Sebe-obrana: Informační dieta

Kurátorství zdrojů odpovídá na otázku odkud, informační dieta na otázky kolik, kdy a v jakém složení. Obě patří k sobě. I kvalitní zdroje mohou člověka zahltit, pokud je konzumuje nepřetržitě; a nepřetržitý příval informací – zvlášť poplašných – je stav, v němž se těžko přemýšlí a snadno přebírá cizí výklad. Kniha tento jev popisuje jako informační přetížení a strategii záplavy nepravd: když je informací tolik, že je nelze ověřit, lidé buď uvěří tomu, co slyší nejčastěji, nebo rezignují na pravdu vůbec. Informační dieta vrací množství do lidské míry.

Pro koho je návod

Návod je určen člověku, který sleduje zprávy „celý den“ a cítí se z nich vyčerpaný a úzkostný, a těm, kdo nemohou usnout, protože do noci čtou příspěvky. Zvlášť užitečný je pro lidi v krizi – při nemoci, sporu nebo válce v blízkosti –, u nichž potřeba „vědět všechno“ zesiluje úzkost, místo aby ji tlumila.

Situace, ve kterých pomáhá

Pomáhá v obdobích velkých událostí, kdy se zprávy aktualizují každou minutu; při dlouhodobém sporu, kdy si člověk stále čte, co o něm kdo napsal; u lidí, kteří se dostali do proudu konspiračního obsahu a potřebují ho zpomalit; a u pracovníků, kteří jsou zahlceni e-maily a zprávami. Pomáhá také při uzdravování po manipulaci, kdy je nervový systém přecitlivělý na poplašné podněty.

Varovné signály

Nadměrná informační spotřeba se pozná podle toho, že ztrácí funkci. Kontrolujete zprávy, i když víte, že se nic nového nestalo; informace vás neuklidňují, ale zvyšují neklid; a nedokážete vysvětlit, co jste se z hodin čtení vlastně dozvěděli. Holman, Garfin a Silver (2014) zjistili, že lidé, kteří po teroristickém útoku sledovali mediální zpravodajství mnoho hodin denně, uváděli vyšší akutní stres než někteří lidé, kteří byli události přímo vystaveni. Množství zpráv tedy samo o sobě působí na duševní stav.

Další signály se týkají rytmu dne a pocitu povinnosti. Ráno začínáte telefonem a večer jím končíte, a máte pocit, že „když přestanu sledovat, něco mi uteče“. Takový pocit bývá silnější než skutečný přínos: většina zpráv, které uniknou, by vaše rozhodnutí nezměnila, a ty, které by je změnily, se k vám obvykle dostanou i bez nepřetržitého sledování.

Modelová situace

Žena v dlouhém soudním sporu s bývalým partnerem každý večer procházela jeho profily a diskuse, kde o ní psal. Spala čtyři hodiny a v práci se nemohla soustředit. S terapeutkou si nastavila pravidlo: profily nesleduje vůbec, jednou týdně je projde advokátka a důležité věci jí předá. Zprávy si vymezila na dvacet minut ráno. Po měsíci spala lépe a měla víc síly na samotné řízení. (Anonymizovaný kompozit.)

Cíl dovednosti

Stanovit množství, skladbu a časové rozvržení informací, které denně přijímáte, podobně jako se plánuje strava, a udržet prostor pro odpočinek, vztahy a vlastní myšlení.

Odborné východisko

Herbert Simon (1971) jako jeden z prvních upozornil, že v prostředí s nadbytkem informací se vzácným zdrojem stává pozornost a že „bohatství informací vytváří chudobu pozornosti“. Pozdější přehled výzkumu informačního přetížení popsal, že od určitého bodu další informace kvalitu rozhodování nezlepšují, ale zhoršují: lidé hůř rozlišují podstatné od nepodstatného, rozhodují zbrkleji nebo rozhodování odkládají (Eppler a Mengis 2004). Informační dieta vychází z tohoto zlomu – nejde o to vědět co nejvíc, ale vědět to, co potřebuji, v množství, které dokážu zpracovat.

Pro sebe-obranu je důležité, že přetížení není jen vedlejším produktem moderních médií, ale také nástrojem. Analýza propagandistického modelu označovaného jako „záplava nepravd“ popsala strategii založenou na vysokém objemu, rychlosti a opakování sdělení bez ohledu na jejich vzájemnou konzistenci (Paul a Matthews 2016). Taková strategie nepotřebuje přesvědčit; stačí, když zahltí a vyčerpá schopnost ověřovat. Omezení příjmu je proto obranou nejen pozornosti, ale i úsudku.

Johnson (2012) přirovnal informační spotřebu k výživě: podobně jako u jídla nejde jen o množství, ale i o složení a o to, zda strava obsahuje víc „zpracovaného“ obsahu, který chutná, ale nesytí. Metafora má své meze, ale vystihuje praktický závěr: plánovat, kdy a z čeho se informuji, je stejně rozumné jako plánovat jídlo.

Pět praktických cvičení

1. Denní strop

Stanovte si strop pro sociální sítě, zprávy a e-maily a změřte, kolik času jim skutečně věnujete (většina telefonů to umí ukázat). Překročení netrestejte, ale zaznamenejte, kdy a proč k němu došlo.

2. Časová okna

Vyhraďte pro informace pevná okna: zprávy jednou nebo dvakrát denně na pár minut, e-maily ve dvou až třech blocích, sociální sítě jednou denně. Mimo okna mějte upozornění vypnutá. Okna chrání ráno a večer, kdy je mysl nejcitlivější.

3. Výživová hodnota

Hodnoťte obsah podobně jako jídlo: co je prázdné, ale chutné (zábava, drby), co sytí (kvalitní analýza, odborný text), co je jed (obsah dělaný pro vztek a strach). Nejde o zákaz zábavy, ale o vyváženost.

4. Na konzumaci reflexe

Ke každé delší konzumaci přidejte krátkou reflexi: co jsem se dozvěděl? Co si o tom myslím já? Psaní nebo rozhovor proměňuje příjem v porozumění.

5. Jeden hluboký text denně

Denně si přečtěte jeden článek nebo kapitolu, které vyžadují aspoň půl hodiny soustředění. Brání to postupnému rozpadu schopnosti číst souvisle (viz hluboké čtení).

Jak si vést záznam

Týden si zapisujte čas strávený jednotlivými typy informací a náladu před a po. Z tabulky uvidíte, které informace vás posilují a které vyčerpávají. Pokud sledujete obsah, který se vás osobně týká (pomluvy, kampaň), zvažte, zda ho nemůže sledovat někdo jiný – advokát, přítel – a předávat vám jen to podstatné.

Časový rámec a indikátory pokroku

Denní strop a okna průběžně, ráno si naplánujte strukturu, večer krátké ohlédnutí. Pokrok poznáte podle menší únavy z obrazovky, lepšího spánku, lepšího soustředění a podle toho, že se ze zpráv dozvídáte víc za kratší dobu.

Kdy a koho požádat o pomoc

• Pokud vás informace trvale zaplavují úzkostí nebo nemůžete přestat sledovat obsah, který vám ubližuje, obraťte se na psychologa nebo praktického lékaře.
• V akutní krizi volejte Linku první psychické pomoci 116 123; v ohrožení života 112 nebo 155.
• Pokud se obsah týká výhrůžek nebo pomluv vůči vám, kontaktujte advokáta, policii (158) nebo linku 116 006.

Čeho se vyvarovat

Neodpojte se od informací úplně v době, kdy potřebujete vědět o bezpečnostních opatřeních (například při mimořádné události) – omezte se na oficiální zdroje a pevné časy, kdy je zkontrolujete.

Netrestejte se za překročení limitů; sledujte vzorce a upravte plán, pokud je nereálný. A nenahrazujte jednu závislost jinou: když přestanete sledovat zprávy, ale stejný čas strávíte jiným nekonečným proudem obsahu, problém se jen přesunul.

Meze svépomoci

Příliš přísná dieta se snadno zlomí; plánujte i volnější dny, aby byla udržitelná. Kompulzivní sledování informací může být projevem úzkostné poruchy, kterou je potřeba léčit, ne jen „ukáznit“. Profesní nároky někdy dietu omezují – pak hledejte nejmenší dosažitelnou změnu.

Literatura

• Eppler, M. J., & Mengis, J. (2004). The concept of information overload: A review of literature from organization science, accounting, marketing, MIS, and related disciplines. The Information Society, 20(5), 325–344.
• Holman, E. A., Garfin, D. R., & Silver, R. C. (2014). Media's role in broadcasting acute stress following the Boston Marathon bombings. Proceedings of the National Academy of Sciences, 111(1), 93–98.
• Johnson, C. A. (2012). The Information Diet: A Case for Conscious Consumption. O'Reilly Media.
• Paul, C., & Matthews, M. (2016). The Russian „Firehose of Falsehood“ Propaganda Model: Why It Might Work and Options to Counter It. RAND Corporation.
• Simon, H. A. (1971). Designing organizations for an information-rich world. In M. Greenberger (Ed.), Computers, Communications, and the Public Interest (pp. 37–72). Johns Hopkins Press.

Související

Návody informační hygieny

• Kurátorství zdrojů – odkud informace brát.
• Rozpočet pozornosti – plánování pozornosti.
• Informační půst – plánované přestávky.
• Řízení kognitivní zátěže – co se děje při zahlcení.

Techniky a pojmy

• EA-1.1.2 Informační přetížení – zahlcení jako technika.
• Firehose of Falsehood – záplava nepravd.

Protokoly a prevence

• Akutní informační kurace – vedená úprava informačního prostředí.
• Digitální hygiena – prevence.