Bridge: Epistemic security (epistemická bezpečnost)

Most vede od hesla glosáře k místům knihy, kde se pojem používá, a od nich k praxi: rozpoznání, obraně a zotavení. Přehled všech mostů je v rejstříku Glossary Bridges.

Pojem

Epistemická bezpečnost je mezioborové pole, které se zabývá systémovými hrozbami pro individuální i kolektivní schopnost utvářet poznání. Heslo glosáře ji popisuje jako přístup, který chápe lidský ekosystém vědění jako kritickou infrastrukturu, srovnatelnou s elektrickou sítí nebo s vodárenstvím: je všudypřítomná, nepostradatelná a zranitelná záměrným útokem, pozvolným úpadkem i nezamýšleným selháním. Nejde jen o to, zda lidé věří pravdivým tvrzením, ale o to, zda má společnost fungující procesy, jimiž se omyly odhalují a opravují.

Pro knihu je epistemická bezpečnost makrorámcem, v němž katalog technik působí na mikroúrovni. Heslo glosáře výslovně uvádí, že Kompendium je samo artefaktem epistemické bezpečnosti: taxonomií jevů, které poškozují poznávání, určenou těm, kdo je mají rozpoznávat a léčit.

Původ a kontext pojmu

Pojem v současné podobě formulovala zpráva Seger a kol. (2020) pro Alan Turing Institute, která epistemickou bezpečnost spojuje se schopností demokratických společností dospívat k informovaným rozhodnutím. Zpráva rozlišuje hrozby na straně aktérů (záměrná dezinformace), na straně prostředí (informační přetížení, rozklad důvěry) a na straně technologií (syntetická média, automatizované šíření). Navazuje na starší práce o „informační poruše“, v nichž Wardleová a Derakhshan (2017) oddělili dezinformaci (nepravdu šířenou úmyslně), misinformaci (nepravdu šířenou bez úmyslu) a malinformaci (pravdu použitou ke škodě).

Filozofické zázemí poskytuje sociální epistemologie, podle níž je poznání z velké části společenským výkonem – závisí na svědectví, institucích a důvěře (Goldman 1999). Historickou zkušenost s tím, co se stane, když se tato infrastruktura rozpadne, popsala Arendtová (1951): totalitní propaganda podle ní nesměřuje jen k tomu, aby lidé věřili lžím, ale k tomu, aby přestali rozlišovat mezi faktem a fikcí. Kniha tyto linie rozvádí v kapitolách 7.3 Sociální epistemologie EA a 7.8 Politická a ideologická EA.

Kde se pojem v knize vyskytuje

Kolektivní rozměr podrobně rozvádí oddíl Populační zdraví a preventivní oddíl Prevence a rezilience, zejména stránky Kvalita veřejného diskurzu a Občanské vzdělávání. Na úrovni aktérů a jejich metod se knize nabízejí sesterské mosty Bridge: Info ops, Bridge: Propaganda a Bridge: Firehose of Falsehood. Historické případy ukazují oba typy hrozeb – záměrnou kampaň v Sovětských aktivních opatřeních a cílené vytváření pochybností v Manipulaci tabákovým průmyslem. Organizační a regulační stránku popisují EA × Security: Enterprise disinformation defense a EA × Compliance: NIS2 – pilíř integrity informací.

Od pojmu k praxi

Rozpoznání

Na kolektivní úrovni se ohrožení epistemické bezpečnosti pozná méně podle konkrétních nepravd a více podle stavu procesů: klesající důvěry v instituce, které omyly opravují; rostoucího podílu lidí, kteří považují pravdu za nedosažitelnou; mizení společného faktického základu, na němž by se dalo přít. Na individuální úrovni se týž stav projevuje únavou z informací, cynismem („všichni lžou“) a nejistotou o tom, čemu vůbec věřit – kniha ho zachycuje v detekční signatuře Nejistota o realitě.

Odlišení

Epistemická bezpečnost není totéž co cenzura nebo „ochrana před špatnými názory“. Pole se zabývá odolností procesů, nikoli kontrolou obsahu; společnost s vysokou epistemickou bezpečností snese mnoho nepravd, protože je umí rozpoznat a opravit. Zároveň není totéž co kybernetická bezpečnost: útok na poznání nemusí zahrnovat jediný technický průnik, stačí, aby rozložil důvěru.

Obrana

Výzkum nabízí několik ověřených směrů. Teorie psychologické inokulace, kterou založil McGuire (1964), ukazuje, že předem poskytnuté oslabené protiargumenty zvyšují odolnost vůči přesvědčování; novější práce ji přenesly na dezinformace a ukázaly, že krátká hra vysvětlující strategie dezinformací zvyšuje schopnost je rozpoznat (Roozenbeek a van der Linden 2019). Lewandowsky, Ecker a Cook (2017) zdůrazňují, že korekce jednotlivých nepravd nestačí a že je třeba pracovat i s prostředím, které nepravdy produkuje. Pro jednotlivce kniha nabízí příručky Kurikulum kritického myšlení, Mediální gramotnost a Triangulace zdrojů.

Rámec pro profesionály

Pro kliniky má makrorámec praktický význam: příznaky, s nimiž přichází jednotlivec, mohou být odrazem prostředí, které poškozuje poznávání celé skupiny. Kapitola 6.10 Kolektivní a institucionální intervence popisuje, kdy je vhodné pracovat s komunitou nebo institucí, ne jen s jednotlivcem. Pro instituce plyne z pojmu povinnost chránit procesy, jimiž se opravují omyly – nezávislé ověřování, ochranu oznamovatelů, transparentní opravy.

Časté omyly

Omylem je chápat epistemickou bezpečnost jako boj „pravdy proti lži“, v němž stačí určit, kdo má pravdu. Takový přístup může sám podkopat důvěru, pokud působí jako mocenské rozhodnutí. Druhým omylem je soustředit se jen na technologie; mnoho hrozeb je sociálních a institucionálních. Třetím omylem je domnívat se, že obrana je úkolem jen států a platforem. Kniha klade stejný důraz na odolnost jednotlivců a malých společenství, protože právě tam se rozhoduje o tom, komu lidé věří.

Příklad (anonymizovaný kompozit)

V menším městě se během několika týdnů rozšíří zpráva, že místní nemocnice zamlčuje infekci na porodnici. Zpráva je nepravdivá, ale opírá se o skutečnou nedávnou chybu v komunikaci. Nemocnice nejprve reaguje stručným popřením, což podezření posílí. Teprve když zveřejní srozumitelnou časovou osu skutečné události, umožní místní novinářce nahlédnout do dokumentace a uspořádá veřejné setkání s lékaři, důvěra se postupně obnoví. Případ ilustruje, že epistemická bezpečnost se netýká jen vyvrácení nepravdy, ale obnovy procesu, jímž lidé mohou ověřit, co je pravda.

Meze a otevřené otázky

Pole je mladé a jeho pojmy se teprve ustalují; různé instituce pod něj zahrnují různé jevy. Otevřenou otázkou je, jak měřit epistemickou bezpečnost společnosti, aniž by se z měření stal nástroj kontroly, a jak chránit kolektivní poznávání před záměrnými útoky, aniž by se omezila svoboda projevu. S tím souvisí problém dvojího užití: poznání o tom, jak se dá společnost epistemicky oslabit, je samo citlivé.

Druhou mezí je to, co z pojmu neplyne. Označit jev za hrozbu epistemické bezpečnosti neříká, že je nepravdivý, ani že za ním stojí nepřátelský aktér: týmž rámcem se popisuje záměrná kampaň, informační přetížení i nezamýšlené selhání institucí, a Seger a kol. (2020) tyto zdroje výslovně oddělují právě proto, že vyžadují různou odpověď. Z pojmu také neplyne, kdo má zasáhnout; úsudek o ohrožení procesů poznávání je popis stavu, ne mandát k jednání. Rozlišení mezi oslabením epistemické bezpečnosti a legitimním sporem o fakta navíc nelze provést zevnitř sporu samého – kdo rámec používá proti vlastní opozici, mění pojem v nástroj.

Literatura

• Arendt, H. (1951). The Origins of Totalitarianism. Harcourt, Brace.
• Goldman, A. I. (1999). Knowledge in a Social World. Oxford University Press.
• Lewandowsky, S., Ecker, U. K. H., & Cook, J. (2017). Beyond misinformation: Understanding and coping with the „post-truth“ era. Journal of Applied Research in Memory and Cognition, 6(4), 353–369.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. Advances in Experimental Social Psychology, 1, 191–229.
• Roozenbeek, J., & van der Linden, S. (2019). Fake news game confers psychological resistance against online misinformation. Palgrave Communications, 5, 65.
• Seger, E., Avin, S., Pearson, G., et al. (2020). Tackling Threats to Informed Decision-Making in Democratic Societies: Promoting Epistemic Security in a Technologically-Advanced World. The Alan Turing Institute.
• Wardle, C., & Derakhshan, H. (2017). Information Disorder: Toward an Interdisciplinary Framework for Research and Policy Making. Council of Europe.

Související

Glosář

• Epistemic security – heslo, které tento most propojuje s knihou.

Kniha

• Populační zdraví – kolektivní rozměr EA.
• Kvalita veřejného diskurzu – prevence na úrovni společnosti.
• 7.8 Politická a ideologická EA – historické a politické souvislosti.
• Sovětská aktivní opatření – historický příklad záměrné kampaně.

Sesterské mosty

• Bridge: Info ops – informační operace jako aktér hrozby.
• Bridge: Dual-use poznání – citlivost poznání o útocích.
• Bridge: Epistemic bubble – strukturní hrozba v prostředí.

Strukturní vazby

• Epistemic security (epistemická bezpečnost) – heslo glosáře, které tento most propojuje s knihou