Recenze
Žánr a nálada
„Sinnerman“ od Niny Simone je zároveň jazz, soul i blues: spirituál o posledním soudu zahraný jako desetiminutová honička, intenzivní od prvních taktů.
O skladbě
Píseň sleduje hříšníka, který se v den posledního soudu snaží ukrýt před Boží spravedlností, jen aby slyšel skálu volat, že úkryt nenajde. Simone se ji naučila jako dítě na obrozeneckých shromážděních, kde ji její matka, metodistická kazatelka, používala, aby lidi přiměla ke zpovědi. Na albu Pastel Blues stojí jen „arranged by Nina Simone“ a její aranžmá píseň natáhne přes deset minut.
Hudební rozbor
Úvod: honička začíná
Shmoop slyší v úvodu zběsilý beat na hi-hatu pod klavírní figurou, která se opakuje jako nákladní vlak řítící se do tunelu, a kytaru, jež ozvěnou opakuje rychlé linky klavíru.
Sloky: není kam utéct
Hlas Niny Simone prořízne hluk. uDiscover Music slyší pulzující bubny, rock’n’rollovou kytaru, cinkavý klavír a rytmické tleskání.
Otázka a odpověď: Power
Asi po dvou minutách, jak uvádí Shmoop, začne Simone znovu a znovu gospelově volat „Power“ a odpovídá jí tichý sbor. uDiscover klade první velké uvolnění téměř do čtvrté minuty.
Breakdown: dlaně a rytmus
Pak klavír zmizí. Kytara, basa a bicí pokračují samy a přidá se tleskání, nejprve ojedinělé, pak stále častější, jak si klavír hledá cestu zpět.
Vyvrcholení: hlas a klavír v jednom
Klavír a hlas splynou v druhou gradaci, která vystoupá a opadne; Simone začne sténat.
Závěr: náhlý konec
Shmoop slyší poslední průlom kolem devět a půl minuty, který klavír drží ještě téměř minutu. Pak píseň prostě skončí.
Pojmy v centru pozornosti
Pasáž Power je otázkou a odpovědí v nejstarším smyslu: předzpěvák volá, shromáždění odpovídá, stejně jako na obrozeneckých setkáních její matky.
Ztišená pasáž je breakdown dřív, než ho taneční hudba pojmenovala: klavír odpadne, napětí drží rytmus a tleskání a jeho návrat dopadne o to silněji. Není divu, že se k této nahrávce house producenti vracejí, jako v Nina Simone – Sinnerman (Felix Da Housecat’s Heavenly House Mix).
„Sinnerman“ je i lekcí o tom, co je coververze. Orchestr Lese Baxtera ji nahrál v roce 1956 se zpěvem Willa Holta a skupina Weavers ji v roce 1959 přetvořila. Aranžmá Niny Simone je obě zastínilo a pozdější verze, například Belako – Sinnerman, jsou coververzemi té její.
Umělecký kontext
Simone byla klasicky školená pianistka z Juilliardu a v letech v Greenwich Village touto písní často uzavírala koncerty. Album Pastel Blues, nahrané v New Yorku s Alem Schackmanem a Rudym Stevensonem na kytary, Lislem Atkinsonem na kontrabas a Bobbym Hamiltonem na bicí, vyšlo u Philips 1. října 1965, v roce atentátu na Malcolma X a pochodu ze Selmy do Montgomery, kde Simone vystoupila.
Ohlas a dopad
AllMusic označil „Sinnerman“ za zběsilý, výbušný mistrovský kus, který zastíní vše ostatní na albu, a Pitchfork zařadil Pastel Blues na 21. místo mezi nejlepšími alby 60. let. Nahrávka byla samplována pro Get By Taliba Kweliho i pro Nina Cried Power Hoziera a doprovodila krádež v galerii ve filmu Aféra Thomase Crowna. Vyhraďte si deset minut a nechte se jí honit.
