Hudba, která vás chytne, ne algoritmický šum. Vybraná ručně, autentická a občas neuhlazená, jako život. Zola 2024-10-03T00:00:00+00:00 https://korczis.github.io/sonic-playground/cs/genre/new-wave/atom.xml 2024-10-03T00:00:00+00:00 2024-10-03T00:00:00+00:00 korczis https://korczis.github.io/sonic-playground/cs/nouvelle-vague-too-drunk-to-fuck/ <h2 id="zanr-a-nalada">Žánr a nálada</h2> <p><strong>Nouvelle Vague</strong> volí v <strong>„Too Drunk to Fuck“</strong> záměrně zvrácený přístup a punkovou satiru Dead Kennedys proměňuje v bossa novu. Coververze staví agresi originálu proti hravému, odpočinkovému zvuku a výsledek je ironický tak, jak originál být nikdy nemohl: hlasitější píseň je ta upřímnější a tahle se usmívá, zatímco říká totéž.</p> <h2 id="o-skladbe">O skladbě</h2> <p>Text zůstává beze změny, portrét opilého večírku zevnitř od Jella Biafry, ale všechno kolem něj je nové. Místo rychlého surfového riffu East Bay Raye tu je uvolněné, pohupující se aranžmá a místo Biafrova chvějivého štěkotu lehký, intimní hlas Camille. Takhle fungovalo celé debutové album Nouvelle Vague: postpunkové a novovlnné písně, které Marc Collin a Olivier Libaux přearanžovali do bossa novy a easy listeningu a které zpívaly zpěvačky, jež podle kapely originály neslyšely.</p> <h2 id="hudebni-rozbor">Hudební rozbor</h2> <h3 id="uvod-hladky-zacatek">Úvod: hladký začátek</h3> <p>Skladba začíná jemnou kytarou a měkkými perkusemi, uvolněnou atmosférou, která je opakem punkového originálu.</p> <h3 id="gradace-melodicky-proud">Gradace: melodický proud</h3> <p>Nastupuje zpěv Camille, hladký a nespěchající, nad vzdušnými nástroji, které s písní zacházejí jako s loungeovým standardem.</p> <h3 id="hlavni-cast-chytlavy-refren">Hlavní část: chytlavý refrén</h3> <p>Refrén ponechává slova originálu a v tomto prostředí znějí rozmarně a absurdně. Celý vtip spočívá v pohupování bossa novy pod veršem, který byl napsán, aby se křičel.</p> <h3 id="vyvrcholeni-harmonicke-splynuti">Vyvrcholení: harmonické splynutí</h3> <p>Vokální linky a nástroje se trochu navrství, ale aranžmá nikdy nezvýší hlas a drží náladu lehkou navzdory tomu, co se zpívá.</p> <h3 id="zaver-jemne-dozneni">Závěr: jemné doznění</h3> <p>Skladba končí měkce a doznívavě tam, kde originál uzavíral zvuk zvracejícího muže.</p> <h2 id="pojmy-v-centru-pozornosti">Pojmy v centru pozornosti</h2> <p>Tohle je <a href="https://korczis.github.io/sonic-playground/cs/concept/cover-version/" class="concept-link font-medium text-primary-700 underline decoration-dotted underline-offset-4 hover:decoration-solid dark:text-primary-400" data-concept="cover-version" title="Nová nahrávka písně jiným interpretem než původním. Coververze může být věrná, nebo změnit žánr i význam písně.">coververze</a>, která mění význam tím, že mění žánr. Slova písně <a href="https://korczis.github.io/sonic-playground/cs/dead-kennedys-too-drunk-to-fuck/" class="font-medium text-primary-700 hover:underline dark:text-primary-400" data-track-link="dead-kennedys-too-drunk-to-fuck.md">Dead Kennedys – Too Drunk to Fuck</a> zůstávají, ale tempo, nástroje, hlas i postoj jsou vyměněné. Užitečné cvičení je sepsat, co zůstalo a co zmizelo: jakmile odstraníte punkový hluk, obnaží se hrubost textu a posluchač se musí rozhodnout, jestli si coververze dělá legraci z písně, z žánru, který si půjčuje, nebo z obojího.</p> <p>Nové prostředí stojí na <a href="https://korczis.github.io/sonic-playground/cs/concept/syncopation/" class="concept-link font-medium text-primary-700 underline decoration-dotted underline-offset-4 hover:decoration-solid dark:text-primary-400" data-concept="syncopation" title="Přízvuky tam, kde je posluchač nečeká: mezi dobami nebo na slabých dobách. Synkopa vytváří napětí proti pravidelnému pulsu a z velké části dělá rytmus „funky“.">synkopě</a> bossa novy. Bossa nova, zrozená v Riu de Janeiru na konci padesátých let, hraje kytarové akcenty lehce před hlavními dobami nebo mezi nimi, takže se rytmus zdá naklánět a pohupovat, a ne pochodovat. Tento jemný, mimo střed posunutý tep je opakem rovného, dunivého tahu punku a právě díky němu zní aranžmá uvolněně, i když slova uvolněná rozhodně nejsou.</p> <h2 id="umelecky-kontext">Umělecký kontext</h2> <p><strong>Nouvelle Vague</strong> je projekt francouzských producentů Marca Collina a Oliviera Libauxe; název si hraje s francouzským výrazem pro „new wave“ i s „bossa nova“, což v portugalštině také znamená nová vlna. Jejich eponymní debut, vydaný ve Francii u [PIAS] v květnu 2004 a ve Velké Británii u Peacefrog 9. srpna 2004, přezpíval písně Joy Division, Depeche Mode, The Clash, The Cure a dalších a „Too Drunk to Fuck“ nazpívala Camille, která na něm zpívala ještě tři další skladby. Na americké vydání u Luaka Bop z roku 2005 se píseň nedostala.</p> <h2 id="ohlas-a-dopad">Ohlas a dopad</h2> <p>Album získalo ve Velké Británii stříbrnou certifikaci a do roku 2006 se ho údajně po celém světě prodalo přes 200 000 kusů, kritici se však nad konceptem rozdělili: Pitchfork ho označil za „dobře míněnou, dobře provedenou kuriozitu“, zatímco NME mu dal jednu z deseti. Právě tato coververze získala druhý, temnější život ve filmu Roberta Rodrigueze Planet Terror z roku 2007, kde zní během scény znásilnění, což Jello Biafra veřejně odsoudil. Dodnes je nejjasnějším příkladem toho, jak moc se coververze může změnit, aniž by změnila jediné slovo.</p>