Slovník pojmů // Pojem ze slovníku Empirické
Hloubání
Forma ruminace spočívající v pasivním, hodnoticím setrvávání u vlastní situace a jejích nedostatků, často v podobě abstraktních otázek, proč se něco stále děje. Obvykle se staví do protikladu k reflexi, tedy účelnější snaze problému porozumět nebo jej vyřešit. Ve studii se vzorkováním zážitků souviselo s vyšším negativním afektem hloubání, nikoli reflektivní přemítání. Opakované myšlení o problému může být konstruktivní, nebo může tíseň udržovat. Poznámka shrnuje experimenty, vzorkování zážitků a studie léčby ruminace, rozdíl mezi abstraktním a konkrétním myšlením a důvody, proč hloubání působí jako práce. Znovu probírat problém se může zdát jako zpracování, abstraktní hloubání však zhoršuje výklad situace i řešení problémů. Konkrétní otázky, odstup, ohraničený čas na starosti a pohlcující činnost smyčku mění, místo aby ji živily. Práce, na nichž definice stojí, s úrovní důkazů, na kterou byly posouzeny. (2008). Ruminative self-focus and negative affect: An experience sampling study. doi:10.1037/0021-843X.117.2.314 Podporuje tvrzení, že okamžité ruminativní zaměření na sebe a negativní afekt se navzájem predikovaly v následujícím měření a že s vyšším negativním afektem souviselo hloubání (brooding), nikoli reflektivní přemítání. Metoda výběru zkušeností; vzájemná souvislost, nikoli kauzalita. (2008). Constructive and unconstructive repetitive thought. doi:10.1037/0033-2909.134.2.163 Podporuje tvrzení, že důsledky opakujícího se myšlení závisí na valenci, kontextu a úrovni konstruálu a že abstraktní zpracování bývá nekonstruktivní. Narativní přehled; rady na něm postavené nebyly jako takové testovány.Kde jej web používá
Studie, o které se opírá