Přeskočit na obsah

EA-3.2.8 Peer konzultace

Edukativní implementační technika — Peer konzultace: Peer konzultace je supervizorská technika strukturovaných pravidelných horizontálních setkání mezi supervizory s...

EA-3.2.8 Peer konzultace

Identifikace

PoleHodnota
EA kódEA-3.2.8
Kategorie3. Edukativní implementace
Subkategorie3.2 Supervizorské techniky
Přístupová úroveňL1 (volný přístup, etická governance vyžadována)
Riziková úroveňNízká až střední — primárně edukativní, iatrogenní rizika při nesprávné implementaci
ReverzibilitaVysoká — edukativní intervence jsou principiálně modifikovatelné
Rodičovská kapitolaKapitola 3 — Pokročilá edukativní implementace

Definice

Peer konzultace je supervizorská technika strukturovaných pravidelných horizontálních setkání mezi supervizory sloužících k vlastnímu cross-checking, sdílení obtížných cases a prevenci profesionální izolace. Bez peer konzultace supervizoři driftují — vlastní slepé skvrny zůstávají neviditelné. Horizontální formát má vlastní rizika i vlastní přínos: chybí v něm hodnotící mocenský vztah, ale také vnější korektiv, a oboje je třeba ošetřit dohodou (Bernard a Goodyear, 2019).

Struktura vzorce

Fungující peer konzultaci pozná pozorovatel podle neshody. Ve skupině zazní námitka, která se nevyřídí odkazem na zkušenost předkladatele, a předkladatel odchází s jiným pohledem, než s jakým přišel. Strukturované peer formáty tuto funkci drží tím, že mají dohodnutý postup a rotující role (Counselman a Weber, 2004).

Zdegenerovaná podoba vypadá jako vlídné posezení. Případy se sdílejí, ale nezpochybňují, skupina si potvrzuje společná východiska a sdílené slepé místo zůstává neviditelné právě proto, že je sdílené. Janis (1972) popsal tento posun jako nahrazení kritického přezkumu soudržností skupiny.

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se přestane zvát někdo zvenčí, pak se z jednání vytratí nesouhlas a nakonec skupina přestane vykazovat, k čemu dospěla. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Bez vnější konzultace nemá skupina, jak tento posun zachytit (Ellis a kol., 2014).

Interpretace knihy: rozhodující není, zda technika proběhla, ale zda po ní zůstává doložitelná cesta k nesouhlasu.

Měřítko stanoví etické aspekty a etický kodex.

Čtenář a předpoklady

PoleHodnota
Pro koho je stránka psánaVšichni certifikovaní supervizoři; intenzivnější forma pro supervizory pracující se závažnými cases
Předpokládaný rámecSupervizorská kvalifikace; několik kolegů v dosahu (geograficky nebo virtuálně); dohoda o mlčenlivosti

Předpoklady nejsou formalita. Tam, kde chybí doložená kvalifikace, dohodnutý rámec a chráněný čas, nemá technika oporu a supervize se mění v administrativní kontrolu nebo v nestrukturovanou podporu; obojí patří mezi doložené podoby nedostatečné supervize (Ellis a kol., 2014). Počet kniha neuvádí: dřívější verze tu měla minimální počet kolegů bez zdroje; podstatné je, aby skupina byla dost různorodá na to, aby v ní mohla zaznít námitka.

Detekční markery (pohled pozorovatele)

Následující znaky jsou to, co supervizor, kolega nebo vyšetřující pozoruje zvenčí; žádný z nich není sám o sobě průkazný a každý se posuzuje proti tomu, jak pracoviště vypadalo dříve. Popis slabé a poškozující supervize, o nějž se tento výčet opírá, shromáždili Ellis a kol. (2014).

Co je vidětCo to naznačuje
Supervize se zužuje na kontrolu výkonu a administrativuformální plnění bez supervizní funkce
Supervidovaný nepřináší obtížné případy ani vlastní chybyztrátu bezpečí ve vztahu, nikoli nepřítomnost chyb
Zpětná vazba je trvale potvrzující a bez neshodykolegiální ujišťování místo přezkumu
Rozhodnutí se opírají o jedinou autoritu bez dohledatelného zdůvodněnísoustředění epistemické váhy na jednu osobu
Supervizor nemá vlastní supervizi ani peer konzultaciriziko přenosu nereflektovaných slepých míst
Skupina se roky nerozšířila ani nepřizvala externího konzultantauzavřený okruh bez korektivu
Z jednání nevzniká žádný záznam ani doporučenísetkání bez přezkumné funkce

Rozlišení od neškodných jevů je nutné: tichá kohorta může být unavená, shoda může být oprávněná a administrativní zátěž může přijít zvenčí. Rozhodující je, zda zůstává dostupná cesta, jak nesouhlas vyslovit a doložit (Edmondson, 1999).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co zůstává možné. Náročná supervize, nepříjemná zpětná vazba i vysoké nároky jsou legitimní a samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je, že supervidovaný už nemá, komu obtíž vynést, a že se neshoda přestala objevovat i tam, kde by věcně patřila (Ellis a kol., 2014).

Druhým rozlišovacím hlediskem je čas. Jednorázový konflikt nebo období přetížení mají konec a pracoviště se po nich vrací k dřívějšímu způsobu práce; vzorec popsaný na této stránce se naopak usazuje jako nová norma, které si zúčastnění přestanou všímat (Bernard a Goodyear, 2019).

Hodnotící kritéria

Hodnotící kritéria nejsou cílem práce, ale jejím ukazatelem. Jakmile se měřítko stane cílem, přestává měřit to, kvůli čemu vzniklo — tento efekt popsal Campbell (1979) jako pravidlo, že čím více se kvantitativní ukazatel používá k rozhodování, tím více podléhá zkreslení.

KritériumCo se posuzuje
ÚčastZda členové chodí pravidelně a jak skupina mluví o opakované nepřítomnosti
Hloubka sdíleníSupervizoři předkládají skutečně obtížné případy, ne předváděcí
Vznik vhleduKonkrétní změny v praxi založené na zpětné vazbě kolegů
Zdraví skupinyPravidelné společné zhodnocení klimatu skupiny, k němuž lze přizvat někoho zvenčí

Podíl kniha neuvádí: dřívější verze tu měla minimální podíl navštívených sezení a roční hodnocení klimatu bez zdroje. Kritéria se čtou společně. Skupina s plnou účastí, v níž se předkládají jen případy, které dopadly dobře, splňuje formu a míjí účel; naopak skupina, která o vlastním poklesu účasti otevřeně mluví, ukazuje, že přezkumná funkce v ní stále žije. Účast povýšená na cíl by přestala ukazovat to, kvůli čemu se sleduje, jak upozorňuje Campbell (1979).

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je skupina složená z lidí se stejným výcvikem, stejným pracovištěm a stejnou klientelou. Shoda je pak levná a námitka drahá, což je přesně prostředí, v němž se rozhodovací chyby neopravují (Janis, 1972).

Druhým rizikovým kontextem je nejasná mlčenlivost. Nemá-li skupina dohodnuto, co se smí vynést a komu se hlásí vážný nález, přestane se v ní mluvit o tom podstatném (Bernard a Goodyear, 2019).

Zevnitř je úpadek skupiny obtížně postřehnutelný, protože setkání jsou stále příjemná a účastníci z nich odcházejí s pocitem podpory. Chybí jen jedno: nikdo si už nevybaví, kdy naposledy změnil názor na vlastní případ. Counselman a Weber (2004) proto spojují životnost peer skupiny s pravidelným přezkumem toho, jak skupina sama pracuje.

Vztah k jiným technikám

StránkaVztah
EA-3.2.1 Supervizorská certifikaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.2 Multiparadigmatická fluenceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.3 Mistrovství emoční regulaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.2.4 Metakomunikační dovednostStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-3.1.4 Formace epistemické komunityStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-1 Techniky epistemické anihilaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-2 Scénáře delegitimizaceStránka ze stejného okruhu knihy.
EA-5 Kognitivní anihilaceStránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

  • Bernard, J. M., & Goodyear, R. K. (2019). Fundamentals of Clinical Supervision (6. vyd.). Pearson.
  • Campbell, D. T. (1979). Assessing the impact of planned social change. Evaluation and Program Planning.
  • Counselman, E. F., & Weber, R. L. (2004). Organizing and maintaining peer supervision groups. International Journal of Group Psychotherapy.
  • Edmondson, A. (1999). Psychological safety and learning behavior in work teams. Administrative Science Quarterly.
  • Ellis, M. V., Berger, L., Hanus, A. E., Ayala, E. E., Swords, B. A., & Siembor, M. (2014). Inadequate and harmful clinical supervision. The Counseling Psychologist.
  • Janis, I. L. (1972). Victims of Groupthink. Houghton Mifflin.

Související

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy, Wiki, Kontakt.

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →