synthesizer

Scéna konce 90. let a počátku nultých let, která spojila electro, synth-pop a novou vlnu 80. let s punkovým postojem, odměřeným zpěvem a zálibou v módě a performanci. Vyrostla kolem labelů jako mnichovský International DeeJay Gigolo a klubů v New Yorku, Berlíně a Paříži.

Hudba, která od konce 70. let navázala na punk: stále napjatá a úsporná, ale experimentálnější, s výraznou baskytarou, ostrými kytarami, chladnými syntezátory a odtažitým zpěvem. Její temné větve, gothic rock a darkwave, se od té doby znovu a znovu vracejí.

Akord zahraný postupně, tón po tónu, místo aby všechny tóny zazněly najednou; tóny stoupají, klesají nebo krouží v pravidelném rytmu. Syntezátory a sekvencery umějí arpeggio hrát samy a pulzující syntezátorové arpeggio se od sedmdesátých let stalo poznávacím znamením elektronického diska i velké části taneční hudby.

Nejnižší melodická linka skladby. V taneční hudbě často nese hlavní motiv stejně jako zpěv a její rytmus proti basovému bubnu určuje groove.

Syntezátor, jehož zvuk vzniká v analogových obvodech, ne výpočtem. Jejich lehká nestabilita dává hřejivost, kterou mnoho producentů hledá, i v softwarových emulacích.

Elektronický nástroj přehrávající naprogramované bicí vzorce. Jeho strojově přesný čas a syntetické zvuky se staly základem hip-hopu, house, techna i synth-popu.

Zařízení nebo program, který zaznamenává a v čase přehrává hudební události, takže producent může naprogramovat přesně se opakující party.

Zařízení, které otiskne tvar hlasu do zvuku syntezátoru; vzniká robotický zpěv, který zní od Kraftwerk po Daft Punk.

Záměrné přebuzení signálu, takže se ořízne a získá vyšší harmonické: drsnost kytary, basy nebo hlasu. Přidává agresivitu a přítomnost.

Postupné otevírání nebo zavírání filtru, takže zvuk přechází z utlumeného do jasného nebo zpět. Filtrové přechody tvoří build-upy a jsou poznávacím znakem French house.