Sonic Playground - tech house

Format:B - Chunky (Radio Edit)

2026-11-12T00:00:00+00:00

Žánr a nálada

Format:B dělají z Chunky drzý kus tech house, house a taneční hudby. Je hravá, groovy a neúnavně energická, skladba, která se na vás z reproduktorů jako by zubí.

O skladbě

„Chunky“ stojí přesně na tom, co slibuje název: na tlusté, poskakující basové lince s vlněním, které se usadí přímo v hrudi. Berlínské duo kolem ní rozmísťuje nasekané vokální útržky z motownského singlu „Function at the Junction“ od Shortyho Longa z roku 1966, ostré perkuse a rychlé akordové údery (stabs) a udržuje mix úderný a nepřeplácaný. Rádiová verze zkracuje šestiminutový původní mix na 2:38 a zachovává si všechnu nafoukanou sebejistotu, jen přichází o prodloužený DJský úvod. Nic tu není jemné, a právě v tom je kouzlo: spodek je tak fyzický, že skladba funguje v autorádiu stejně dobře jako na klubové aparatuře, a každý prvek existuje jen proto, aby sloužil tomu poskakování. Je to taneční hudba jako dobrý vtip, vyprávěný s dokonalým načasováním.

Hudební rozbor

Krátká a úderná verze se ke groovu dostane téměř okamžitě a jede na něm naplno.

Úvod

Začínají bicí a dráždivý náznak basy, filtrovaný právě natolik, abyste se naklonili blíž.

Hlavní část

Nastupuje celá basová linka, tlustá a gumová, a kolem ní poskakují vokální útržky jako ve hře na otázku a odpověď s publikem.

Most

Krátký breakdown osekává groove na perkuse a vokální útržky; tenhle oddech zajistí, že návrat udeří silněji.

Vyvrcholení

Basa se prudce vrací a všechny prvky jedou naplno: nejfyzičtější okamžik skladby.

Závěr

Groove se valí dál, než čistě utne, a vy máte chuť na další kolo.

Pojmy v centru pozornosti

„Chunky“ je lekcí toho, co znamená samplování. Shorty Long, zpěvák a multiinstrumentalista labelu Motown, který se podílel na psaní vlastních písní, vydal „Function at the Junction“ v roce 1966 jako pozvánku na večírek, který vydrží až do svítání. Format:B berou krátké fráze jeho hlasu, oddělují je od původní kapely a ve smyčce je skládají jako rytmické útržky nad vlastní produkci. Proto autorský kredit kromě Franciska Sella a Jakoba Hildenbranda uvádí i Longa a Eddieho Hollanda: vokální hook patří jim, skladba kolem něj je nová.

Název popisuje to, čím je tu basová linka. V tech house basa často dělá práci, kterou by v popu dělala melodie, a tady je hlavní atrakcí: tlustá, poskakující a gumová, s vokálními útržky rozmístěnými podle jejího rytmu, a ne naopak. Poslouchejte v mostu, kdy na pár taktů zmizí, jak prázdně skladba najednou působí.

Tato stránka patří verzi, jakou je rádiová verze. Původní mix trvá 6:04 a má dlouhý úvod a závěr, které DJové používají k plynulému přechodu z jedné nahrávky do druhé; rádiová verze trvá 2:38 a k basové lince se dostane téměř hned. Porovnejte stejný přístup, s nímž pracuje DJ S.K.T – Must Be A Reason (Radio Edit), další house verze postavená na vypůjčeném hlasu.

Umělecký kontext

Format:B tvoří Franciskus Sell z Erfurtu a Jakob Hildenbrand z Berlína, kteří se potkali na kurzech SAE Institute v Berlíně a od roku 2005 začali vydávat dvanáctipalcové desky u Highgrade Records. Založili vlastní label Formatik Records, stali se rezidentními DJi berlínského klubu Watergate a vydali alba Steam Circuit (2008) a Restless (2011). „Chunky“ poprvé vyšla u Formatiku na konci roku 2014 a 13. listopadu 2015 ji znovu vydal Ministry of Sound. Oficiální videoklip režírovali Surrender Monkeys a hlavní roli v něm hraje bubnující loutka kohouta jménem Benny Hahn, kterou postavila dílna Puppets Magic; je to bláznivý obraz, který sedí k samplu vyzývajícímu kohouta, ať zakokrhá.

Ohlas a dopad

Singl pronikl z klubů do hitparád: v britské hitparádě singlů debutoval na 29. místě, v britském tanečním žebříčku na 5. místě a objevil se na kompilaci Ministry of Sound The Annual 2016. Na tech house kousek postavený na basové lince to byl pozoruhodný úspěch a Format:B díky němu získali širší publikum, než na jaké většina undergroundových producentů kdy dosáhne. Své místo tady si zaslouží neodolatelným poskakováním a tím, že se nebere příliš vážně. Zesilte to a zkuste nekývat hlavou do rytmu.

Klangkuenstler - Soul Digger (Original Mix)

2026-11-12T00:00:00+00:00

Žánr a nálada

Klangkuenstler je dnes známý hlavně tvrdým technem, ale Soul Digger pochází z jeho tech house období a ukazuje housové kořeny pod povrchem. Je to hybrid tech house a klasického house, groovy, procítěný a energický: skladba stvořená pro dlouhé prostřední hodiny klubové noci, kdy je parket rozehřátý a nikdo nechce odejít.

O skladbě

Je to procítěné dvojče skladby „Jam Master Jack“, titulní skladby téhož vydání, a soustředí se na hřejivost klasického house s moderním, perkusivním přístupem. Hlavní práci odvádí sevřený, swingující program bicích, zatímco hřejivé akordy a útržky vokálů přidávají lidskou záři. Jejím trikem je trpělivost: téměř sedm minut, v nichž drobné změny působí jako velké události.

Hudební rozbor

Úvod

Začátek vhodný pro DJe, složený z kopáku, hi-hatů a pohupujících se perkusí, nastaví tempo. Je štíhlý a funkční, stavěný k namixování, ale už swinguje.

Gradace

Nastoupí bas se zaoblenou, valivou linkou a groove nabere na váze. Vrstvy perkusí přibývají tak pozvolna, že si toho všimnete, až když zjistíte, že jste se začali hýbat.

Hlavní část

Přichází procítěný prvek: akordy a útržky vokálů s hřejivostí klasického house, které zjemní strojové hrany. Smyčka se veze dlouhé úseky, hypnotická a stálá.

Most

Breakdown vytáhne bicí a nechá harmonii dýchat; krátký okamžik vzduchu, než se parket dočká své odměny.

Vyvrcholení

Kopák se vrátí a všechno do sebe zapadne, groove v plné síle, a skladba se na tom vrcholu veze s naprostou jistotou místo laciného dropu.

Závěr

Prvky odpadávají v obráceném pořadí a zůstanou bicí, do kterých může další DJ namixovat, jak se na pořádnou klubovou skladbu sluší.

Pojmy v centru pozornosti

Základem Soul Digger je house groove: kopák na každou dobu, hi-haty na lichých dobách a valivá basová linka, vzorec, který pohání house už od Chicaga. Skladba k němu přidává hřejivost klasického house, akordy a útržky vokálů, které sedí nad strojem a dávají mu lidskou záři.

V bicích je swing. Místo aby každý úder hi-hatu a perkusí ležel přesně na mřížce, program některé z nich posouvá později, takže přísný elektronický vzorec se pohupuje jako bubeník. Poslouchejte úvod, kde nejsou nic než bicí, a pohupování už je tam.

Velkým okamžikem je breakdown. Bicí vypadnou a harmonie dýchá sama; když se kopák vrátí a všechno do sebe zapadne, je ten návrat vyvrcholením, žádný drop není potřeba. Porovnejte to s tvrdším, funkovějším pojetím téže výbavy ve skladbě Klangkuenstler – Jam Master Jack (Original Mix).

Umělecký kontext

Klangkuenstler je DJ a producent usazený v Berlíně, který než se obrátil k neúprosnému tvrdému technu, vydával house a tech house na labelech jako Toolroom, Suara, Simma Black a Great Stuff a mísil v nich oldschoolové vlivy, funky hooky a samply bicích. „Soul Digger“, jejímž autorem je podle kreditů Michael Korb, vyšla 22. února 2016 u Smiley Fingers spolu s „Jam Master Jack“ na labelovém vydání Jam Master Jack a později se znovu objevila na labelové kompilaci 10 Years of Smiley Fingers v roce 2020.

Ohlas a dopad

„Jam Master Jack“ se stal hitem vydání a „Soul Digger“ se svezl s ním jako hlubší, hřejivější druhá strana, po které DJové sáhnou, když chtějí groove místo agrese. Je na tomhle hřišti jako připomínka toho, kde hvězda tvrdého techna začínala. Stiskněte play, dopřejte jí celých sedm minut a nechte ji kopat.

Nils Ohrmann - In Ya Face (Original Mix)

2026-11-12T00:00:00+00:00

Žánr a nálada

Nils Ohrmann pojímá In Ya Face (Original Mix) jako tech house bez okolků, zakořeněný v house a osekaný s minimalistickým nádechem. Je groovy, hypnotická a hravá, skladba, která dav popichuje a přitom ho drží přikovaný k parketu.

O skladbě

Jak název napovídá, skladba má drzost. Ohrmann a jeho spoluautor Ronald Christoph ji staví kolem pružné, gumové basové linky, kterou na baskytaru hraje Ingo York, sevřených bicích a drzého vokálního hooku, který v mixu vyskakuje jako popichování. Produkce je střídmá a přesná, každý prvek je umístěný tak, aby groove nepřestal valit, a drobné změny v perkusích a filtrech odvádějí práci, kterou by slabší skladba nechala na velkých breakdownech. S délkou přes šest minut je dělaná pro DJe, k mixování, vrstvení a jízdě tak dlouho, jak si to sál žádá.

Hudební rozbor

Jako většina klubových skladeb se vyvíjí vrstvením a ubíráním, ne slokami a refrény.

Úvod

Ostrý kopák a šoupavé hi-haty pokládají základ vstřícný k DJům a dávají prostor pro namixování.

Gradace

Vklouzne basová linka, skákavá a pružná, a perkuse se začnou zaplňovat.

Hlavní část

Přichází vokální hook, hravý a trochu posměšný, veze se nad grooveem a skladba se usadí ve svém hypnotickém kroku.

Most

Krátký break stáhne basu a nechá bicí a útržky vokálu popichovat, než se groove vrátí.

Vyvrcholení

Všechno znovu zapadne na plný výkon a basa s hookem se od sebe odrážejí v nejfyzičtějším úseku skladby.

Závěr

Prvky zase odpadají jeden po druhém a skladba končí na bicích, aby mohla vklouznout další deska.

Pojmy v centru pozornosti

Hvězdou je basová linka, a to hraná, ne naprogramovaná: v kreditech je na baskytaru uveden Ingo York. Hraný basový part má drobné odchylky v nasazení a načasování, které sekvencovanému chybějí, a odtud pochází pružnost skladby. Poslouchejte v mostu, když basa na chvíli vypadne, kolik skákavosti odejde s ní.

Samotný groove se vyvíjí tak, jak to klubové skladby dělají, vrstvením a ubíráním. Nejdřív kopák a hi-haty, pak basa, pak vokál, pak break, pak všechno dohromady: šest a půl minuty, během nichž není nic doopravdy nového, jen se něco přidá nebo ubere. Právě to DJovi umožňuje jet na skladbě tak dlouho, jak sál chce.

Vokál je hook v miniatuře, pár slov použitých jako rytmické popichování, a ne jako zpívaná melodie. Funguje jako další perkusní part s osobností, vyskakuje napříč mixem a drží pozornost davu. Porovnejte, jak Format:B – Chunky (Radio Edit) pracuje se sekanými vokálními útržky kolem své basy.

Umělecký kontext

Nils Ohrmann je berlínský DJ a producent, který v roce 2011 spolu s Danielem Steinbergem založil label Arms & Legs, poté co se vyučil řemeslu jako rezident v Schnabelbaru v Kreuzbergu a hrál v klubech jako Bar25, Sisyphos, Tresor a Wilde Renate. Jeho skladba „Le Funk Fatale“ z roku 2009 na labelu Hula Hoop se stala letní hymnou. „In Ya Face“ otevírala EP Tumbleweed, vydané na Arms & Legs v roce 2012, čtyřskladbovou desku sdílenou se Steinbergem, na níž byly také „Higher Noon“, „Money Talks“ a „Gokart Disco“. Skladba se téhož roku vrátila v remixu Kristin Velvet na Ohrmannově EP Bon Voyage.

Ohlas a dopad

„In Ya Face“ zůstala v oběhu dlouho po svém vydání, znovu objevená v remixu a dodnes přirozenou volbou DJů díky okamžitě rozpoznatelnému hooku a své skákavosti. Představuje proud house spjatého s Berlínem, který je především zábavný a teprve potom vážný, aniž by kdy obětoval groove. Je tu proto, že pořád funguje: pusťte ji v mixu a sledujte, jak parket reaguje. Zesilte ji a nechte ji, ať vám vleze do obličeje.