Recenze
Žánr a nálada
Devil Take My Soul od Son of Dave je blues, které prošlo funkem a moderním R&B. O2, album, ze kterého pochází, bylo popsáno jako směs „cotton-pickin’“ blues z bavlníkových polí, beatboxu, zadýchaného folku, parného funku a dokonce moderního R&B; recenzent webu Blues Bunny v něm slyšel spojení tradičního blues a populárního městského zvuku. Drsná v Darvillově vrčení a temná ve své smlouvě, mění barvu všude, kde nastoupí Martina Topley-Bird.
O skladbě
Píseň uzavírá smlouvu s ďáblem: zpěvák nabízí svou duši, aby mu milenka přišla ještě na jednu noc. Je pátou z jedenácti skladeb alba O2 a trvá čtyři minuty a šestnáct sekund. Hlas v refrénu patří Martině Topley-Bird, zpěvačce, kterou oficiální video představuje přes její spolupráci s Trickym a Massive Attack, a právě ten druhý hlas ji dělá zapamatovatelnou.
Hudební rozbor
Kapela jednoho muže
Darvill přišel ke své sólové tvorbě, slovy Wikipedie, jako k blues poháněnému beatboxem a foukací harmonikou. Žádný zdroj skladbu nerozebírá část po části, takže poslouchejte ty tři složky: jeho hlas, jeho harmoniku a beat, který vytváří ústy.
Refrén
Tady se píseň obrací. Blues Bunny slyšel zpěv Topley-Bird jako vítaný protiklad k Darvillovu vrčení a napsal, že v této skladbě Darvill zní skutečně lidsky.
Pojmy v centru pozornosti
Blues je tradice, ze které O2 otevřeně čerpá: vedle vlastních písní na něm zazní coververze Crossroad Blues, Rollin’ and Tumblin’ a Mannish Boy. Devil Take My Soul přenáší smlouvu s ďáblem, obraz, který blues dobře zná, do milostné písně.
Hostující umělec je host uvedený na skladbě jiného interpreta. Refrén Topley-Bird dává nahrávce jednoho muže druhou postavu, hlas, který odpovídá muži uzavírajícímu smlouvu.
Videoklip na kanálu interpreta je sestavený z archivních záběrů dokumentu The Corporation Joela Bakana z roku 2003, takže smlouvu lze slyšet jako obchod stejně jako lásku. Píseň se dostala i do soundtracku: zazněla ve filmu studia Warner Bros. License to Wed s Robinem Williamsem.
Umělecký kontext
Son of Dave je Benjamin Darvill, narozený v roce 1967 ve Winnipegu, který hrál na foukací harmoniku, mandolínu, kytaru a perkuse v Crash Test Dummies, než se v roce 2000 obrátil k sólové tvorbě. V letech 1998 až 2021 žil v Londýně. O2, jeho třetí album, vyšlo 13. února 2006 u Kartelu. Hlas Topley-Bird spojuje píseň s další scénou: později zpívala ve verzi skladby The xx – Crystalised od Warpaint.
Ohlas a dopad
AllMusic dal O2 čtyři hvězdičky z pěti a Blues Bunny se domníval, že s pořádnou propagací by píseň mohla plnit taneční sály po celém světě. Je tu proto, že patřila k písním, které majitel v roce 2022 poslouchal nejčastěji. Poslouchejte ji pozdě večer a rozhodněte se, jestli ta smlouva stála za to.
