#teoreticke
30 stránek se štítkem #teoreticke.
Všechny stránky 30
- EA-7.1.1 Foucault: moc a věděníTeoretická reflexe Foucaultova pojmu moc–vědění: kdo určuje, co platí za pravdivé, tvaruje i prostor možného poznání. Jak rámec pomáhá rozpoznat a bránit EA.
- EA-7.1.10 Merleau-Ponty: vtělenostTeoretická reflexe Merleau-Pontyho fenomenologie těla: vnímání je tělesné a předreflexivní. Teoretický základ somatických vrstev technik a tělesně zaměřené obnovy.
- EA-7.1.2 Foucault: dohlížet a trestatTeoretická reflexe Foucaultovy analýzy disciplinární moci – dohled, normalizace a zkouška – jako rámce pro totalitní prostředí a osvojený vnitřní dozor.
- EA-7.1.3 Adorno: instrumentální rozumTeoretická reflexe kritiky instrumentálního rozumu (Horkheimer, Adorno): rozum zúžený na prostředek ztrácí schopnost ptát se po cílech. Význam pro rozpoznání a obranu EA.
- EA-7.1.4 Habermas: komunikativní jednáníTeoretická reflexe Habermasovy teorie komunikativního jednání: měřítko nezkreslené komunikace, podle něhož lze rozpoznat strategické zkreslení rozhovoru a veřejné debaty.
- EA-7.1.5 Arendtová: banalita zlaTeoretická reflexe pojmu banalita zla: zlo vykonané bez myšlení a úsudku. Proč je selhání úsudku společným jmenovatelem EA a jak se mu bránit.
- EA-7.1.6 Sloterdijk: sféryTeoretická reflexe Sloterdijkovy sférologie: člověk žije ve sdílených „bublinách“ smyslu a imunity; jejich uzavření je předpokladem epistemické izolace. Význam pro EA.
- EA-7.1.7 Deleuze a Guattari: rhizomTeoretická reflexe pojmu rhizom: necentrovaná síť vztahů jako model decentralizovaných, těžko dohledatelných vlivů a společností kontroly. Význam pro detekci a obranu EA.
- EA-7.1.8 Derrida: dekonstrukceTeoretická reflexe Derridovy dekonstrukce: rozbor nestability významu a hranice mezi kritickým čtením a rozkladem smyslu. Kdy rámec pomáhá a kdy ho lze zneužít.
- EA-7.1.9 Heidegger: pobyt (Dasein)Teoretická reflexe Heideggerovy analýzy pobytu: bytí-ve-světě, starost a „se“. Co se ztrácí, když je člověku vzat jeho svět, a jak rámec pomáhá při zotavení.
- EA-7.2.1 Fricker: Epistemická nespravedlnostKřivda na člověku jako poznávajícím: nevěří se mu kvůli tomu, kým je, nebo chybějí pojmy pro jeho zkušenost. Mechanismus, znaky, odlišení a obrana.
- EA-7.2.10 Nagel: Pohled odnikudNapětí mezi objektivním a subjektivním pohledem. Jak se „objektivita“ bez subjektu zneužívá ke zneplatnění prožitku a jak udržet obě perspektivy.
- EA-7.2.2 Goldman: VeritismusSociální praxe poznání se hodnotí podle toho, zda vedou k pravdivým přesvědčením. Rámec pro rozpoznání prostředí, která soustavně produkují omyl, a obranu.
- EA-7.2.3 Popper: FalsifikaceTeorie, kterou nic nemůže vyvrátit, neříká nic o světě. Popperovo měřítko pro rozpoznání imunizovaných doktrín, jejich znaky, odlišení a obranu.
- EA-7.2.4 Lakatos: Vědecký výzkumný programTvrdé jádro, ochranný pás a rozdíl mezi progresivním a degenerujícím programem jako měřítko pro doktríny, které jen dodatečně vysvětlují svá selhání.
- EA-7.2.5 Kuhn: Paradigmatický posunParadigmata určují, co se vidí jako problém a co jako důkaz. Jak se jazyk vědeckých revolucí a konverze zneužívá k ospravedlnění indoktrinace a jak to poznat.
- EA-7.2.6 Feyerabend: Proti metoděKritika jediné vědecké metody a obhajoba plurality – i argument, jímž lze relativizovat jakoukoli kontrolu. Jak odlišit plodný pluralismus od rozkladu měřítek.
- EA-7.2.7 Quine: Síť přesvědčeníPřesvědčení tvoří celek, v němž se zkušenost dá vstřebat na mnoha místech. Proč se rozpor přenáší na vlastní vnímání oběti a jak síť chránit a obnovit.
- EA-7.2.8 Davidson: Princip vstřícnostiPorozumění druhému předpokládá, že má převážně pravdivá a rozumná přesvědčení. Jak se vstřícný výklad zneužívá, jak se upírá obětem a jak to rozpoznat.
- EA-7.2.9 Williams: PravdivostPřesnost a upřímnost jako dvě ctnosti, bez nichž se rozpadá sdílené poznání. Jak prostředí lži, cynismu a vynucených přiznání tyto ctnosti ničí a jak je obnovit.
- EA-7.3.1 Kahneman: Systém 1 a 2Rychlé intuitivní a pomalé reflexivní myšlení. Proč časový tlak, únava a zahlcení oslabují kontrolu úsudku, jak to rozpoznat a jak se bránit.
- EA-7.3.10 Tononi: Teorie integrované informaceVědomí jako integrovaná informace (Φ): teoretický a empiricky sporný rámec. Jak se jeho jazyk zneužívá k pseudovědeckým nárokům na „měření vědomí“ a jak je rozpoznat.
- EA-7.3.2 Tversky a Kahneman: HeuristikySystematické zkratky úsudku za nejistoty – dostupnost, reprezentativnost, ukotvení a rámování. Jak je prostředí soustavně využívá, jak to poznat a jak se bránit.
- EA-7.3.3 Friston: Aktivní inferenceMozek jako systém, který minimalizuje predikční chybu. Jak kontrolované prostředí přepisuje očekávání a váhu vlastních vjemů, jak to rozpoznat a obnovit.
- EA-7.3.4 Clark: Rozšířená myslKognice zahrnuje poznámky, zařízení a druhé lidi. Kdo ovládá tyto vnější opory, zasahuje do myšlení: znaky, odlišení, ochrana a obnova vlastních opor.
- EA-7.3.5 Metzinger: Ego-tunelJá jako fenomenální model sebe, který nevidíme jako model. Teoretický rámec poruch prožitku já, zneužití nauky o „iluzi já“, znaky, odlišení a obnova.
- EA-7.3.6 Thompson: Mysl v životěEnaktivní pohled: mysl jako tvorba smyslu živým, sebeudržujícím organismem. Jak se narušuje autonomie tvorby smyslu a tělesná seberegulace a jak je obnovit.
- EA-7.3.7 Dennett: Intenční postojPřipisování přesvědčení a záměrů jako interpretační strategie. Jak se přehnané i odepřené připisování záměrů stává nástrojem manipulace a jak je kalibrovat.
- EA-7.3.8 Chalmers: Těžký problém vědomíProč prožitek nelze odvodit z funkce. Meze redukce subjektivity, zneužití „vědy o vědomí“ k popření utrpení i k mystifikaci, znaky a obrana.
- EA-7.3.9 Dehaene: Globální pracovní prostorVědomý přístup jako sdílení informace napříč mozkem s omezenou kapacitou. Co znamená zahlcení pozornosti, mýty o podprahovém ovlivňování a obrana pozornosti.