Bridge: OSINT (zpravodajství z otevřených zdrojů)

Most vede od hesla glosáře k místům knihy, kde se pojem používá, a od nich k praxi: rozpoznání, obraně a nápravě. Přehled všech mostů je v rejstříku Glossary Bridges.

Pojem

OSINT (Open Source Intelligence, zpravodajství z otevřených zdrojů) je disciplína sběru, zpracování, analýzy a předávání informací z veřejně a legálně dostupných zdrojů – veřejných rejstříků, médií, odborných publikací, registrací domén, záznamů certifikátů nebo veřejných profilů. Od signálového a lidského zpravodajství se liší tím, že nepracuje s utajovanými prostředky; od pouhého vyhledávání se liší strukturovaným analytickým postupem, ověřováním zdrojů a etickými pravidly sběru. V posledních letech se OSINT rozšířil i mimo státní zpravodajství: Higgins (2021) popsal, jak skupina nezávislých badatelů z veřejně dostupných fotografií, videí a dat dokázala ověřit události, které oficiální zdroje popíraly.

Kniha OSINT popisuje výhradně jako obranný a zákonný nástroj: k ověřování tvrzení, k rozpoznání koordinovaných kampaní a k ochraně lidí, nikoli k vyhledávání a sledování jednotlivců.

OSINT očima knihy

Pro knihu je OSINT především disciplínou ověřování. Většina technik EA, které působí ve veřejném prostoru, stojí na tom, že lidé neověřují: přebírají citáty vytržené z kontextu, sdílejí podvržené snímky a věří „nezávislým“ zdrojům, které jsou propojené. Dovednosti OSINT – dohledat původní zdroj, ověřit datum a místo, zjistit, kdo za účtem stojí – jsou obranou proti technikám EA-2.3.2 Kolaps kontextu, EA-2.3.3 Vytrhávání citátů nebo EA-9.4.3 Síť loutkových účtů. Wardle a Derakhshan (2017) v rámci „informační poruchy“ rozlišili mylnou informaci, dezinformaci a škodlivou informaci; OSINT pomáhá určit, o který druh jde.

Druhou stránkou je zranitelnost samotných zdrojů. Otevřené zdroje lze otrávit: vytvořit falešné záznamy, nasadit narativ do zdrojů, které analytici běžně používají, nebo vytvořit ozvěnovou komoru, v níž se tvrzení vzájemně potvrzují. Heuer (1999) upozornil, že analytik, který si vytvoří hypotézu brzy, pak informace hodnotí podle ní; otrávený zdroj, který hypotézu potvrzuje, proto projde snáz než zdroj, který jí odporuje. Kniha tento vzorec rozebírá v kapitolách o injekci narativu a o zaujatosti vyšetřovatele.

Třetí stránkou je etika. Veřejná dostupnost informace neznamená, že je přiměřené ji shromáždit a spojit. Nissenbaum (2010) tento problém vyjádřila pojmem kontextové integrity a Solove (2006) popsal agregaci údajů jako samostatný druh zásahu do soukromí. Sjednocování veřejných údajů o osobě je mechanismem doxingu; proto kniha OSINT vždy spojuje s pravidly účelu, přiměřenosti a lidské revize.

Čtvrtou stránkou je napodobení metody. Komunity šířící konspirační výklady často přebírají estetiku otevřeného pátrání – „dělej si vlastní výzkum“, snímky obrazovky, šipky a spojnice mezi lidmi –, ale bez jeho disciplíny: bez hledání vyvracejících dokladů, bez posouzení nezávislosti a bez ochoty závěr opustit. Douglas, Sutton a Cichocka (2017) ukázali, že konspirační přesvědčení uspokojují potřebu porozumění, bezpečí a pozitivního obrazu vlastní skupiny; pocit, že člověk „sám odhalil“ skrytou souvislost, tuto potřebu posiluje. Kniha tento vzorec rozebírá v kazuistice Zotavení z QAnon. Rozdíl mezi OSINT a jeho napodobeninou neleží v nástrojích, ale v tom, zda postup připouští, že se hypotéza ukáže jako mylná.

Kde se pojem v knize vyskytuje

Řada mezioborových kapitol se OSINT věnuje podrobně: Source Credibility under Epistemic Attack, ARES Validation pod EA Lens, Sociální sítě jako EA bojiště, Narrative Injection Attacks, Cross-Source Triangulation a Confirmation Bias v DD procesu.

Etickou stránku rozvádí kapitola Dual Use a technika EA-2.3.8 Epistemický doxxing; právní stránku kapitola Pomluva v EA kontextu.

Od pojmu k praxi

Rozpoznání

Kniha upozorňuje na tři vzorce, v nichž práce s otevřenými zdroji selhává nebo je zneužita. Prvním je potvrzení z ozvěny: tvrzení se objevuje na mnoha místech, ale všechna vedou k jednomu původu – viz signatura Cirkularita citací. Druhým je injekce narativu: do zdrojů, které analytici používají, se záměrně vloží obsah, který má vést k určitému závěru – viz signatura Injekce narativu. Třetím je davové pátrání, při němž skupina lidí z veřejných údajů „identifikuje“ pachatele. Známé případy po teroristických útocích ukázaly, že takové pátrání může označit nevinné lidi a vystavit je obtěžování dřív, než se omyl vyjasní.

Obrana

Obranou je disciplína, kterou OSINT jako obor vyžaduje: dohledat původní zdroj, ověřit čas a místo, posoudit nezávislost potvrzujících zdrojů a vést záznam o tom, jak byl závěr získán. Wineburg a McGrew (2019) ukázali, že zkušení ověřovatelé faktů čtou „laterálně“ – místo hloubkového čtení podezřelého zdroje nejdřív zjistí, co o něm říkají jiní. Tuto dovednost kniha doporučuje každému v návodech Rutina cross-source a Verifikace tvrzení.

Náprava

Když se ukáže, že závěr z otevřených zdrojů byl chybný – například že člověk byl veřejně označen za někoho, kým není –, je náprava naléhavá, protože omyl se šíří rychleji než oprava. Náprava zahrnuje zveřejnění opravy na stejných místech, kde se šířil omyl, a podporu zasaženého. Kniha k tomu odkazuje na kapitolu PR obrana narativu.

Rámec pro profesionály

Pro novináře, analytiky prověrek a vyšetřovatele plyne z knihy několik zásad: shromažďovat jen údaje, které účel vyžaduje; u každého závěru o osobě uvádět míru jistoty a zdroje; nepublikovat identifikaci bez nezávislého potvrzení; a respektovat právní rámec ochrany osobních údajů, v Evropské unii nařízení (EU) 2016/679 (GDPR). Etický rámec výzkumu v informačních technologiích, který formulovala zpráva Menlo (Dittrich a Kenneally 2012), k tomu přidává požadavek posoudit dopad na osoby, které do výzkumu nevstoupily dobrovolně.

Odlišení od příbuzných pojmů

OSINT je třeba odlišit od fúze zpravodajství, která slučuje zdroje libovolného druhu. Od sjednocování entit se liší tím, že sjednocování je jedním z kroků analýzy, OSINT celý cyklus. Od doxingu se OSINT liší účelem, přiměřeností a respektem k právům dotčených osob, nikoli technikou; proto kniha klade důraz na pravidla.

Časté omyly

Prvním omylem je domněnka, že veřejně dostupné znamená volně použitelné. Druhým omylem je přesvědčení, že víc zdrojů znamená spolehlivější závěr; rozhoduje jejich nezávislost. Třetím omylem je považovat OSINT za neutrální techniku: kdo ho dělá, nese odpovědnost za to, co z veřejných údajů složí.

Příklad (anonymizovaný kompozit)

Po požáru skladu se na sociálních sítích šíří video, které má ukazovat úmyslné založení požáru příslušníkem menšiny. Regionální redakce video ověří: dohledá jeho nejstarší výskyt, porovná okolí se satelitními snímky a zjistí, že bylo natočeno o tři roky dřív v jiné zemi. Redakce zveřejní ověření i s postupem, aby si ho čtenáři mohli zopakovat. Šíření videa nezastaví úplně, ale místní samospráva se na ověření odvolá a zabrání eskalaci.

Meze a otevřené otázky

Otevřená zůstává otázka, jak vymezit hranici mezi oprávněným ověřováním a sledováním, když tytéž metody slouží oběma. Druhou otázkou je, jak se OSINT promění s rozšířením generovaného obsahu, kdy bude stále těžší odlišit autentický záznam od syntetického – kniha tuto otázku rozvádí v kapitole EA v digitálním věku.

Literatura

• Dittrich, D., & Kenneally, E. (2012). The Menlo Report: Ethical Principles Guiding Information and Communication Technology Research. U.S. Department of Homeland Security.
• Douglas, K. M., Sutton, R. M., & Cichocka, A. (2017). The psychology of conspiracy theories. Current Directions in Psychological Science, 26(6), 538–542.
• Heuer, R. J. (1999). Psychology of Intelligence Analysis. Center for the Study of Intelligence, CIA.
• Higgins, E. (2021). We Are Bellingcat: An Intelligence Agency for the People. Bloomsbury.
• Nissenbaum, H. (2010). Privacy in Context. Stanford University Press.
• Solove, D. J. (2006). A taxonomy of privacy. University of Pennsylvania Law Review, 154(3), 477–564.
• Wardle, C., & Derakhshan, H. (2017). Information Disorder. Council of Europe.
• Wineburg, S., & McGrew, S. (2019). Lateral reading and the nature of expertise. Teachers College Record, 121(11).

Související

Glosář

• OSINT – heslo, které most propojuje.
• Doxing – zneužití spojování veřejných údajů.
• Entity Resolution – krok, v němž se záznamy přiřazují osobám.
• Intelligence fusion – slučování zdrojů.

Kniha

• Narrative Injection Attacks – otrávené zdroje.
• Confirmation Bias v DD procesu – zaujatost vyšetřovatele.
• Dual Use – etika otevřených zdrojů.

Sesterské mosty

• Bridge: Entity Resolution – sjednocování záznamů.
• Bridge: Intelligence fusion – fúze zdrojů.

Strukturní vazby

• OSINT (zpravodajství z otevřených zdrojů) – heslo glosáře, které tento most propojuje s knihou