EA-7.1.7 Deleuze a Guattari: rhizom

Pole	Hodnota
Kód EA	EA-7.1.7
Tradice	Kontinentální filozofie, poststrukturalismus
Autoři	Gilles Deleuze (1925–1995), Félix Guattari (1930–1992)
Hlavní teze	Vedle stromových, hierarchických struktur existují rhizomatické – necentrované sítě, v nichž se může cokoli spojit s čímkoli a které nemají počátek ani střed.
Status v EA	Teoretická reflexe – model decentralizovaných vlivů a sítí
Rodičovská kapitola	7. Teoretické a metakonceptuální reflexe

Vymezení

Pojem rhizom (z botaniky: oddenek, který se šíří pod zemí bez hlavního kmene) zavedli Deleuze a Guattari v textu Rhizome (1976), který se stal úvodem knihy Tisíc plošin (Mille plateaux, 1980). Rhizom staví proti modelu stromu: strom má kořen, kmen a větve, hierarchii a střed; rhizom nemá střed, každý bod se může spojit s každým jiným, a když se přeruší na jednom místě, roste dál jinde. Autoři rhizomu připisují principy spojení a různorodosti, mnohosti, „asignifikantního zlomu“ (přerušení rhizom nezničí) a kartografie (rhizom se nemapuje podle předem dané struktury, ale sleduje se).

Pro Kompendium je pojem užitečný jako model struktur vlivu, které nemají jasné centrum: sítě účtů, komunit a narativů, které se šíří bez viditelného řízení a vzdorují odstranění. Kompendium přitom rhizom nepoužívá jako hodnocení (Deleuze a Guattari ho chápali spíš jako osvobozující), ale jako popisný nástroj, který lze uplatnit na ochranné i škodlivé sítě.

Původ a kontext

Deleuze a Guattari psali v intelektuálním prostředí po květnu 1968; jejich první společná kniha Anti-Oidipus (1972) kritizovala psychoanalýzu a kapitalismus jako systémy, které řídí touhu. Tisíc plošin rozvíjí pojmy deteritorializace a reteritorializace (vymanění z ustáleného prostoru a jeho znovuobsazení) a rozlišení hladkého a rýhovaného prostoru. Deleuze v krátkém textu „Postskriptum o společnostech kontroly“ (1990) navázal na Foucaulta (viz EA-7.1.2): disciplinární společnosti s uzavřenými institucemi podle něj přecházejí ve společnosti kontroly, kde se moc uplatňuje nepřetržitě, prostřednictvím kódů, přístupů a dat, a člověk se mění v „dividuum“ – soubor záznamů.

Co rámec zviditelňuje

Rámec rhizomu pomáhá pochopit, proč řada současných technik nemá jednoho pachatele. Koordinovaný útok napříč platformami nebo koordinované neautentické chování mohou mít organizátory, ale jejich účinek vzniká v síti, kde se narativ přenáší mezi uzly bez centrálního řízení. Odstranění jednoho uzlu (účtu, stránky) síť nezastaví – přesně jak popisuje princip asignifikantního zlomu. Arquilla a Ronfeldt (2001) ve studii o „sítích a síťových válkách“ ukázali, že decentralizované sítě mají vůči hierarchickým organizacím strukturní výhodu v pružnosti a odolnosti.

Druhým přínosem je pojem společností kontroly. Epistemická kontrola dnes nemusí probíhat v uzavřených institucích; probíhá prostřednictvím algoritmů, doporučovacích systémů a datových profilů, které řídí, co člověk uvidí. Tento posun propojuje rámec s analýzou kapitalismu dohledu a s digitálními kategoriemi Kompendia.

Třetím přínosem je kartografie místo genealogie. Rhizomatickou kampaň nelze pochopit hledáním „původce“; je třeba ji mapovat – sledovat uzly, spojení a cesty šíření. Tento postřeh odpovídá metodám síťové analýzy, které Kompendium doporučuje pro detekci (srov. teorie grafů).

Skrytá hierarchie v „bezstředé“ síti

Pro Kompendium je důležité, že zdání decentralizace může samo sloužit jako zástěrka. Jo Freemanová (1972) v eseji „Tyranie bezstrukturnosti“ ukázala na zkušenosti hnutí sedmdesátých let, že skupiny, které odmítají formální strukturu, nemají méně moci, ale moc neformální a nekontrolovanou: rozhoduje neviditelná elita přátel, kterou nelze volit ani odvolat. Tentýž vzorec se objevuje v online komunitách a hnutích, která se prezentují jako „bez vůdců“: narativy se zdají vznikat spontánně, ale ve skutečnosti je udává malý okruh vlivných účtů. Rhizomatický model tedy nemá vést k závěru, že síť nemá střed, ale k otázce, kde se skrytý střed nachází a jak se vyhýbá odpovědnosti. Pro detekci to znamená hledat uzly s nepřiměřeným vlivem na šíření, i když nemají formální roli, a odlišit skutečně distribuovanou síť od sítě, která distribuovanost předstírá.

Pohled zevnitř

Člověk, na kterého působí rhizomatický vliv, ho obvykle neprožívá jako tlak jedné autority, ale jako všudypřítomnou atmosféru: stejné narativy přicházejí z mnoha stran, od lidí, kteří se zdají nezávislí. Cíl útoku prožívá rhizomatickou kampaň jako lavinu bez tváře, proti níž není koho žalovat ani s kým jednat.

Detekční markery z hlediska rámce

Pozorovatel se může ptát, zda se stejný narativ objevuje v mnoha uzlech v krátkém čase; zda odstranění jednoho zdroje vede k jeho rychlému nahrazení; zda mezi zdánlivě nezávislými zdroji existují skryté spoje (sdílený obsah, časování, odkazy); a zda vliv probíhá přes algoritmické doporučování spíš než přes viditelnou autoritu. Tyto otázky odpovídají detekčním signaturám koordinace platforem a koordinace botů.

Rizikové kontexty

Sociální sítě a online komunity, decentralizované sítě anonymních účtů, konspirační hnutí bez formálního vedení, decentralizované radikalizační sítě, státní informační operace využívající síťové struktury a prostředí, kde algoritmy určují viditelnost obsahu.

Odlišení a meze užití

Rhizom není synonymem škodlivé sítě. Deleuze a Guattari ho chápali jako model svobodného myšlení a odporu proti hierarchiím; decentralizované sítě slouží i obraně – sítím podpory obětí, nezávislé žurnalistice, ověřovacím iniciativám. Rámec je také metaforický a kritici upozorňují, že jeho přenos do analýzy sítí je volný; Galloway a Thacker (2007) navíc ukazují, že i decentralizované sítě mají vlastní formy kontroly (protokoly). Kompendium proto rámec doplňuje empirickou síťovou analýzou a nepoužívá ho k tvrzení, že sítě nemají organizátory. Hodnota pojmu je heuristická: připomíná, že mapovat je třeba vztahy a cesty šíření, nejen jednotlivé aktéry.

Klinický a právní rámec

Klinicky je rámec relevantní pro práci s lidmi zasaženými online kampaněmi: pocit obklíčení bez tváře zvyšuje bezmoc a hypervigilanci; terapie by měla pomoci zúžit pozornost na konkrétní, zvládnutelné uzly (co mohu ovlivnit). Právně představují rhizomatické struktury problém přisouzení odpovědnosti: trestní a civilní právo pracuje s jednotlivými pachateli; pro doložení koordinace je klíčový obrazec důkazů a povinnosti platforem podle nařízení (EU) 2022/2065.

Obrana a zotavení

Proti rhizomatickým vlivům nefunguje obrana zaměřená na jeden zdroj. Účinnější je budovat odolnost příjemců – rutinu napříč zdroji, detox informačních kanálů, kuraci zdrojů – a vytvářet ochranné sítě, které jsou stejně pružné: komunity ověřování a podpory. Zotavení cílů kampaní vyžaduje kromě terapie i praktické omezení expozice; viz kurace informací.

Případy, které rámec osvětluje

QAnon jako hnutí bez formálního vedení, ruská IRA jako organizace využívající síťové šíření a Pizzagate jako narativ, který přecházel mezi platformami (interpretace knihy). Anonymizovaný kompozit: obnova po QAnon.

Poznámka ke kódu

Kód EA-7.1.7 patří do řady teoretických reflexí v katalogu technik; kapitola 7 nemá samostatný oddíl o Deleuzovi a Guattarim, poststrukturalistický kontext pojednává oddíl 7.4 EA a postmodernismus.

Literatura

• Deleuze, G., & Guattari, F. (1972). L'Anti-Œdipe.
• Deleuze, G., & Guattari, F. (1976). Rhizome.
• Deleuze, G., & Guattari, F. (1980). Mille plateaux.
• Deleuze, G. (1990). Post-scriptum sur les sociétés de contrôle. L'Autre journal.
• Freeman, J. (1972). The Tyranny of Structurelessness. The Second Wave.
• Arquilla, J., & Ronfeldt, D. (Eds.) (2001). Networks and Netwars. RAND.
• Galloway, A. R., & Thacker, E. (2007). The Exploit: A Theory of Networks.

Související

Sesterské reflexe a kapitoly

• EA-7.1.2 Foucault: disciplína – od disciplíny ke kontrole.
• EA-7.1.6 Sloterdijk: sféry – pěna místo sítě.
• 7.56 Zuboff: kapitalismus dohledu – empirický protějšek.

Pojmy

• Glosář: teorie grafů – nástroj mapování.
• Glosář: informační operace – organizované síťové vlivy.

Techniky, které rámec vysvětluje

• EA-2.3.6 Koordinovaný útok napříč platformami – kampaň bez středu.
• EA-9.4.2 Koordinované neautentické chování – síť falešných uzlů.