Protokol pro survivors obchodování s lidmi

Status: protokol pro zvláštní populaci; prochází všemi fázemi zotavení s úpravami pro lidi, kteří přežili obchodování s lidmi. Fáze: special. Cíl: zajistit bezpečí, zdravotní a právní pomoc a podpořit obnovu samostatnosti a úsudku u lidí, jejichž život byl soustavně ovládán za účelem vykořisťování.

1. Účel a cílová populace

Obchodování s lidmi zahrnuje podle Protokolu OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi (OSN 2000, tzv. Palermský protokol) najímání, přepravu nebo přechovávání osob pomocí hrozby, násilí, podvodu, zneužití moci nebo zranitelnosti za účelem vykořisťování – sexuálního, pracovního, nucené trestné činnosti či odebrání orgánů. V českém právu je obchodování s lidmi trestným činem podle § 168 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Protokol je určen přeživším všech forem obchodování, dospělým i dospívajícím, a odborníkům, kteří s nimi pracují.

Obchodování s lidmi je z pohledu Kompendia nejen formou násilí, ale i soustavnou epistemickou anihilací (EA): oběť je udržována v nepravdivém obrazu své situace („dlužíš nám“, „policie tě zavře“, „tvoje rodina to ví a souhlasí“, „bez nás nepřežiješ“).

2. Klinický obraz

Zimmermanová, Hossain a Wattsová (2011) popsali obchodování jako cyklus s fázemi náboru, přepravy, vykořisťování, zadržení a integrace či opětovného obchodování, přičemž v každé fázi působí zdravotní rizika. Systematický přehled Oramové a kolegů (2012) dokládá vysoký výskyt násilí, posttraumatických, depresivních a úzkostných příznaků a somatických obtíží u přeživších. Kontrola v obchodování připomíná donucující kontrolu v krajní podobě: zabavení dokladů, dluhové otroctví, izolace jazykem a místem, kontrola komunikace, výhrůžky rodině a střídání násilí s projevy „péče“, které vytváří traumatické pouto k vykořisťovateli.

Epistemický rozměr je zásadní. Přeživší často nepovažují sebe za oběti: věří, že dluh je skutečný, že „souhlasili“, že jsou vinni nelegálním pobytem nebo prací, a bojí se úřadů víc než vykořisťovatelů. Herman (1992) popisuje u lidí v dlouhodobém zajetí změny ve vnímání pachatele – včetně přijetí jeho hodnot a výkladu – a ztrátu důvěry v instituce. Klinicky se objevují posttraumatické a disociativní příznaky, stud, sebeobviňování, nedůvěra k pomáhajícím, somatické obtíže a zranění, závislosti a u části přeživších strach z návratu domů.

Pro pomáhající je důležité porozumět, proč přeživší „neutekli“. Kontrola v obchodování s lidmi málokdy spočívá jen v zamčených dveřích. Častěji jde o síť přesvědčení, která vykořisťovatel soustavně buduje: že oběť má dluh, který musí splatit; že je sama trestně odpovědná; že policie je zkorumpovaná; že rodina doma zaplatí za její útěk; že venku ji nikdo nepřijme. Stark (2007) popisuje donucující kontrolu jako vzorec, který omezuje svobodu tím, že zasahuje do všech oblastí života a znemožňuje představit si alternativu. Proto první kroky pomoci nespočívají ve výslechu, ale v trpělivém budování jiného obrazu skutečnosti – na základě dokladů, ověřitelných informací a lidí, kteří slib dodrží.

3. Cíle protokolu

Cílem je zajistit bezpečí, ubytování, zdravotní péči a právní status; poskytnout čas na zotavení a rozhodnutí o spolupráci s orgány činnými v trestním řízení bez nátlaku; obnovit správný obraz vlastní situace – práv, dluhu, viny; zpracovat trauma v bezpečném tempu; a podpořit samostatnost (jazyk, práce, vzdělání, vztahy) a ochranu před opětovným obchodováním.

4. Postup

1. Identifikace a bezpečí – rozpoznání přeživšího, bezpečné ubytování, oddělení od vykořisťovatelů; spolupráce se specializovanými organizacemi.
2. Zdravotní péče – vyšetření, léčba zranění a infekcí, péče o reprodukční zdraví, léčba závislostí; vše se souhlasem a s vysvětlením.
3. Právní pomoc a status – informace o právech oběti trestného činu, o pobytovém statusu a o možnosti doby na rozmyšlenou; viz Právo a obchodování s lidmi.
4. Opravení obrazu situace – trpělivé vysvětlování, že dluh vytvořený vykořisťovatelem není právně závazný, že přeživší není pachatel, a jaké má možnosti; s tlumočníkem bez vazby na vykořisťovatele.
5. Stabilizace – podle Akutního stabilizačního protokolu, s ohledem na kulturní a jazykový kontext.
6. Příprava na řízení – pokud se přeživší rozhodne vypovídat, příprava na výslech a soudní jednání; viz Příprava svědka.
7. Traumaterapie – po stabilizaci, v bezpečném tempu; narativní přístupy u přeživších organizovaného násilí (Schauer, Neuner a Elbert 2011).
8. Samostatnost – jazyk, vzdělání, práce, finanční gramotnost, vztahy; ochrana před opětovným náborem.

Rozhodovací bod A – hrozba vykořisťovatelů (výhrůžky rodině, pronásledování): má přednost bezpečí a spolupráce s policií podle volby přeživšího; viz Ochrana svědka. Rozhodovací bod B – návrat do země původu. Rozhodnutí o návratu je na přeživším; plánuje se s organizacemi v zemi původu kvůli riziku opětovného obchodování. Rozhodovací bod C – nezletilý přeživší. Platí pravidla ochrany dítěte a postup podle Rekonstrukčního protokolu pro adolescenty.

5. Hodnocení průběhu

Hodnotí se bezpečí, zdravotní stav, právní status, změny posttraumatických a depresivních příznaků ověřenými nástroji v čase (v jazyce přeživšího), zda přeživší rozumí svým právům a své situaci, zda rozhoduje o svých krocích a zda se rozvíjí jeho samostatnost. Validované normy pro EA neexistují.

6. Kontraindikace a rizika

Hlavním rizikem je instrumentalizace – pomoc podmíněná spoluprací v trestním řízení, která přeživšího staví do další závislosti. Dalším rizikem je retraumatizace výslechy a opakované vyprávění pro různé instituce. Rizikem je i zahanbení při zdravotním vyšetření nebo u sexuálního vykořisťování a kulturní nepochopení. Konečně hrozí opětovné obchodování, pokud přeživší zůstane bez prostředků a statusu.

7. Kazuistika (anonymizovaný kompozit)

Mladá žena přijela do země za prací v hotelu, kterou jí zprostředkoval známý. Po příjezdu jí vzali pas a oznámili dluh za cestu a ubytování, který musí „odpracovat“. Dva roky pracovala v nevěstinci a věřila, že policie by ji zavřela za nelegální pobyt. Po policejní razii odmítá mluvit. Pracovnice specializované organizace jí nejprve zajistí ubytování a lékařku a s tlumočnicí jí vysvětlí, že dluh neexistuje a že je obětí trestného činu. Žena dostane čas na rozmyšlenou. Po třech měsících se rozhodne vypovídat; připravuje ji na to psycholožka a advokátka. Začne chodit na jazykový kurz. Říká, že nejtěžší nebylo vyprávět, co se stalo, ale uvěřit, že „nebyla dlužná“.

8. Meze a otevřené otázky

Výzkum zdraví přeživších obchodování (Zimmerman, Hossain a Watts 2011; Oram a kol. 2012) se rychle rozvíjí, ale dlouhodobé studie zotavení jsou vzácné a epistemický rozměr – udržování oběti v nepravdivém obrazu situace – je zkoumán málo. Otevřená je otázka, jak zajistit pomoc nezávislou na trestním řízení a na pobytovém statusu, a jak pracovat s přeživšími pracovního vykořisťování, kteří se za oběti často nepovažují.

Literatura

• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Oram, S., Stöckl, H., Busza, J., Howard, L. M., & Zimmerman, C. (2012). Prevalence and risk of violence and the physical, mental, and sexual health problems associated with human trafficking: Systematic review. PLoS Medicine, 9(5).
• OSN (2000). Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. New York: Organizace spojených národů.
• Schauer, M., Neuner, F., & Elbert, T. (2011). Narrative Exposure Therapy: A Short-Term Treatment for Traumatic Stress Disorders (2nd ed.). Göttingen: Hogrefe.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Zimmerman, C., Hossain, M., & Watts, C. (2011). Human trafficking and health: A conceptual model to inform policy, intervention and research. Social Science & Medicine, 73(2).

Související

Sesterské a průřezové protokoly

• Protokol pro politické vězně – jiná forma zajetí.
• Sekvence – proč bezpečí předchází traumaterapii.
• Akutní zajištění bezpečnosti – bezpečnostní plán.

Právo a krize

• Právo a obchodování s lidmi – právní rámec.
• Příprava svědka – příprava na výpověď.
• Ochrana svědka – zvýšené ohrožení.

Pojmy

• Coercive control – kontrola v krajní podobě.
• Trauma bonding – pouto k vykořisťovateli.