Přeskočit na obsah

Historický případ: Ujgurská převýchovná zařízení

Sin-ťiang od roku 2017: hromadné zadržování Ujgurů a dalších muslimů, digitální dohled a „transformace myšlení“ jako současný případ státní převýchovy identity.

Historický případ: Ujgurská převýchovná zařízení

Kategorie: Totalitní režimy · Období: zejména od roku 2017 · Místo: Sin-ťiang, ČLR

Sin-ťiang je nejvýraznějším současným případem, v němž se tradiční nástroje převýchovy – izolace, ritualizované vyznávání loajality, zákaz vlastního jazyka a náboženství – spojují s datově řízeným dohledem (Byler, 2021). Pro Kompendium je případ významný dvojím způsobem: ukazuje, jak technologie mění měřítko kontroly, a zároveň je příkladem informační války o samotnou existenci a povahu událostí. Na rozdíl od historických případů této sekce jde o probíhající děj, u něhož se dokumentace teprve skládá a jehož právní hodnocení je sporné (OHCHR, 2022).

Kontext

Ujgurové jsou turkický, převážně muslimský národ, žijící zejména v Sin-ťiangu. Napětí mezi ujgurskou populací a čínským státem má dlouhou historii; po etnických nepokojích v Urumči v roce 2009 a po útocích připisovaných ujgurským militantům, mimo jiné na nádraží v Kchun-mingu v březnu 2014, vyhlásila vláda v roce 2014 kampaň „tvrdého úderu“ proti terorismu (Roberts, 2020). Roberts ukazuje, že rámec „války proti teroru“ umožnil přeznačit celou etnickou a náboženskou skupinu na bezpečnostní riziko, což je předpoklad všeho, co následovalo.

V srpnu 2016 se tajemníkem strany v Sin-ťiangu stal Čchen Čchüan-kuo, předtím působící v Tibetu, a v roce 2017 byly přijaty předpisy o „deextremizaci“ (Zenz, 2019). Historický rámec převýchovy je přitom starší: Lifton (1961) popsal čínskou myšlenkovou reformu padesátých let jako systém, v němž se vězeň „léčí“ z nesprávného myšlení, a tentýž medicínský a pedagogický slovník se v sin-ťiangských dokumentech znovu objevuje.

Co se stalo

Od roku 2017 vznikla rozsáhlá síť zařízení, do nichž byli bez soudu umisťováni Ujgurové, Kazaši a příslušníci dalších muslimských menšin (Human Rights Watch, 2018). Výzkumníci a výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v roce 2018 uváděli věrohodné odhady až kolem jednoho milionu a více zadržených; přesný počet nelze ověřit (Zenz, 2019). Čínská vláda v roce 2018 po počátečním popírání označila zařízení za dobrovolná „centra odborného vzdělávání a výcviku“ a v roce 2019 oznámila, že všichni „absolventi“ odešli (Roberts, 2020).

V letech 2017–2020 vznikla hustá síť kontrolních stanovišť, kamer, sběru biometrických dat a povinných aplikací v telefonech, doplněná programy, v nichž úředníci pobývali v ujgurských domácnostech (Byler, 2021). Internátní školy oddělovaly děti od rodičů, ve školách se omezoval ujgurský jazyk a přesuny pracovních sil označuje řada států a výzkumníků za nucenou práci. Výrazný pokles porodnosti spojují vyšetřovatelé s nucenou antikoncepcí a sterilizacemi; Čína to odmítá (OHCHR, 2022).

Úniky interních dokumentů – China Cables v roce 2019 a Xinjiang Police Files v roce 2022 – potvrdily řadu prvků systému včetně bezpečnostních pravidel zařízení. Dne 31. srpna 2022 zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva hodnocení, podle něhož došlo k závažnému porušování lidských práv, které může představovat zločiny proti lidskosti (OHCHR, 2022). K obrazu patří i osudy intelektuálů: ekonom Ilham Tohti dostal v roce 2014 doživotí, antropoložka Rahile Dawutová zmizela v roce 2017 (Roberts, 2020) a později vyšlo najevo, že byla odsouzena na doživotí.

Epistemické mechanismy

Víra jako symptom

Seznamy „projevů extremismu“ obsahovaly běžné náboženské a kulturní praktiky: modlitbu, půst, vousy, závoj nebo kontakt s příbuznými v zahraničí (Human Rights Watch, 2018). Identita se tím přeznačuje na patologii, kterou je třeba „léčit“ převýchovou. Lékařský slovník („ideologický virus“, „transformace“) je klasickým prostředkem, jak represi prezentovat jako péči – srov. identitární substituci. Lifton (1961) tuto konstrukci popsal jako „nárok na existenci“, kdy právo na plnohodnotnou existenci má jen ten, kdo přijme doktrínu.

Algoritmus jako podezření

Analýza mobilní aplikace policejní platformy, kterou zveřejnila Human Rights Watch v roce 2019, ukázala, že systém označoval lidi za podezřelé podle běžných chování, například neobvyklé spotřeby elektřiny, používání některých aplikací nebo vyhýbání se sousedům (Human Rights Watch, 2019). Rozhodnutí přestává mít srozumitelného autora a není proti čemu se odvolat – viz algoritmickou zaujatost rozhodování a panoptismus v digitální podobě. Foucault (1975) popsal panoptickou moc jako moc, která působí už tím, že sledovaný neví, kdy je sledován, a začne se proto kontrolovat sám; algoritmické podezření tento účinek rozšiřuje na celou populaci.

Ritualizovaná loajalita

Svědectví bývalých zadržených popisují povinné zpěvy vlasteneckých písní, poděkování straně před jídlem, učení mandarínské čínštiny a sebekritická prohlášení (Byler, 2021). Opakovaný rituál vyjadřování vděčnosti vůči moci, která člověka zadržuje, je strukturálně tentýž mechanismus, jaký Kompendium popisuje jako rekonstituci skrze rituál; Lifton (1961) jej u starší čínské reformy myšlení popsal jako kult zpovědi, v němž se veřejné vyznání stává měřítkem pokroku.

Rozbití mezigeneračního přenosu

Internátní školy, omezení jazyka a ničení náboženských míst a hřbitovů přerušují předávání identity z rodičů na děti (Roberts, 2020). Na úrovni kolektivu jde o autobiografickou amnestizaci: vymazání paměti, z níž se společenství skládá. Takový zásah nemíří na jednotlivé přesvědčení, ale na samotné podmínky, za nichž si příští generace může vytvořit vlastní pohled na minulost.

Diaspora jako rukojmí

Příbuzní v zahraničí přicházeli o kontakt s rodinou nebo byli tlačeni, aby o sobě i ostatních podávali informace (Human Rights Watch, 2018). Strach o blízké doma umlčuje svědky venku – nadnárodní podoba double bind, v níž svědectví o křivdě může zhoršit postavení těch, o které svědek nejvíce pečuje.

Spor o realitu

Oficiální propaganda zveřejňovala videa „spokojených absolventů“ a vystoupení příbuzných, kteří popírali výpovědi svých rodinných příslušníků v exilu (Roberts, 2020). Vzniká konflikt verzí, v němž je publikum vedeno k závěru, že pravdu nelze zjistit – srov. indukovanou pochybnost. Účinkem není přesvědčit o oficiální verzi, ale vytvořit dojem, že obě strany jsou stejně nevěrohodné.

Dopady na jednotlivce a společnost

Bývalí zadržení popisují příznaky traumatu, zdravotní poškození, ztrátu identity a strach mluvit (Byler, 2021). Rodiny jsou rozdělené, děti vyrůstají mimo rodinné prostředí a jazyk. Diaspora žije s nejistotou o osudu blízkých – nevyjasněnou ztrátou, která ztěžuje truchlení i odpor. Celkový dopad na ujgurskou kulturu, tedy na jazyk, náboženský život a intelektuální vrstvu, je dlouhodobý; jak ukazuje Roberts (2020), míří na samotnou reprodukci společenství, nikoli jen na jeho současné příslušníky.

Odhalení, dokumentace a vyrovnání

Případ byl odhalen kombinací metod: výpovědí uprchlíků, analýzou satelitních snímků, státních zakázek a rozpočtů, únikem dokumentů a investigativní žurnalistikou (Zenz, 2019). Hodnocení se liší: vláda USA v lednu 2021 označila dění za genocidu, podobné rezoluce přijalo několik parlamentů a neoficiální Ujgurský tribunál v Londýně dospěl v prosinci 2021 ke stejnému závěru, zatímco OSN hovoří o možných zločinech proti lidskosti (OHCHR, 2022).

Čína všechna obvinění odmítá a mluví o boji proti terorismu a chudobě (Roberts, 2020). Řada států přijala opatření proti dovozu výrobků z nucené práce – Spojené státy v roce 2021, Evropská unie nařízením v roce 2024 –, žádné soudní vyrovnání však zatím neproběhlo. Z epistemického hlediska je podstatné, že dokumentace vznikla převážně zvenčí, z otevřených zdrojů, a že její věrohodnost stojí na shodě nezávislých metod, nikoli na jediném svědectví.

Poučení pro detekci a obranu dnes

Lékařský a vzdělávací slovník pro represi („léčba“, „kurz“, „absolventi“) je varovným signálem – viz detekční signaturu sémantická eroze. Lifton (1961) ukázal, že takový slovník není ozdobou, ale nástrojem: kdo přijme jazyk léčby, přijímá i předpoklad, že je nemocný. Od legitimní prevence radikalizace se tento vzorec liší tím, že kritériem podezření je identita a běžná praxe, nikoli konkrétní jednání.

Otevřené zdroje jako důkaz: satelitní snímky, veřejné zakázky a uniklé dokumenty umožnily zdokumentovat systém zvenčí – viz OSINT a triangulaci zdrojů. Zenz (2019) svou studii stavěl právě na veřejně dostupných stavebních zakázkách a rozpočtech, což je metodický vzor i pro jiné uzavřené systémy.

Odpovědnost firem znamená hodnotit dodavatelské řetězce z hlediska nucené práce v rámci due diligence a práva o obchodování s lidmi (OHCHR, 2022). V azylovém řízení a v klinické praxi bývají výpovědi lidí z převýchovných zařízení fragmentované a ovlivněné strachem o příbuzné; to není známkou nevěrohodnosti, nýbrž očekávaným následkem traumatu – viz azyl a EA a protokol pro uprchlíky (Byler, 2021).

Hranice výkladu

Jde o probíhající případ s omezeným přístupem k terénu; čísla jsou odhady a některé výzkumy byly čínskou stranou i nezávislými kritiky metodicky zpochybňovány (Zenz, 2019). Právní kvalifikace – genocida, zločiny proti lidskosti – je sporná a nesmí být zaměňována s historickým popisem (OHCHR, 2022). Kompendium popisuje doložené mechanismy převýchovy a dohledu, nikoli konečné právní hodnocení, a srovnání s maoistickou reformou myšlení je interpretací strukturální podobnosti, nikoli tvrzením o totožnosti obou systémů.

Literatura

  • Byler, D. (2021). In the Camps: China's High-Tech Penal Colony. Columbia Global Reports.
  • Foucault, M. (1975). Surveiller et punir: Naissance de la prison. Gallimard.
  • Human Rights Watch (2018). „Eradicating Ideological Viruses“: China's Campaign of Repression Against Xinjiang's Muslims. Human Rights Watch.
  • Human Rights Watch (2019). China's Algorithms of Repression: Reverse Engineering a Xinjiang Police Mass Surveillance App. Human Rights Watch.
  • Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. W. W. Norton.
  • OHCHR (2022). OHCHR Assessment of Human Rights Concerns in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region, People's Republic of China. Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights.
  • Roberts, S. R. (2020). The War on the Uyghurs: China's Internal Campaign against a Muslim Minority. Princeton University Press.
  • Zenz, A. (2019). „Thoroughly reforming them towards a healthy heart attitude“: China's political re-education campaign in Xinjiang. Central Asian Survey.

Související

Sousední případy

Techniky a pojmy

Klinika, právo a obrana

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →