Recenze
Žánr a nálada
Bronski Beat a jejich It Ain’t Necessarily So jsou coververze, synthpopová nahrávka 80. let vytvořená z písně, kterou George a Ira Gershwinovi napsali v roce 1935 pro Porgyho a Bess. Nálada je provokativní a vzdorná pod hravým povrchem. Tato stránka patří plné albové verzi, té, kterou kapela zařadila jako druhou skladbu svého debutového alba.
O skladbě
V opeře píseň patří postavě Sportin’ Life, drogovému dealerovi, který zpochybňuje příběhy z Bible. Bronski Beat, otevřeně gay trio, ji nahráli pro The Age of Consent a Pitchfork četl její podtext jednoznačně: pochybnost o tom, co Bible říká o homosexualitě, zpívaná jako jedna z písní alba o touze, „delivered in a distinct feminine mode“, podaných výrazně ženským způsobem. Zvuk nekřičí. Pitchfork slyšel „a slice of sophisticated percolation more akin to fellow 1984 breakout star Sade than gritty British synth-pop“, tedy kus sofistikovaného probublávání, bližší Sade, další objevné hvězdě roku 1984, než drsnému britskému synth-popu, s klarinetovým sólem a s The Pink Singers, otevřeně gay mužským sborem z Londýna, kolem hlasu Jimmyho Somervilla.
Hudební rozbor
Prameny jmenují části písně, ale ne jejich pořadí ani délku, takže tento rozbor postupuje po částech.
Sloky
Příběh za příběhem, od Davida a Goliáše po Jonáše ve velrybě, text z roku 1935 vypráví biblickou historku a pak ji stejným veršem pochybnosti odbude.
Sólo
Na sólo vystoupí klarinet. Kdo na něj hraje, není jasné: Wikipedie v popisu singlů jmenuje Arna Hechta z Uptown Horns a v seznamu hudebníků Richarda Colese.
Sbor
U této skladby jsou uvedeni The Pink Singers, sbor za hlavním hlasem.
Pojmy v centru pozornosti
coververze může zachovat každé slovo a změnit význam. V podání Sportin’ Life v roce 1935 se píseň vysmívá zbožnosti; v podání kapely, jejíž obal alba v roce 1984 vypisoval věk souhlasu pro gaye v celé Evropě, míří táž pochybnost na ty, kdo Biblí argumentují proti gayům.
Tato nahrávka je alternativní verzí vlastního singlu kapely. Wikipedie uvádí u albové skladby 4:40, MusicBrainz 4:43, oproti zhruba čtyřem minutám sedmipalcového singlu; singl je recenzován jako Bronski Beat – Ain’t Necessarily So. Co zkrácení odstranilo, žádný pramen neříká.
vokální harmonie znamená, že několik hlasů zpívá společně. Tady se k Somervillovi přidává gay mužský sbor, takže pochybnost už nepatří jedinému hlasu.
Umělecký kontext
The Age of Consent vyšlo u London Records 15. října 1984 v produkci Mikea Thornea a tato skladba se nahrávala v The Garden v Londýně a ve studiu Skyline v New Yorku. Vnitřní obal uváděl zákonný věk pro vztahy mezi muži v každé evropské zemi; MCA tabulku z amerického vydání vypustilo s odkazem na „past sensitivities of several record store chains“, tedy na dřívější citlivost několika řetězců obchodů s deskami.
Ohlas a dopad
Album se dostalo na 4. místo v Británii a na 36. místo žebříčku Billboard 200 a singl na 16. místo v Británii. Pozdější reedice přidaly dvanáctipalcovou verzi a nahrávku písně ze session pro BBC. Pusťte si albovou verzi a slyšte aranžmá v celé jeho délce.
