Recenze
Žánr a nálada
Daft Punk zahájili svou řadu portrétů spolupracovníků nestorem Random Access Memories a Episode 1, Giorgio Moroder je osm minut, během nichž průkopník disca a elektroniky přemýšlí nahlas. Je to mluvené slovo bez jediné písně a nálada je zároveň inspirativní, nostalgická a přemýšlivá: producent, který se ohlíží zpět a přitom netrpělivě vyhlíží, co přijde.
O skladbě
The Creators Project, umělecká platforma, kterou provozoval Intel s Vice, zveřejnila film 3. dubna 2013, několik týdnů před albem, jako první díl série The Collaborators, kterou režíroval kameraman Ed Lachman. Moroder mluví o Moogu, o tanečním tempu a těle, o nabitém tanečním parketu na Ibize a o své práci na I Feel Love. Pak se obrátí k oběma Francouzům, označí je za perfekcionisty a myslí to jako pochvalu. Nejlepší historka pochází ze studia: tři mikrofony připravené pro jeho hlas, jeden ze šedesátých let, jeden ze sedmdesátých a jeden současný, a jeho námitka, že rozdíl nikdy nikdo neuslyší.
Hudební rozbor
Úvod
Film nezačíná životopisem, ale tvrzením. Moroder říká, že taneční svět potřebuje něco nového, a zbytek filmu se ptá, co by to mohlo být.
Hlavní část
Střed je jeho historie v miniatuře, kapitola po kapitole: první syntezátor, pak rytmus, pak DJ, každé vzpomínané jako praktický problém a jeho řešení.
Most
V čase 3:47 se tématem stávají Daft Punk. Jejich týdny hledání jediného zvuku staví proti vlastním nahráváním, která trvala pár hodin, a přiznává, že není člověk na detaily, ačkoli způsob dvojice byl potřeba.
Závěr
Od 5:09 váží staré metody proti novým a končí u budoucnosti tance, spíš zvědavě než teskně.
Pojmy v centru pozornosti
Tohle je mluvené slovo v nejprostší podobě, příběh bez melodie, který nejlépe vynikne vedle skladby Daft Punk – Giorgio by Moroder. Tam dvojice sestříhala jeho vzpomínky do skladby, která sleduje vyprávění, takže když řekne, že věděl, že potřebuje klik, rozběhne se klik. Tady tentýž hlas plyne bez jakéhokoli beatu.
analogový syntezátor je tématem druhé kapitoly (0:45). Moroder vzpomíná, jak objevil Moog a použil ho pro pulzující podklady raného disca; později (5:09) připouští, že digitální cesta je snazší, a přitom podporuje odmítnutí dvojice jen tak mačkat tóny a akordy.
Pak přichází klubová kultura (3:07): asi pět tisíc lidí na Ibize a DJ, který je vede jako dirigent. Pro Morodera se taneční hudba stala popem celého světa.
Umělecký kontext
Random Access Memories vyšlo u Columbie v květnu 2013 a téhož měsíce vyšly filmy také jako zvuková nahrávka o osmi epizodách. Moroder, průkopník italo disca známý svými deskami s Donnou Summer, nahrával svůj monolog pro album dva dny a zvukaři vybrali každý mikrofon tak, aby zastupoval jiné desetiletí jeho života.
Ohlas a dopad
Stereogum a Dancing Astronaut psaly o epizodě hned v den, kdy vyšla, a Dancing Astronaut citoval větu, která ji shrnuje: „Je čas, aby v tanečním světě vzniklo něco nového.“ V červnu 2023 Daft Punk filmy k desátému výročí alba znovu zveřejnili na svém vlastním kanálu. Podívejte se na něj a pak si pusťte Giorgio by Moroder a uslyšte ten hlas znovu.
