Recenze
Žánr a nálada
Celestial Blues od Andyho Beye leží tam, kde se potkává soul, jazz a funk. Jazz Journal v ní slyší tvrdě rockující skladbu s bluesovými příchutěmi v soulovém jazz-rockovém stylu; publicista Bradford Bailey slyší v albu, které otevírá, hudbu na nepohodlné křižovatce jazzu, soulu a funku, „straight up funky and weird“, tedy prostě funky a podivnou. Název slibuje něco nebeského a blues ji drží při zemi: především soulová, duchovní ve svém dosahu.
O skladbě
Celestial Blues je první skladbou alba Experience and Judgment, které Bey natočil pro Atlantic v roce 1974, a je to jeho vlastní píseň. Nahrávku kolem jeho hlasu tvoří plná studiová kapela: Wilbur Bascomb na baskytaru, George Davis na kytaru, Buddy Williams na bicí, Selwart Clarke na housle a violu a Bill Fischer, producent alba, na elektrické piano, varhany, cembalo, syntezátor a perkuse. V paměti zůstává barva, smyčce a cembalo na funkové desce.
Hudební rozbor
Hlas
Bey měl baryton s rozsahem čtyř oktáv. Žádný zdroj skladbu neprochází takt po taktu, takže poslouchejte, jak melodie ten rozsah využívá: kde stoupá a kde se zase usazuje zpátky v blues.
Kapela
Jazz Journal vyzdvihuje Bascombovu baskytaru jako zvuk, který na celém albu vyčnívá; poslouchejte ji v Celestial Blues pod Fischerovými klávesami a Clarkovými smyčci.
Pojmy v centru pozornosti
Blues je tu kořenem pod soulem i jazz-rockem, pojmenované v názvu a slyšitelné, jak píše Jazz Journal, v bluesových příchutích skladby. Studiová kapela ze 70. let dokáže blues obléct do smyčců a syntezátoru, aniž by ho ztratila.
Celestial Blues existuje také jako alternativní verze. NTU Troop Garyho Bartze nahrál píseň na své album Uhuru z roku 1971, a to v délce sedmi a půl minuty; Beyova vlastní nahrávka o tři roky později trvá necelé tři a půl minuty.
V roce 2015 z ní francouzský producent The Avener udělal remix, přepracování na svém albu The Wanderings of the Avener, stejném albu, na kterém je The Avener, Ane Brun – To Let Myself Go. Pusťte si je vedle sebe.
Umělecký kontext
Andy Bey, narozený v Newarku v roce 1939, zpíval od svých sedmnácti let se sestrami Salome a Geraldine jako Andy and the Bey Sisters a spolupracoval s Horacem Silverem. Experience and Judgment, nahrané v New Yorku v roce 1973 a ovlivněné indickou hudbou, bylo jeho sólovým albem pro Atlantic. Jeho kariéra se znovu rozběhla v 90. letech; v roce 2003 získal cenu Jazz Journalists Association pro zpěváka roku a zemřel v dubnu 2025 ve věku 85 let.
Ohlas a dopad
AllMusic dal albu čtyři hvězdičky z pěti a reedice u Be With Records v roce 2016 a později u Speakers Corner ho vrátily do obchodů. V roce 2015 dostal Beyův hlas díky přepracování od The Avener na francouzské elektronické album. Je tu proto, že patřila k písním, které majitel v roce 2022 poslouchal nejčastěji. Začněte tímto originálem a poslechněte si, odkud všechno vzešlo.
