Recenze
Žánr a nálada
Nôze a Wareika se potkávají v „Exodus“, elektronické housové skladbě, kterou jediná recenze, jež ji zmiňuje, nazvala bluesovou. Nálady uvedené zde, procítěná a groovy, vycházejí z tohoto slova a z tanečních kořenů obou projektů, protože žádný zdroj skladbu podrobněji nepopisuje.
O skladbě
„Exodus“ je čtvrtá z devíti skladeb alba Dring, které Nôze vydali u Get Physical Music v dubnu 2011, a trvá něco přes čtyři minuty. Ještě před albem vyšla 7. března 2011 její rádiová verze na singlu Dring Dring / Exodus. Hosty jsou Wareika, které Resident Advisor, stejně jako dOP na témže albu, zařadil mezi spřízněné živé soubory Nôze. Francouzský blog Des oreilles dans Babylone jí věnoval jedinou větu: bluesová „Exodus“ s Hamburčany z Wareiky je také docela povedená.
Hudební rozbor
Ta věta je jediný popis, který jsme našli, a tak jsou části níže spíš podněty k poslechu než mapa skladby.
Hlavní část
Poslouchejte, co kritika přimělo slyšet blues: ohýbaný tón, pomalý a těžký swing, melodii, která zní jako nářek nad housovým pulzem.
Hosté
Florian Schirmacher z Wareiky je spolu s oběma členy Nôze uveden jako skladatel a producent. Žádný zdroj neříká, kdo co zpívá nebo hraje, poslouchejte tedy, kde se projevuje ruka druhé kapely.
Závěr
Poslouchejte, jak skladba předává slovo další skladbě na Dring, „In the Back of My Ship“, natočené s dOP.
Pojmy v centru pozornosti
Wareika jsou hostujícím umělcem a stejně jako dOP v Nôze, dOP – In the Back of My Ship jsou celou skupinou, ne zpěvákem, který přidá hook. Tady jdou kredity ještě dál: Schirmacher je spoluautorem, takže hostování je společnou skladbou.
Blues je africko-americká hudba amerického Hlubokého Jihu, postavená na ohýbaných „modrých“ tónech, výzvě a odpovědi a dvanáctitaktové formě. Housová skladba označená za bluesovou se té formy držet nemusí; kritik nedal žádné podrobnosti, takže slovo může mířit spíš na náladu a výraz než na stavbu.
Rádiová verze skladby „Exodus“ je uvedena zhruba se stejnou délkou jako albová verze, o pár sekund kratší. Žádný zdroj neříká, co se změnilo, a to z ní dělá dobré srovnávací cvičení.
Umělecký kontext
Nôze jsou pařížské duo Ezechiel Pailhès a Nicolas Sfintescu. Fact napsal, že Dring je instrumentálnější a improvizovanější, s výraznějším vlivem jazzu; Groove slyšel skutečnou kapelu s kytarou, klarinetem, saxofonem, trombonem a bicími. Wareika vznikli v Hamburku v roce 2007, Jakob Seidensticker, Florian Schirmacher a Henrik Raabe, a jak je popisuje Circus Company, jeden z jejich labelů, hrají naživo bez počítačů a improvizují kolem vlastního materiálu.
Ohlas a dopad
Recenze Dring byly smíšené: Groove slyšel příliš mnoho folklorního míchání, zatímco Des oreilles dans Babylone našel v albu dobrý ročník a v této skladbě jeden z jeho úspěchů. Nôze album propagovali krátkou upoutávkou na „Exodus“, kterou natočil a sestříhal Olivier Jourdain. Poslechněte si ji a přidejte ke kritikově větě vlastní.
