Slovník pojmů // Pojem ze slovníku Teoretické
Interpersonální regulace emocí
Regulace emocí prostřednictvím sociální interakce, ať jde o regulaci vlastních emocí s pomocí druhých, nebo o regulaci emocí jiného člověka. Zaki a Williams rozlišují vnitřní (intrinsickou) regulaci, kdy člověk druhé využívá ke změně vlastních pocitů, od vnější (extrinsické), kdy se snaží změnit pocity někoho jiného, a dále procesy závislé na skutečné reakci druhého od procesů na ní nezávislých, jako je účinek samotného převedení pocitů do slov pro někoho. Rámec uspořádává poznatky o sdílení, opoře a empatii, jeho testování však stále probíhá. Důkazy o pláči, sociálním sdílení emocí, mluvení o tíživých zážitcích a pojmenovávání afektu ukazují, že vyjádření pomáhá prostřednictvím sociální opory, smyslu a regulace, nikoli samotným výbojem. Alostáza a alostatická zátěž, kognitivní kontrola emocí, ochranný účinek sociální opory proti stresu a využívání hudby k regulaci nálady vysvětlují, co noc kolektivního pohybu dělá s tělem a co změnit nemůže. Práce, na nichž definice stojí, s úrovní důkazů, na kterou byly posouzeny. (2013). Interpersonal emotion regulation. doi:10.1037/a0033839 Podporuje rozlišení vnitřní a vnější a na reakci závislé a nezávislé interpersonální regulace. Organizační rámec; netestuje, které procesy jsou účinné.Kde jej web používá
Studie, o které se opírá