Recenze
Žánr a nálada
The Supermen Lovers se spojili s Herr Styler a Cristine na skladbě C’est bon, kterou vydání představilo jako pop-funky house: elektronická produkce, house rytmus a volný, funky swing. Je hravá, groovy a svižná, píseň, která na posluchače spíš mrká, než aby si žádala pozornost, a svou francouzskou sofistikovanost nosí s lehkostí.
O skladbě
„C’est bon“ funguje jako flirt zhudebněný do beatu. Dva hlasy si nad pružným grooveem vyměňují verše i postoje a titulní fráze, prostou francouzštinou „je to dobré“, se stává hookem i pokrčením ramen: ať noc přinese cokoli, bude to stačit. Produkce je nepřeplácaná a nechává kouzlo nést basu a souhru hlasů, s uvolněnou sebejistotou producenta, který lidi roztancovává od konce 90. let.
Hudební rozbor
Skladba je postavená ze smyček a vrstev, ne z dramatických zvratů, a její půvab pramení z toho, jak si hlasy a groove navzájem nahrávají.
Úvod
Poskakující basová linka a ostré bicí nastolí vykračující krok ve středním tempu a drobné syntezátorové doteky naznačí hravou náladu, než přijdou vokály.
Sloka 1
První hlas vklouzne s hovorovým, skoro škádlivým přednesem a veze se na grooveu, místo aby se proti němu vzpíral.
Refrén
Refrén dopadá jako pokrčení ramen ke zpívání, lehké a chytlavé, verš, který si budete opakovat ještě dlouho po konci skladby.
Hlavní část
Druhý hlas odpovídá a výměna mezi oběma zpěváky se stává srdcem písně, malým dialogem přitažlivosti a nonšalance nad stálým funk-housovým pulzem.
Závěr
Aranžmá se ztenčí zpět na groove a refrén se ozývá, zatímco beat se valí ke konci.
Pojmy v centru pozornosti
Píseň je duetem postaveným na principu otázky a odpovědi: jeden hlas něco vysloví, druhý odpoví. V původním africkém a afroamerickém kontextu tento vzorec spojuje předzpěváka se skupinou; tady se z něj stává flirt, dva zpěváci na sobě zkoušejí různé postoje a to přelévání sem a tam dává skladbě postavené na smyčkách pocit příběhu.
Hookem je název, dvě slova, která po jediném refrénu dokáže zazpívat každý posluchač. Tak krátká fráze funguje na tanečním parketu, protože se vejde mezi doby a nepotřebuje překlad, aby zněla správně.
Oba zpěváci jsou uvedeni jako hostující umělci, a tak The Supermen Lovers fungují odjakživa: jeden producent, Guillaume Atlan, se střídajícími se hostujícími hlasy, od Maniho Hoffmana ve „Starlight“ až po zdejší duo. Jinou stránku projektu uslyšíte ve skladbě The Supermen Lovers – Moments.
Umělecký kontext
The Supermen Lovers je projekt pařížského producenta Guillauma Atlana, narozeného v roce 1975, který ho založil v roce 2000 jako poctu písni „Superman Lover“ Johnnyho „Guitar“ Watsona a se skladbou „Starlight“ za účasti Maniho Hoffmana měl mezinárodní hit, 2. místo ve Francii i ve Velké Británii. Už v roce 1999 založil label Lafessé Records. „C’est bon“ byl singl z roku 2011 z alba Between The Ages, které Lafessé vydal 7. listopadu 2011, desky, která ukázala, že Atlan je stále doma v tradici french touch, funky taneční hudby vedené zpěvem.
Ohlas a dopad
Spolu se „Say No More“ a „Take a Chance“ patřila „C’est Bon“ ke skladbám z Between The Ages, které vyvolaly příznivé ohlasy kritiky. Na tento playground patří pro svůj nenucený šarm: taneční skladba, která se nikdy příliš nesnaží. Pusťte si ji, když večer začíná, a nechte ji udat tón.
