Recenze
Žánr a nálada
Nôze a dOP se potkávají v In the Back of My Ship, elektronické skladbě housového dua, v níž jedna recenze slyšela reggae. Pocity, které tu uvádíme, hravá a groovy, vycházejí z pověsti obou projektů, jež hrají taneční hudbu s nadsázkou a naživo, protože žádná recenze tuto píseň nepopisuje víc než jedinou větou.
O skladbě
Skladba je pátou z devíti na albu Dring, které Nôze vydali u Get Physical Music na jaře 2011, a trvá zhruba pět a půl minuty. Hosty jsou dOP, pařížské trio, které Resident Advisor označil, stejně jako hamburskou skupinu Wareika na témže albu, za živý soubor. Jediný psaný verdikt je přísný: francouzský blog Des oreilles dans Babylone ji nazval „le reggae faiblard“, tedy chabé reggae, natočené s „potes“, kamarády Nôze z dOP.
Hudební rozbor
Kromě jediné věty o reggae žádná recenze nepopisuje, jak se skladba vyvíjí, a tak jsou následující části spíš podněty k poslechu než mapou.
Hlavní část
Poslouchejte reggae, které slyšel kritik: kam v groovu padají akcenty a jestli pod nimi dál běží housový puls.
Hlasy
Zpěvák dOP píše a zpívá texty tria. Poslouchejte, kolik hlasů slyšíte a jak se o píseň dělí s Nôze.
Závěr
Poslouchejte, jak pět a půl minuty dlouhá albová skladba předává slovo další písni alba Dring, Nubian Beauty.
Pojmy v centru pozornosti
dOP jsou tu tím, čemu se říká hostující umělec, a to neobvyklým: nejde o jednoho zpěváka, který přidá hook, ale o celou skupinu s vlastním zvukem. Textura popsala jejich debut Greatest Hits z roku 2010 jako soulový house, který mísí funk a jazz a který natočilo trio se zkušenostmi z rocku, jazzu, hip-hopu, reggae, klasické a africké hudby. Díky tomu výčtu je reggae odbočka této spolupráce méně překvapivá.
Reggae stojí na tom, čemu se říká offbeat: na místech uprostřed mezi hlavními dobami, kam obvykle padají jeho úsečné akordy kytary a kláves. Žádný zdroj vzorec této skladby nepopisuje, berte to tedy jako cvičení v poslechu: počítejte doby a poslouchejte, jestli akcenty padají na ně, nebo mezi ně.
Umělecký kontext
Nôze jsou Ezechiel Pailhès a Nicolas Sfintescu a Dring bylo jejich první album od Songs on the Rocks z roku 2008. Fact napsal, že je instrumentálnější a víc improvizované, se silnějším vlivem jazzu, a že na něm hrají mimo jiné Thibaut Frisoni na kytaru, Alexandre Authelain na saxofon a klarinet a Matthias Mahler na trombon. Tisková zpráva podle Resident Advisoru mluvila o klezmeru, reggae a cumbii. dOP, založení v roce 2006 a podepsaní u labelu Circus Company, se objevili v žebříčcích nejlepších živých vystoupení Resident Advisoru v letech 2010, 2011 a 2012.
Ohlas a dopad
Recenze alba Dring byly smíšené. Groove napsal, že se z Nôze stala skutečná kapela, ale slyšel v albu příliš folklorního míchání; Des oreilles dans Babylone shledal album dobrým ročníkem prosyceným dechy, s touto skladbou mezi slabšími místy. Get Physical ji přesto v roce 2020 nahrál na YouTube pro playlist tanečních klasik labelu. Remixová práce Nôze, kterou slyšíte v Dapayk & Padberg, Caro – Island, ukazuje klubovou stránku téhož dua. Poslechněte si skladbu a rozhodněte, jestli měl kritik pravdu.
