Incidence expozice kultům
Incidence měří nové případy za časovou jednotku. U expozice manipulativním skupinám je nejtěžší otázkou, co přesně je „případ“ a kdy začíná – a odpověď rozhoduje o tom, zda číslo pomáhá prevenci, nebo stigmatizuje menšinová společenství.
Vymezení
Incidence – počet nových případů na populaci v riziku za rok – je pro prevenci užitečnější než prevalence, protože podle Last (2001) ukazuje, kde a kdy expozice vzniká, a tedy kam směřovat primární prevenci. U skupin s vysokou mírou kontroly je však obtížné obojí – určit čitatel (nové případy) i jmenovatel (populaci v riziku) –, což Rothman, Greenland a Lash (2008) řadí mezi typické problémy měření výskytu u skrytých jevů.
Výraz „kult“ je v odborné literatuře sporný. Sociologové náboženství, zejména Eileen Barkerová (The Making of a Moonie, 1984), ukázali, že nálepka „sekta“ či „kult“ často vypovídá víc o vztahu většinové společnosti k nové skupině než o praktikách uvnitř ní. Pro epidemiologii je proto nutné definovat expozici podle chování skupiny, nikoli podle jejího učení. Vhodným rámcem je pojem high-control group a operacionalizace přes BITE model – kontrolu chování, informací, myšlení a emocí, jak ji popsal Hassan (1988) – nebo přes Liftonova kritéria myšlenkové reformy (Lifton 1961).
Takto definovaná expozice se netýká jen náboženských skupin. Galanter (1989) ukázal, že stejné mechanismy nacházíme i v komerčních strukturách (například MLM), v terapeutických a „seberozvojových“ skupinách, v politických hnutích, online komunitách i v pracovním prostředí s rysy totalizace (korporátní kult).
Případová definice incidentního případu
Incidentní případ lze definovat jako první období, v němž osoba splňuje stanovený počet kritérií vysoké kontroly ve vztahu k jedné skupině (například omezení kontaktu s lidmi mimo skupinu, kontrolu přístupu k informacím, sankce za pochybnosti, finanční či pracovní závislost). Při této definici je podle Last (2001) klíčová volba prahové hodnoty: příliš nízký práh zahrne běžnou angažovanost v intenzivních komunitách (klášter, vrcholový sport), příliš vysoký zachytí jen extrémy. Stejně citlivé je datum začátku, neboť vstup do skupiny a začátek vysoké kontroly nejsou totéž – kontrola podle Hassana (1988) narůstá postupně a fáze love bombing předchází omezování. Konečně je třeba rozhodnout o opakovaných epizodách: odchod a návrat jsou podle Singer a Lalich (1995) časté, a je proto nutné předem určit, zda je druhý vstup novým případem.
Zdroje dat
| Zdroj | Co zachytí | Typické zkreslení |
|---|---|---|
| Populační šetření se zpětným dotazem („v posledních 12 měsících“) | Nové vstupy v obecné populaci | Podhodnocení – aktuální členové situaci tak nepopisují |
| Kohorty (viz kohortové studie) | Přesné datum začátku | Úbytek právě exponovaných |
| Poradny a linky pomoci | Případy, kdy se ozve rodina nebo bývalý člen | Zachytí až odchod nebo krizi, ne vstup |
| Soudní a sociálněprávní spisy | Případy s dopadem na děti, majetek, zdraví | Jen nejzávažnější a nejviditelnější |
| Online data (sledování náboru v komunitách) | Dynamiku šíření | Etické a právní limity, nejasný jmenovatel |
Žádný zdroj sám nestačí. Kombinace více zdrojů s odhadem překryvu (capture–recapture) je podle Hooka a Regala (1995) standardní cesta u skrytých jevů, ale předpokládá nezávislost zdrojů, která tu často neplatí – rodina, poradna i soud se o témž případu dozvídají navzájem.
Rizikové a protektivní faktory pro vznik expozice
Výzkum odchodů ze skupin a klinická zkušenost (Singer a Lalich 1995) opakovaně ukazují, že rozhodující bývá situace, nikoli osobnost. K riziku vedou přechodová období (začátek studia, stěhování, rozchod, ztráta práce, nemoc, úmrtí), hledání smyslu, komunity nebo řešení konkrétního problému, osamělost a absence lidí, kteří by nabídku viděli zvenku, a vstup přes důvěryhodnou osobu – přítele, kolegu, příbuzného. Galanter (1989) k tomu přidává nedostupnost legitimních služeb (psychoterapie, dluhového poradenství), které skupina „nahrazuje“ a tím získává vliv.
Ochranně naopak podle Barkerové (1984) působí rozmanitá sociální síť, která nabídku zasadí do kontextu, kritické myšlení spojené s respektem k víře a hodnotám, znalost varovných signálů (rozpoznání varovných signálů) a především dostupné alternativy k tomu, co skupina slibuje – prvek, který Rose (1992) považuje za jádro účinné populační prevence.
Interpretace
Rostoucí počet kontaktů poraden může odrážet větší povědomí, ne vyšší incidenci – artefakt, před nímž u surveillance varuje Last (2001). Incidence v určité populaci (například mezi studenty) je navíc ukazatelem expozičního prostředí, nikoli charakteristikou studentů, což odpovídá Roseovu (1992) rozlišení příčin výskytu v populaci od příčin onemocnění jednotlivce. Počty nelze použít k hodnocení konkrétní skupiny: epidemiologie popisuje rozložení v populaci, zatímco posouzení konkrétní organizace je podle Barkerové (1984) jiný úkol s jinými metodami (forenzní a právní rozměr).
Důsledky pro prevenci a zdravotní systém
Z incidenčních dat plyne především načasování prevence do přechodových období, která Singer a Lalich (1995) označují za okno největší zranitelnosti – orientační týdny na vysokých školách, integrační programy pro migranty, podpora po ztrátě zaměstnání. Druhým důsledkem je nabídka legitimních alternativ: dostupná psychoterapie, komunitní život a poradenství, bez nichž podle Rose (1992) prevence, která jen varuje a nic nenabízí, selhává. Třetím je podpora rodin, neboť blízcí bývají první, kdo změnu zaznamená, a potřebují vědět, jak udržet kontakt bez konfrontace (rodinná reziliencie). Čtvrtým je připravenost služeb na odchod: incidence vstupů dnes podle Hassana (1988) předpovídá potřebu podpory při odchodu za několik let (protokol kultovní extrakce, post-cult protokol).
Modelová situace
Univerzitní poradenské centrum zaznamená během podzimu několik podobných zakázek: rodiče studentů prvního ročníku popisují náhlé omezení kontaktu, nové finanční závazky a slovník, který dříve neznali. Centrum nepublikuje varování před konkrétní skupinou – k tomu nemá podklad a vystavilo by se riziku pomluvy, na něž upozorňuje Barkerová (1984) –, ale zařadí do orientačního týdne obecný blok o rozpoznání vysoké kontroly, posílí nízkoprahovou nabídku podpory a začne anonymně evidovat zakázky podle jednotných kritérií, aby za rok mohlo porovnávat.
Kontrolní otázky pro praxi
V duchu Barkerové (1984) výhrady vůči nálepkování se vyplatí u každého incidenčního odhadu ptát: Je expozice definována chováním skupiny (kontrola, izolace, sankce), nebo jejím učením? Jak je určeno datum začátku a jak se počítají opakované vstupy? Odpovídá jmenovatel skutečné populaci v riziku? Nemohou výsledky posloužit ke stigmatizaci náboženské nebo kulturní menšiny? A jsou služby připraveny na lidi, kteří ze skupin odejdou za několik let?
Limitace a otevřené otázky
Hranice mezi intenzivním, ale zdravým společenstvím a skupinou s vysokou kontrolou je spojitá a každý práh je konvencí, jak zdůrazňuje Galanter (1989). Trvá riziko zneužití dat proti náboženským a kulturním menšinám, které Barkerová (1984) dokládá na historii protisektářských hnutí (EA jako mocenský nástroj). Online skupiny bez fyzického místa a členství navíc mění samotný pojem „vstupu“ – jev, jemuž se věnuje online radikalizace a který Hassanův (1988) model, vzniklý pro fyzická společenství, zachycuje jen zčásti.
Literatura
- Barker, E. The Making of a Moonie: Choice or Brainwashing? Blackwell, 1984.
- Galanter, M. Cults: Faith, Healing, and Coercion. Oxford University Press, 1989.
- Hassan, S. Combating Cult Mind Control. Park Street Press, 1988.
- Hook, E. B.; Regal, R. R. „Capture-Recapture Methods in Epidemiology.“ Epidemiologic Reviews, 1995.
- Last, J. M. (ed.). A Dictionary of Epidemiology. Oxford University Press, 2001.
- Lifton, R. J. Thought Reform and the Psychology of Totalism. Norton, 1961.
- Rose, G. The Strategy of Preventive Medicine. Oxford University Press, 1992.
- Rothman, K. J.; Greenland, S.; Lash, T. L. Modern Epidemiology. Lippincott Williams & Wilkins, 2008.
- Singer, M. T.; Lalich, J. Cults in Our Midst. Jossey-Bass, 1995.
Související
Sesterské stránky
- Odhady prevalence – vztah mezi incidencí, trváním a prevalencí.
- Prevalence online radikalizace – expozice bez fyzické skupiny.
- Outreach na zranitelné populace – kam s výsledky.
Nástroje a rámce
- BITE model (detail) – operacionalizace kontroly.
- Cult Leaving Questionnaire – měření průběhu odchodu.
Případy a historie
- Sektářské vycházení – anonymizovaný průběh odchodu.
- Jonestown – krajní výsledek, který ovlivnil veřejné vnímání.
Glosář a kritika
- Sektářská konverze – pojem a jeho meze.
- Stigmatizace skrze EA kategorie – proč na definici záleží.