Jain
So Peaceful
Jemná tečka za albem Zanaka, houpavá skladba s nádechem reggae, v níž Jain nechává cesty celého alba usadit se do klidné, prosluněné spokojenosti.
Pocit
19 skladeb.
Jain
Jemná tečka za albem Zanaka, houpavá skladba s nádechem reggae, v níž Jain nechává cesty celého alba usadit se do klidné, prosluněné spokojenosti.
Dusty Kid
Sardinský techno producent uzavírá své debutové album A Raver's Diary (Boxer, 2009) nečekanou, něžnou písní z vrstvených kytar a vlastního křehkého hlasu, která se vzdouvá do zvukové stěny.
Daft Punk
Nile Rodgers vypráví svůj vlastní příběh ve třetím z filmů Collaborators od Daft Punk, vřelém a vtipném portrétu kytaristy, jehož rytmus prostupuje celým albem Random Access Memories.
Daft Punk
Giorgio Moroder otevírá filmy Daft Punk The Collaborators a vzpomíná na Moog, na taneční parket a na perfekcionismus dvou Francouzů, kteří ho kvůli Random Access Memories přivedli zpět do studia.
Electric Guest
Klavírem hnaná jízda vedená falzetem, kterou produkoval Danger Mouse: „This Head I Hold“ byla debutovým singlem Electric Guest z roku 2012, retro soul-popový švih omotaný kolem připomínky, že nemusíte jít po krocích, které vám vytyčí společnost.
Bakermat
„The River“ je krátká, hřejivá house skladba z druhého alba Bakermata The Spirit (2021), desky, kterou nizozemský producent postavil z gospelového, soulového a folkového materiálu: dvouapůlminutová skica povznesení, ne klubový epos.
Aloe Blacc
Prosba z těžkých časů zasazená do brooklynského retro-soulového jamu: hit Aloe Blacca z roku 2010, znělka seriálu HBO How to Make It in America, tady v živém provedení z Berlína roku 2011, kde je refrén o ztracené práci a vypůjčeném dolaru stvořený k tomu, aby ho zpíval celý sál.
2raumwohnung
Noční strana písně nahrané dvakrát: singl 2raumwohnung z roku 2017 zasazuje německé sloky a anglický refrén Ingy Humpe do temnějšího syntezátorového aranžmá s nádechem osmdesátých let, jedné ze dvou verzí na jejich dvojalbu Nacht und Tag.
Inigo Montoya
„Inigo Montoya - .E.S“ je hypnotické spojení elektronických beatů a introspektivních melodií, které vytváří snovou atmosféru a zve posluchače na cestu do vlastního nitra. Tajemná zvuková krajina skladby z ní dělá dílo zároveň uhrančivé a hluboce poutavé.
Ultraísta
„Smalltalk“ je hlavní singl Ultraísty z roku 2012, tria producenta Radiohead Nigela Godriche, bubeníka Joeyho Waronkera a zpěvačky Laury Bettinson: vrstvené syntezátory a bicí s afrobeatovým cítěním pod prosbou, ať skončí prázdné tlachání, tady v garage-shufflovém remixu Four Teta.
Marbert Rocel
Procítěná downtempo píseň z druhého alba německého tria Marbert Rocel Catch A Bird: jemný hlas Antje Seifarth nad měkkou, pomalu se rozvíjející elektronikou, stvořená ke zklidnění.
Tinush
„Sandburg“, německy pískový hrad, je titulní skladba EP berlínského producenta Tinushe z roku 2014 na labelu Crosswalk: sedm minut melodického deep house, později zkrácených na tříminutovou rádiovou verzi, s remixy, které připravili Alec Troniq a Umami.
Michelle Gurevich
„Party Girl“ je doma nahraná titulní píseň debutu Michelle Gurevich z roku 2007, vydaného pod jménem Chinawoman: pomalá balada s kamenně klidným altem o nočním životě, která se stala její nejznámější písní a dala název filmu oceněnému v Cannes.
Fatboy Slim
„Sunset (Bird of Prey)“ je singl Fatboy Slima z roku 2000 postavený na hlase Jima Morrisona, samplovaném z písně „Bird of Prey“ skupiny The Doors: pomalu stoupající, sluncem vybělená taneční skladba, jejíž videoklip posílá stíhacího pilota ze šedesátých let do halucinace.
Miike Snow
Hlavní singl Miike Snow z roku 2012 klade melancholii ke zpívání nad zadrhávající klavírní akordy a house beat four-on-the-floor, nahraný ve stockholmském studiu, které kdysi používali ABBA.
K.Flay
Průlomová píseň K.Flay odpovídá na celou dekádu písní o tom, jak se zhulit, otázkou, co když už jsem dost high: lehký rytmus, bublavé kytarové linky a zpěvavý flow v produkci Mikea Elizonda.
Joris Delacroix
Joris Delacroix uzavírá své album Night Visions z roku 2018 skladbou Epoque, sedmi minutami melodického deep house, v nichž se měkké melodie s klavírním školením nesou na pravidelném, hnacím pulsu.
Lekota
I Used To od Lekoty spojuje nostalgické melodie s moderním elektronickým zvukem a vytváří emotivní, introspektivní poslechový zážitek.
Bronski Beat
Debutový singl Bronski Beat z roku 1984 proměňuje útěk gay teenagera z domova v synth-popovou hymnu nesenou falzetem, postavenou na sekvencované oktávové figuře a zapamatovanou díky strohému videoklipu Bernarda Rose.