Slovník pojmů // Pojem ze slovníku Technické

Afektivní informatika

Obor zkoumající a vyvíjející výpočetní systémy, které rozpoznávají, interpretují, simulují nebo reagují na lidský afekt; výzkumný program pojmenovala Rosalind Picardová v roce 1997. V praxi takové systémy odhadují emoční kategorie nebo dimenze ze signálů, jako jsou pohyby obličeje, hlas, text nebo fyziologie, a platnost těchto odhadů závisí na předpokládaném vztahu mezi signálem a stavem. Obor zároveň otevírá etické otázky souhlasu, sledování a využití takových odhadů při rozhodnutích se závažnými důsledky.

Kde jej web používá

Studie, o které se opírá

Práce, na nichž definice stojí, s úrovní důkazů, na kterou byly posouzeny.

  • Picard, R. W. (1997). Affective computing.

    Úroveň E Kniha

    Podporuje historické tvrzení, že afektivní informatika byla jako výzkumný obor vymezena v roce 1997. Není dokladem, že emoce lze ze signálů validně odvodit.

  • Barrett, L. F., Adolphs, R., Marsella, S., Martinez, A. M., & Pollak, S. D. (2019). Emotional expressions reconsidered: Challenges to inferring emotion from human facial movements. doi:10.1177/1529100619832930

    Úroveň D Přehledová studie

    Podporuje tvrzení, že konfigurace obličeje nejsou spolehlivými a specifickými ukazateli emočních stavů napříč kulturami, situacemi a lidmi, přestože se s nimi vyskytují častěji než náhodně. Narativní přehled autorů spojených s jedním teoretickým stanoviskem; kritici části závěrů zpochybňují.

  • Stark, L., & Hoey, J. (2021). The ethics of emotion in artificial intelligence systems. doi:10.1145/3442188.3445939

    Úroveň D Teorie

    Podporuje tvrzení, že systémy afektivní umělé inteligence stojí na sporných modelech emocí a zástupných datech, což určuje jejich etické dopady. Koncepční argument, nikoli empirický audit konkrétního produktu.