztah k jiným technikám
| Stránka | Vztah |
|---|---|
| EA-3.2.1 Supervizorská certifikace | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-3.2.2 Multiparadigmatická fluence | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-3.2.3 Mistrovství emoční regulace | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-3.2.4 Metakomunikační dovednost | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-3.2.7 Individuální supervize | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-3.3.1 Institucionální etická rada | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-3.3.2 IRB protokol design | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-1 Techniky epistemické anihilace | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-2 Scénáře delegitimizace | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
| EA-5 Kognitivní anihilace | Stránka ze stejného okruhu knihy. |
Literatura
- Barlow, D. H. (2010). Negative effects from psychological treatments: A perspective. American Psychologist.
- Bernard, J. M., & Goodyear, R. K. (2019). Fundamentals of Clinical Supervision (6. vyd.). Pearson.
- Campbell, D. T. (1979). Assessing the impact of planned social change. Evaluation and Program Planning.
- Edmondson, A. (1999). Psychological safety and learning behavior in work teams. Administrative Science Quarterly.
- Ellis, M. V., Berger, L., Hanus, A. E., Ayala, E. E., Swords, B. A., & Siembor, M. (2014). Inadequate and harmful clinical supervision. The Counseling Psychologist.
- Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
- Rose, S., Bisson, J., Churchill, R., & Wessely, S. (2002). Psychological debriefing for preventing post traumatic stress disorder (PTSD). Cochrane Database of Systematic Reviews.
Související
- Rodičovská kapitola: Kapitola 3 — Pokročilá edukativní implementace
- Sourozenecké techniky (subkategorie 3.2):
- Glossary:
- Klinické aplikace: Sekce 06 — Klinické aplikace
- Filozofie:
Connect & Contribute
Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.
Další rozcestníky: Glossary, Philosophy, Wiki, Kontakt.
Kontext techniky
Související pojmy
Odkazují sem 14
- Edukativní implementace
- Iatrogenic harm (iatrogenní újma)
- Retraumatizace
- Případ 16: Totalizace v psychoterapii
- Iatrogenní účinky intervencí EA
- Vzdělávací scénář: Iatrogenní riziko
- Bridge: Iatrogenic harm (iatrogenní újma)
- Bridge: Kontraindikace
- Individualistické kultury — EA
- EA-3.2.10 Supervizorská sebepéče
- EA-3.2.5 Etická sofistikovanost
- EA-3.2.6 Kohortní monitoring
a 2 dalších